homeTématické řady

EHIS CR 2008

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace EHIS CR (dříve HIS CR)

Náhled: Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace EHIS CR (dříve HIS CR)

Stran: cca 273 stran
Publikace vyšla v roce 2011, 2003, 2001, 1998, 1995

Publikace obsahuje výsledky Evropského výběrového šetření o zdraví, které bylo provedeno v České republice v roce 2008 na vzorku 1955 respondentů ve věku 15 a více let. Výsledky vychází ze zpracování dat na národní úrovni, vedle konkrétních údajů (absolutních, relativních) v nejrůznějším členění jsou zde zahrnuty i podrobné analytické texty. Dotazníkové šetření sledovalo informace z několika oblastí: zdravotní stav, využití zdravotní péče a zdravotní determinanty, vše ve vazbě na sociodemografické charakteristiky.

Předcházející výběrová šetření o zdravotním stavu české populace proběla v letech 1993, 1996, 1999 a 2002.

AKTUÁLNÍ INFORMACE (Topical Information)

Aktuální informace hodnotí část dotazníku z Evropského výběrového šetření o zdravotním stavu populace, která se týkala kouření a vystavení tabákovému kouři. Celkem v české populaci je podle šetření 24,5 % denních kuřáků (30 % mužů a 19 % žen), 7,8 % příležitostných kuřáků, 16,5 % bývalých kuřáků a 51,1 % osob, které nikdy nekouřily. Ve srovnání s rokem 2002 se podíl kuřáků v populaci zvýšil. Průměrný počet vykouřených cigaret u denních kuřáků je 16 ks u mužů a 12 ks u žen. Vystavení tabákovému kouři uvnitř místnosti více než 1 hodinu denně doma se týká 9,1 % respondentů, ve veřejných budovách 6,4 % respondentů a na pracovišti 7,4 % z pracujících respondentů uvnitř místnosti.

Aktuální informace hodnotí celkem tři tématické bloky z Evropského modulu o zdravotních determinantech. V první části se věnuje hodnocení průměrné váhy, výšky a indexu tělesné hmotnosti respondentů, následuje hodnocení fyzické aktivity, a v neposlední řadě vyhodnocuje otázky na spotřebu ovoce a zeleniny. Nerovnosti podle pohlaví a věku jsou popisovány v příslušných oddílech této Aktuální informace. Z hlavních výsledků je patrné, že hodnoty BMI jsou vyšší u respondentů starších 44 let, mužů s nadváhou je více než žen. U vysoké fyzické aktivity je věkový profil poměrně vyrovnaný, k poklesu dochází až od 75. roku života, a z hlediska pohlaví je častější u mužů. Ženy konzumují ovoce a zeleninu přibližně 2x častěji než muži.

