homeTématické řady

Ambulantní péče

Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných oborech

Náhled: Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných oborech

ISSN: 1211-2585
Stran: cca 155 stran
K dispozici jsou publikace s daty od roku 1994.

Podkladem pro zpracování publikace jsou roční výkazy o činnosti zdravotnických zařízení. Publikace obsahuje informace o činnosti a perso­nálním obsazení zdravotnických zařízení ve vybraných oborech léčebně preventivní péče. Zpracování údajů je členěno podle území

Síť zdravotnických zařízení

Náhled: Síť zdravotnických zařízení

ISSN: 1211-1651
Stran: cca 144 stran
K dispozici jsou publikace s daty od roku 1994.

Publikace informuje o stavu sítě zdravotnických zařízení a míře zabezpečení léčebné péče v České republice (počtu lékařů a nelékařského zdravotnického personálu, kapacitě lůžkových zařízení), včetně lékárenské péče a zařízení orgánů ochrany veřejného zdraví. Údaje jsou čerpány z Registru zdravotnických zařízení, jehož provozovatelem je ÚZIS ČR. Informace jsou tříděny podle územního principu, druhu zdravotnického zařízení a jeho zřizovatele a podle oboru poskytované péče.

AKTUÁLNÍ INFORMACE (Topical Information)

Činnost v rámci ambulantní geriatrické péče v roce 2011 zajišťovalo 18,22 lékařů a 20,42 ZPBD. Evidováno bylo celkem 69,5 tisíc ošetření/vyšetření a 21,5 tis. léčených pacientů (prvních ošetření). Podíl žen na všech pacientech je poměrně stabilní a pohybuje se kolem 60 %. V roce 2011 na jednoho pacienta připadalo v průměru 3,2 ošetření/vyšetření. Na tisíc obyvatel ve věku 65 a více let připadalo v průměru 12,9 léčených pacientů. Mezi roky 2001 až 2011 se počet léčených pacientů zvýšil o 53 %. Počet ošetření/vyšetření v přepočtu na jednoho pacienta se v uvedeném období snížil z 5,8 na 3,2. Podíl ošetření/vyšetření v návštěvní službě klesl ve stejném období z 21,2 % na 0,6 %.

Tato Aktuální informace přináší vybrané údaje a informace o financování dlouhodobé péče z publikace OECD „Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care“. Výdaje na dlouhodobou péči ve 25 zemích OECD představovaly v průměru 1,5 % HDP. Nejvyšší podíl na celkovém HDP dosahují výdaje na dlouhodobou péči ve Švédsku a v Nizozemsku (kolem 3,5 %), naopak nejnižší výdaje mají země jižní a východní Evropy. Soukromé pojištění ve většině zemí OECD tvoří méně než 2 % celkových výdajů na dlouhodobou péči (nejvyšší podíl dosahuje v USA a Japonsku, kde tvoří zhruba 5–7 % celkových výdajů). Dlouhodobá péče je v zemích OECD financována převážně z veřejných zdrojů. Podíl přímých plateb na celkových výdajích je nejvyšší ve Švýcarsku (60 %), Portugalsku (45 %), Německu a Španělsku (cca 30 %).

Klíčová slova: dlouhodobá péče, demografický vývoj, financování dlouhodobé péče, pracovníci dlouhodobé péče, neformální péče

Tato Aktuální informace přináší souhrn vybraných výstupů publikace OECD s názvem „Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care“ se zaměřením na statistické informace o neformální péči a jejím dopadu na neformální pečovatele. Zhruba 70–90 % všech poskytovatelů dlouhodobé péče tvoří neformální pečovatelé (z nich jsou téměř 2/3 ženy). Většina neformálních pečovatelů poskytuje péči v rozsahu méně než 10 hodin týdně (zejména v zemích severní Evropy a Švýcarsku). V jižní Evropě, České republice a v Polsku více než 30 % pečovatelů poskytuje péči více než 20 hod. týdně. Poskytování neformální péče vede častěji k přerušení zaměstnání než k přechodu na práci na částečný úvazek. Neformální pečovatelé, zejména ženy, čelí také vyššímu riziku chudoby v důsledku nižších mezd a přerušované pracovní kariéry. Osoby poskytující neformální péči 20 a více hodin týdně mají o 20% vyšší výskyt problémů s duševním zdravím než osoby, které neformální péči neposkytují.

