homeTématické řady

Pracovníci ve zdravotnictví

AKTUÁLNÍ INFORMACE (Topical Information)

Ve zdravotnictví ČR pracovalo koncem roku 2013 celkem 250 233 pracovníků (přepočtený počet), z nich necelé ¾ v nestátních zdravotnických zařízeních. V lůžkových zařízeních působilo 59 % všech pracovníků ve zdravotnictví, v samostatných zařízeních ambulantní péče 28 %. Dále je uveden přehled pracovníků v rozdělení podle kategorií, podle druhů zařízení, zřizovatelů.

Ve zdravotnictví ČR pracovalo koncem roku 2012 celkem 249 658 pracovníků (přepočtený počet), z nich necelé 3/4 v nestátních zdravotnických zařízeních. V lůžkových zařízeních působilo 60 % všech pracovníků ve zdravotnictví, v samostatných zařízeních ambulantní péče 27 %. Dále je uveden přehled pracovníků v rozdělení podle kategorií, podle druhů zařízení, zřizovatelů.

Ve zdravotnictví ČR pracovalo koncem roku 2011 celkem 248 217 pracovníků (přepočtený počet), z nich necelé 3/4 v nestátních zdravotnických zařízeních. V lůžkových zařízeních působilo 60 % všech pracovníků ve zdravotnictví, v samostatných zařízeních ambulantní péče 27 %. Dále je uveden přehled pracovníků v rozdělení podle kategorií, podle druhů zařízení, zřizovatelů.

Tato Aktuální informace přináší vybrané údaje a informace o financování dlouhodobé péče z publikace OECD „Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care“. Výdaje na dlouhodobou péči ve 25 zemích OECD představovaly v průměru 1,5 % HDP. Nejvyšší podíl na celkovém HDP dosahují výdaje na dlouhodobou péči ve Švédsku a v Nizozemsku (kolem 3,5 %), naopak nejnižší výdaje mají země jižní a východní Evropy. Soukromé pojištění ve většině zemí OECD tvoří méně než 2 % celkových výdajů na dlouhodobou péči (nejvyšší podíl dosahuje v USA a Japonsku, kde tvoří zhruba 5–7 % celkových výdajů). Dlouhodobá péče je v zemích OECD financována převážně z veřejných zdrojů. Podíl přímých plateb na celkových výdajích je nejvyšší ve Švýcarsku (60 %), Portugalsku (45 %), Německu a Španělsku (cca 30 %).

Klíčová slova: dlouhodobá péče, demografický vývoj, financování dlouhodobé péče, pracovníci dlouhodobé péče, neformální péče

Tato Aktuální informace přináší souhrn vybraných výstupů publikace OECD s názvem „Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care“ se zaměřením na statistické informace o neformální péči a jejím dopadu na neformální pečovatele. Zhruba 70–90 % všech poskytovatelů dlouhodobé péče tvoří neformální pečovatelé (z nich jsou téměř 2/3 ženy). Většina neformálních pečovatelů poskytuje péči v rozsahu méně než 10 hodin týdně (zejména v zemích severní Evropy a Švýcarsku). V jižní Evropě, České republice a v Polsku více než 30 % pečovatelů poskytuje péči více než 20 hod. týdně. Poskytování neformální péče vede častěji k přerušení zaměstnání než k přechodu na práci na částečný úvazek. Neformální pečovatelé, zejména ženy, čelí také vyššímu riziku chudoby v důsledku nižších mezd a přerušované pracovní kariéry. Osoby poskytující neformální péči 20 a více hodin týdně mají o 20% vyšší výskyt problémů s duševním zdravím než osoby, které neformální péči neposkytují.

Klíčová slova: dlouhodobá péče, demografický vývoj, financování dlouhodobé péče, pracovníci dlouhodobé péče, neformální péče

Tato Aktuální informace přináší souhrn vybraných výstupů publikace OECD s názvem „Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care“ se zaměřením na uživatele dlouhodobé péče a vývoj poptávky po dlouhodobé péči v kontextu budoucího demografického vývoje. V zemích OECD příjemci dlouhodobé péče tvoří cca 2,3 % populace. Přibližně polovina z nich je ve věku 80 a více let. Podíl seniorů, kteří jsou příjemci dlouhodobé péče se v jednotlivých zemích OECD velmi liší (např. od 2 % žen ve věku 80 a více let v Polsku do 46 % v Norsku). Osoby v nejvyšších věkových kategoriích jsou v průměru méně často příjemci péče v domácím prostředí než mladší uživatelé. Podíl osob v domácí dlouhodobé péči na všech uživatelích se v letech 1998–2008 zvýšil. Podle demografických projekcí by se do roku 2050 měl podíl osob ve věku 80 a více let v zemích OECD zvýšit ze 4 % (2010) na téměř 10 %. Současně poklesne podíl populace ve věku 15–64 let ze 67 % na 58 %. Poměr počtu osob ve věku 80 a více let na 100 osob ve věku 15–80 let by se měl do roku 2050 ztrojnásobit ze 4 na 12. Poměr přežívajících mužů na 100 žen ve věku 70 a více let by se měl zvýšit z 65 na 80 (tj. 0,8 mužů na každou ženu).

