homeTématické řady

Výdaje na zdravotnictví

Ekonomické informace ve zdravotnictví

Náhled: Ekonomické informace ve zdravotnictví

ISSN: 1211-6467
Stran: cca 130 stran
K dispozici jsou publikace s daty od roku 1995, od roku 1999 v česko-anglické verzi.

Jde o výběr dostupných ekonomických informací Ústavu zdravotnických informací a statisticky ČR a dále Ministerstva zdravotnictví, Státního ústavu pro kontrolu léčiv Praha, Českého statistického úřadu a Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Publikace obsahuje informace o výdajích na zdravotnictví, (veřejných a soukromých), spotřebě léčiv, struktuře nákladů a výnosů zdravotních pojišťoven, síti zdravotnických zařízení, majetku, nákladech a výnosech zdravotnických zařízení, vývoji průměrných mezd ve zdravotnictví, ekonomických údajích o soukromých zdravotnických podnikatelských subjektech (ordinacích lékařů) a o lékárnách, vývoji cen ve zdravotnictví a údaje o zdravotnictví ze statistiky národních účtů a mezinárodní srovnání dle zdrojů Eurostat, OECD a WHO.

Zdravotnictví jako součást národní ekonomiky (dříve Vývoj finančních ukazatelů makroekonomických a ze zdravotnictví)

Náhled: Zdravotnictví jako součást národní ekonomiky (dříve Vývoj finančních ukazatelů makroekonomických a ze zdravotnictví)

ISSN: 1801-545X (1213-2292)
Stran: cca 70 stran
Od roku 2004 v česko-anglické verzi.

Cílem publikace je poskytnout odborným uživatelům ze zdravotnictví, ale i široké veřejnosti, formou časových řad, informace o vývoji ekonomické situace ve zdravotnictví v kontextu vývoje celkového ekonomického prostředí. Aktuální publikace obsahuje výběr dostupných informací z různých zdrojů - makroekonomické informace z Českého statistického úřadu, informace z oblasti výdajů na zdraví a zdravotního pojištění především z Ministerstva zdravotnictví ČR a VZP ČR. Pro oblast poskytovatelů zdravotní péče jsou Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR využity údaje z Národního zdravotnického informačního systému, SUKL a MPSV. Podkladem pro mezinárodní srovnání je databáze OECD Health Data.

Publikace vycházela od roku 1998 pod jménem "Vývoj finančních ukazatelů makroekonomických a ze zdravotnictví".

AKTUÁLNÍ INFORMACE (Topical Information)

Tato Aktuální informace přináší aktuální přehled celkových výdajů na zdravotnictví v ČR za období 2010–2014. Podle předběžných odhadů celkové výdaje na zdravotnictví v roce 2014 dosáhly rekordní výše téměř 300 mld. Kč.

Léčba uživatelů alkoholu a nealkoholových drog (dg. F10–F19) se v letech 2007–2011 podílela 0,74 % na celkových nákladech zdravotních pojišťoven a více než 15 % na nákladech pojišťoven na léčbu duševních poruch (dg. F00–F99). V roce 2011 náklady zdravotních pojišťoven na léčbu uživatelů alkoholu (dg. F10) i uživatelů nealkoholových drog (dg. F11–F19) mírně klesly. Největší podíl na nákladech na léčbu uživatelů alkoholu i nealkoholových drog měly náklady na lůžkovou péči (62 %), ambulantní péče se podílela na těchto nákladech 8 %, léky na předpis téměř pětinou.

Léčba uživatelů alkoholu a nealkoholových drog (dg. F10–F19) se v letech 2007–2010 podílela 0,8 % na celkových nákladech zdravotních pojišťoven a více než pětinou na nákladech pojišťoven na léčbu duševních poruch (dg. F00–F99). Ve sledovaném období náklady zdravotních pojišťoven na léčbu uživatelů nealkoholových drog (dg. F11–F19) rostly, náklady na léčbu uživatelů alkoholu (dg. F10) v roce 2010 mírně klesly. Největší podíl na nákladech na léčbu uživatelů alkoholu i nealkoholových drog měly náklady na lůžkovou péči (62 %), ambulantní péče se podílela na těchto nákladech 8 %, léky na předpis téměř pětinou.

Tato Aktuální informace přináší vybrané údaje a informace o financování dlouhodobé péče z publikace OECD „Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care“. Výdaje na dlouhodobou péči ve 25 zemích OECD představovaly v průměru 1,5 % HDP. Nejvyšší podíl na celkovém HDP dosahují výdaje na dlouhodobou péči ve Švédsku a v Nizozemsku (kolem 3,5 %), naopak nejnižší výdaje mají země jižní a východní Evropy. Soukromé pojištění ve většině zemí OECD tvoří méně než 2 % celkových výdajů na dlouhodobou péči (nejvyšší podíl dosahuje v USA a Japonsku, kde tvoří zhruba 5–7 % celkových výdajů). Dlouhodobá péče je v zemích OECD financována převážně z veřejných zdrojů. Podíl přímých plateb na celkových výdajích je nejvyšší ve Švýcarsku (60 %), Portugalsku (45 %), Německu a Španělsku (cca 30 %).

Klíčová slova: dlouhodobá péče, demografický vývoj, financování dlouhodobé péče, pracovníci dlouhodobé péče, neformální péče

Tato Aktuální informace přináší aktualizovaný přehled celkových výdajů na zdravotnictví v ČR za období 2007–2011. Podle předběžných odhadů celkové výdaje na zdravotnictví v druhém roce po sobě mírně poklesly a dosáhly necelých 289 mld. Kč.

Tato Aktuální informace přináší aktualizovaný přehled celkových výdajů na zdravotnictví v ČR za období 2006–2009. Po upřesnění dosáhly celkové výdaje na zdravotnictví v roce 2009 cca 286,2 mld. Kč.

Tato Aktuální informace přináší aktualizovaný přehled celkových výdajů na zdravotnictví v ČR za období 2005-2009. Podle předběžných odhadů celkové výdaje na zdravotnictví v roce 2009 dosáhly téměř 287 mld. Kč.
Tato Aktuální informace přináší aktualizovaný přehled celkových výdajů na zdravotnictví v ČR za období 2005-2008. Po upřesnění dosáhly celkové výdaje na zdravotnictví v roce 2008 cca 262,6 mld. Kč.
Tato Aktuální Informace přináší aktualizovaný přehled celkových výdajů na zdravotnictví v ČR za období 2004-2008. Podle předběžných odhadů celkové výdaje na zdravotnictví v roce 2008 dosáhly cca 259 mld. Kč.
Tato Aktuální informace přináší aktualizovaný přehled celkových výdajů na zdravotnictví v ČR za období 2003-2007. Po upřesnění dosáhly celkové výdaje na zdravotnictví v roce 2007 cca 236,6 mld. Kč.