homeTématické řady

Světové šetření o zdraví

Nerovnosti ve vstřícnosti zdravotnického systému

Náhled: Nerovnosti ve vstřícnosti zdravotnického systému

ISBN: 978-80-7280-706-2
Stran: 16 stran
Publikace vyšla v roce 2007.

(Porovnání výsledků Světového šetření o zdraví za Českou republiku, Slovensko). Publikace vychází ze srovnávací analýzy údajů Světového šetření o zdraví za Českou republiku, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko a Chorvatsko, která byla publikována pod názvem "Inequalities in Health System Responsivenes. Joint World Health Survey Report Based on Data from Selected Central European Countries." Přináší pohled na fungování zdravotnických systémů z hlediska jejich vstřícnosti a zabývá se nerovnostmi ve vstřícnosti uvnitř sledovaných zdravotnických systémů. Výsledky dokumentují rozdíly v očekáváních lidí charakterizované důležitostí přikládanou jednotlivým oblastem vstřícnosti a subjektivním vnímáním vstřícnosti. Dále je prezentován přehled výsledků o spokojenosti občanů s fungováním zdravotnického systému a hodnocení jednotlivých oblastí vstřícnosti.

Světové šetření o zdraví v České republice

Náhled: Světové šetření o zdraví v České republice

ISBN: 80-7280-419-7
Stran: 95 stran
Publikace vyšla v roce 2004.

Publikace přináší výsledky za Českou republiku z dotazníkového výběrového šetření u dospělé populace organizovaného Světovou zdravotnickou organizací pod názvem Světové šetření o zdraví. Tématicky je zaměřena na popis zdraví a jeho rizikových faktorů (životního stylu a prostředí), na posouzení potřeb, přístupu a využívání zdravotní péče, na celkové hodnocení zdravotnického systému a jeho vstřícnosti, na financování zdravotní péče a vnímání cílů zdravotnictví, a také na individuální i celospolečenské podmínky lidí k životu, které se zdravím souvisejí.

AKTUÁLNÍ INFORMACE (Topical Information)
Cíle zdravotnictví a jejich důležitost pro občany. Celospolečenské podmínky k životu spadajících do oblasti sociálního kapitálu. Výdaje na zdraví. Zlepšování zdraví populace. Zlepšování vstřícnosti zdravotnického systému. Spravedlivé finanční zatížení.
Metodika WHO pro hodnocení nemedicínských aspektů léčby nazývaná vstřícnost zdravotnického systému. Popis vstřícnosti zdravotnického systému a dalších aspektů poskytované zdravotní péče v České republice tak, jak je viděli občané-pacienti.
Vstřícnost jako mnohorozměrný fenomén. Identifikováno a zjišťováno osm základních složek: důstojné zacházení, důvěrnost osobních údajů, srozumitelná komunikace, zapojení do rozhodování (patřících pod oblast úcty k člověku) a dostupnost zdravotní péče, možnost volby poskytovatele, kvalita prostředí a základního vybavení, kontakt s okolím a udržování zvyků (spadajících do oblasti orientace na klienta). Seznam a popis složek.
Celkové zdraví. Zdraví ve vybraných oblastech. Vztah mezi ukazateli zdraví. Respondenti nejlépe hodnotili osobní péči a mezilidské vztahy, nejhůře bolest a pohyblivost.
Popis výsledků zjišťování o vybraných zdravotních výkonech. Zdravotní péče o matky. Prevence a léčba u malých dětí. Prevence přenosných onemocnění. Prevence rakoviny děložního hrdla a rakoviny prsu.Péče o zrak a o chrup. Zásahy při dopravních nehodách a ostatních úrazech.
Pokrytí zdravotnickými službami. Určení potřeby zdravotní intervence. Okruh zdravotních intervencí. Vyváženost i preventivní a léčebné péče. Platnost získaných výsledků. Léčba chronických onemocnění. Poskytnutí adekvátní léčby., tj. tzv. pokrytí zdravotnickými službami. Cíl: posoudit, zda jsou lidé s příznaky určité choroby také na ně léčeni.
Přehled základních výsledků výskytu rizikových faktorů zdraví úzce souvisejících s tělesnou hmotností a dalšími rizikovými faktory. Jednalo se o výživu (stravovací návyky) a fyzickou (pohybovou) aktivitu. Veškeré fyzické aktivity byly prováděné v práci, doma, při přesunu z místa na místo i ve volném čase. Aktivity byly rozděleny podle stupně námahy na: velmi namáhavé (zahrnují např. běh nebo výkopové práce), středně namáhavé (zahrnují např. plavání nebo uklízení a chůzi). Každá aktivita musela trvat minimálně 10 min. vcelku. Respondenti odpovídali, kolik času strávili každou ze tří aktivit času průměrně v jednom dni během posledního týdne.
Kouření a spotřeba alkoholu. Podle statistik ČSÚ připadá na jednoho obyvatele České republiky spotřeba 10 litrů čistého alkoholu ročně. Přepočtením našich výsledků by byla tato hodnota méně než poloviční, ale od výsledků podobných studiích se příliš neliší. Obě hodnoty jsou těžko srovnatelné a rozdíly způsobeny omezenou dobou sledování spotřeby alkoholu v tomto šetření ale určitě i záměrným podhodnocováním spotřeby ze strany respondentů. Při posuzování celkového rizika vyplývajícího z nadměrné spotřeby alkoholu je třeba brát tyto faktory v úvahu.
Rizikové faktory zdraví zvyšují pravděpodobnost vzniku onemocnění. Faktory zjišťování základních biometrických veličin, životního stylu a prostředí, ve kterém domácnosti respondentů žijí. vysoký dopad na nemocnost a úmrtnost u nepřenosných onemocnění; nadváha a obezita, kouření, nadměrná spotřeba alkoholu, nevhodná výživa, nedostatečná fyzická aktivita, rizikové faktory životního prostředí (omezený přístup k pitné vodě a základnímu hygienickému vybavení a znečištění vzduchu používáním pevných paliv).
Celkové výdaje a jejich složení. Výdaje na zdraví a jejich složení. Výdaje na zdraví a jejich dopad na ekonomickou situaci domácnosti. Skupiny domácností a výdaje na zdraví. Rozdíly v ekonomické situaci domácností nejsou teoreticky příliš veliké a současný zdravotnický systém celkem dobře ochraňuje občany před nepřiměřenými výdaji na zdraví. Do výběru se častěji nedostaly domácnosti s problematickým ekonomickém postavením a výdaji na zdraví. Vždy je nutné přihlédnout i k důsledkům pro ohrožené skupiny bez ohledu na relativní velikost těchto skupin v populaci.