Klíčová slova: dlouhodobá péče, demografický vývoj, financování dlouhodobé péče, pracovníci dlouhodobé péče, neformální péče

V roce 2011 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zveřejnila analýzu systémů dlouhodobé péče s názvem „Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care“. Analýza se zaměřuje na financování a dostupnost pracovníků dlouhodobé péče. Vybrané výstupy z této publikace představujeme ve čtyřech tematických aktuálních informacích. Tento první díl se zaměřuje na statistické údaje o pracovnících dlouhodobé péče a obsahuje rovněž vymezení pojmů použitých v této publikaci.

V zemích OECD je cca 70–90 % dlouhodobé péče poskytováno neformálními pečovateli. Pracovníci dlouhodobé péče tvoří v průměru cca 1,5 % populace v pracovním věku. Nejvyšší podíl na všech pracovnících dosahují pracovníci dlouhodobé péče v severských zemích, zejm. ve Švédsku (3,6 %). Počet uživatelů na jednoho pracovníka je vyšší v domácí péči než v péči ústavní, což odráží menší náročnost uživatelů domácí péče. Naprostou většinu pracovníků dlouhodobé péče tvoří ženy (až 96 % v Dánsku). Podíl sester na všech pracovnících dlouhodobé péče se pohybuje od 12 % na Novém Zélandu do 85 % v Maďarsku, ve většině zemí OECD však tvoří méně než polovinu pracovníků. Částečné úvazky jsou časté např. v Nizozemsku a Švýcarsku (1,61 pracovníků na 1 úvazek) a jsou využívány častěji u pracovníků domácí než ústavní péče. Podíl migrantů na pracovnících dlouhodobé péče je vysoký např. v USA (každý čtvrtý pracovník) a Itálii (až 72 % pečovatelů v rodinách). Migrující pracovníci přitom často obsazují nižší pozice než by odpovídalo jejich kvalifikaci.

Klíčová slova: dlouhodobá péče, demografický vývoj, financování dlouhodobé péče, pracovníci dlouhodobé péče, neformální péče

Ve zdravotnictví ČR pracovalo koncem roku 2010 celkem 248 381 pracovníků (přepočtený počet), z nich necelé 3/4 v nestátních zdravotnických zařízeních. V lůžkových zařízeních působilo 61 % všech pracovníků ve zdravotnictví, v samostatných zařízeních ambulantní péče 27 %. Dále je uveden přehled pracovníků v rozdělení podle kategorií, podle druhů zařízení, zřizovatelů.

Ve zdravotnictví ČR pracovalo koncem roku 2009 celkem 246 662 pracovníků (přepočtený počet), z nich necelé 3/4 v nestátních zdravotnických zařízeních. V lůžkových zařízeních působilo téměř 62 % všech pracovníků ve zdravotnictví, v samostatných zařízeních ambulantní péče přes 26 %. Dále je uveden přehled pracovníků v rozdělení podle kategorií, podle druhů zařízení, zřizovatelů.

Ve zdravotnictví ČR pracovalo koncem roku 2008 celkem 241 606 pracovníků (přepočtený počet), z nich 3/4 v nestátních zdravotnických zařízeních. V lůžkových zařízeních působilo přes 60 % všech pracovníků ve zdravotnictví, v samostatných zařízeních ambulantní péče 26 %. Dále je uveden přehled pracovníků v rozdělení podle kategorií, podle druhů zařízení a zřizovatelů.

INFORMACE ZE ZDRAVOTNICTVÍ KRAJŮ (Information on Regional Health Care)

Zlínský kraj

Informace ze zdravotnictví kraje obsahuje údaje o odborných zdravotnických, technicko-hospodářských a provozních pracovnících ve zdravotnických zařízeních podle zřizovatele. Kategorie zaměstnanců a jejich počet v lůžkových a samostatných ambulantních zařízeních. Materiál zahrnuje i srovnání s předchozím rokem a stavem v ČR.