Aktuální informace se věnuje sociálnímu prostředí respondentů. U respondentů sledujeme počet blízkých osob, intenzitu a kvalitu sociálních kontaktů. Byla zaznamenána vyšší pravděpodobnost dobrých sociálních kontaktů a vyššího počtu blízkých osob u respondentů mladších 55 let, a vyšší intenzita sociálních kontaktů u žen. Oproti minulému šetření z roku 2002 došlo k nárůstu podílu osob s velmi dobrými sociálními kontakty a naopak ke snížení podílu osob, kteří jsou se svými příbuznými a přáteli v kontaktu stále.
Aktuální informace hodnotí u respondentů míru vystavení 3 složkám fyzického prostředí v okolí bydliště (hluk, znečištěné ovzduší a zápach), dále kriminalitě, násilí a vandalismu a konečně také nepříjemnostem na pracovišti. V případě všech 3 složek fyzického prostředí bylo zjištěno, že jsou jim respondenti mladší 45 let vystavováni více často než starší respondenti, rozdíly mezi pohlavími nebyly zpozorovány. Hluku a znečiš-těnému ovzduší jsou více vystavováni respondenti z měst s více než 50 tisíci obyvateli, zápachu naopak respondenti z menších obcí. Kriminalitě jsou častěji vystavovány ženy, mladší respondenti, a osoby žijící ve městech s více než 100 tisíci obyvateli. Nepříjemnostem na pracovišti jsou obecně více vystavováni muži.
Aktuální informace hodnotí konzumaci alkoholu během posledních 12 měsíců před rozhovorem. Během této periody alkohol konzumovalo zhruba 90 % mužů 77 % žen. Muži konzumují alkohol častěji a ve větším množství než ženy. Nejvyšší spotřebu alkoholu vykazují muži ve věku 35–64 let. Zatímco mladší respondenti konzumují alkohol méně často, ale ve větším množství, starší respondenti preferují konzumaci pravidelnou, zato v nižší míře. Nejčastěji konzumovaným typem alkoholu je pivo u mužů, víno u žen, nejvyšší konzumací alkoholu jsou typické dny, po nichž následuje volno - tj. pátek a sobota. Ve srovnání s rokem 2002 došlo k nárůstu konzumace alkoholu mezi respondenty.
Aktuální informace zpracovává data o soukromých výdajích respondentů na zdravotní péči v celém jejím rozsahu, tzn. péči stomatologa, praktického a specializovaného lékaře, další zdravotní péči, včetně lůžkové, dále výdaje na léky (předepsané i nepředepsané) a konečně na zdravotnické pomůcky. Nejvyšší výdaje respondentů připadaly na předepsané a nepředepsané léky, u žen jsou výdaje vyšší než u mužů. Zhruba polovina respondentů vydala v posledních 4 týdnech částku vyšší než 150 Kč.
Analýza zpracovává výsledky šetření EHIS z hlediska identifikace uživatelů drog mezi respondenty. Podle šetření je v populaci ve věku 15 let a více zhruba 15 % osob, které někdy užily drogu. V průběhu posledních 12 měsíců drogu užilo 13 % mužů a necelých 9 % žen ve věku do 35 let. Mezi muži je užívání drog častější než u žen, nejvíce uživatelů je mezi mladými. Nejčastěji se jednalo o užívání marihuany, dále pak extáze a lysohlávek, ovšem na poměrně nižší úrovni. Ve srovnání s roky předchozích šetření se podíl uživatelů drog výrazně zvýšil. Pokud porovnáme údaje ze šetření EHIS s výsledky šetření provedeného Národním monitorovacím střediskem, pak zjišťujeme, že šetření EHIS podíl uživatelů drog výrazně podhodnocuje a jejich skutečný podíl v populaci je vyšší. Uživatele drog zná 28 % dotázaných.
Další ze série analýz dat ze šetření o zdraví populace (EHIS) z roku 2008 se věnuje užívání předepsaných a nepředepsaných léků. U obou typů léků je podíl uživatelů zhruba 45 %, nejčastěji jsou užívány léky na hypertenzi, bolesti, chřipku a nachlazení, vitamíny. Ženy užívají léky častěji než muži. S věkem roste podíl uživatelů předepsaných léků, u nepředepsaných léků toto neplatí. Ve srovnání s rokem 2002 se mírně snížil podíl uživatelek předepsaných léků, zejm. léků na migrénu, u nepředepsaných léků došlo k poklesu uživatelek vitamínů a minerálů, nárůst naopak u uživatelů léků proti nachlazení. Problémy s bolestmi v posledních 4 týdnech uvedlo 36 % mužů a 45 % žen, přitom 3 % mužů a 8,5 % žen zaznamenalo potíže vážné či extrémní. Problémy jsou častější u žen a u seniorů.
Aktuální informace hodnotí duševní zdraví a vitalitu respondentů pomocí dvou souhrnných indexů. Ty vypovídají o zhoršování duševního zdraví a vitality s věkem, vyjma přechodného zlepšení ve věku 55-74 let. Ženy vykazují horší duševní zdraví i vitalitu ve srovnání s muži. Orientační srovnání vybraných otázek s rokem 2002 a 1999 ukazuje na trend zlepšování hodnocení duševního zdraví a vitality. Hodnoceny v šetření EHIS byly také kognitivní schopnosti jedinců, přičemž potíže s pamětí uvedlo 28 % respondentů a potíže s přemýšlením má 18 % dotázaných. Obě hodnocení se ve srovnání s rokem 2002 výrazně zlepšila.
Aktuální informace hodnotí spokojenost respondentů s poskytovateli zdravotní péče. Respondenti jsou nejvíce spokojeni se službami dentální péče, následují lékaři specialisté, praktičtí lékaři a lůžková zařízení. Spokojenost se službami domácí péče je hodnocena zvlášť pro vysoký počet odpovědí "neví" a "odmítl". Obecně lze říci, že ženy jsou spokojenější než muži, s věkem roste podíl spokojených respondentů a klesá podíl nevyhraněných odpovědí. Podařilo se také prokázat určitou souvislost se subjektivně vnímaným zdravím. Jednotlivá tvrzení jsou statisticky testována, a spolu s výsledky komentována v příslušných podkapitolách této Aktuální informace.