Klíčová slova: dlouhodobá péče, demografický vývoj, financování dlouhodobé péče, pracovníci dlouhodobé péče, neformální péče

Tato Aktuální informace přináší souhrn vybraných výstupů publikace OECD s názvem „Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care“ se zaměřením na uživatele dlouhodobé péče a vývoj poptávky po dlouhodobé péči v kontextu budoucího demografického vývoje. V zemích OECD příjemci dlouhodobé péče tvoří cca 2,3 % populace. Přibližně polovina z nich je ve věku 80 a více let. Podíl seniorů, kteří jsou příjemci dlouhodobé péče se v jednotlivých zemích OECD velmi liší (např. od 2 % žen ve věku 80 a více let v Polsku do 46 % v Norsku). Osoby v nejvyšších věkových kategoriích jsou v průměru méně často příjemci péče v domácím prostředí než mladší uživatelé. Podíl osob v domácí dlouhodobé péči na všech uživatelích se v letech 1998–2008 zvýšil. Podle demografických projekcí by se do roku 2050 měl podíl osob ve věku 80 a více let v zemích OECD zvýšit ze 4 % (2010) na téměř 10 %. Současně poklesne podíl populace ve věku 15–64 let ze 67 % na 58 %. Poměr počtu osob ve věku 80 a více let na 100 osob ve věku 15–80 let by se měl do roku 2050 ztrojnásobit ze 4 na 12. Poměr přežívajících mužů na 100 žen ve věku 70 a více let by se měl zvýšit z 65 na 80 (tj. 0,8 mužů na každou ženu).

Klíčová slova: dlouhodobá péče, demografický vývoj, financování dlouhodobé péče, pracovníci dlouhodobé péče, neformální péče

V roce 2011 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zveřejnila analýzu systémů dlouhodobé péče s názvem „Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care“. Analýza se zaměřuje na financování a dostupnost pracovníků dlouhodobé péče. Vybrané výstupy z této publikace představujeme ve čtyřech tematických aktuálních informacích. Tento první díl se zaměřuje na statistické údaje o pracovnících dlouhodobé péče a obsahuje rovněž vymezení pojmů použitých v této publikaci.

V zemích OECD je cca 70–90 % dlouhodobé péče poskytováno neformálními pečovateli. Pracovníci dlouhodobé péče tvoří v průměru cca 1,5 % populace v pracovním věku. Nejvyšší podíl na všech pracovnících dosahují pracovníci dlouhodobé péče v severských zemích, zejm. ve Švédsku (3,6 %). Počet uživatelů na jednoho pracovníka je vyšší v domácí péči než v péči ústavní, což odráží menší náročnost uživatelů domácí péče. Naprostou většinu pracovníků dlouhodobé péče tvoří ženy (až 96 % v Dánsku). Podíl sester na všech pracovnících dlouhodobé péče se pohybuje od 12 % na Novém Zélandu do 85 % v Maďarsku, ve většině zemí OECD však tvoří méně než polovinu pracovníků. Částečné úvazky jsou časté např. v Nizozemsku a Švýcarsku (1,61 pracovníků na 1 úvazek) a jsou využívány častěji u pracovníků domácí než ústavní péče. Podíl migrantů na pracovnících dlouhodobé péče je vysoký např. v USA (každý čtvrtý pracovník) a Itálii (až 72 % pečovatelů v rodinách). Migrující pracovníci přitom často obsazují nižší pozice než by odpovídalo jejich kvalifikaci.

Klíčová slova: dlouhodobá péče, demografický vývoj, financování dlouhodobé péče, pracovníci dlouhodobé péče, neformální péče

Tato Aktuální informace podává přehled o činnosti chirurgických ambulancí, včetně počtu a druhu chirurgických ošetření/vyšetření, počtu ošetřených úrazů podle věku, pohlaví a druhu úrazu a o počtu pracovníků (fyzických osob a úvazků) zajišťujících činnost chirurgických ambulancí. Informace obsahuje také srovnání základních ukazatelů podle krajů ČR.

V roce 2011 bylo v ambulancích chirurgie provedeno celkem 11 790 526 ošetření/vyšetření (všech návštěv), což byl zhruba stejný počet jako v roce 2010. Ošetřeno bylo celkem 1 696 419 úrazů (prvních ošetření pro úraz), což v přepočtu na tisíc obyvatel představuje nárůst o cca 2 % ve srovnání s rokem 2010. Průměrný roční přepočtený počet pracovníků (včetně smluvních) v roce 2011 činil 1 923,8 lékařů, tj. o 39,8 úvazků (2 %) více oproti roku 2010.

INFORMACE ZE ZDRAVOTNICTVÍ KRAJŮ (Information on Regional Health Care)

Jihomoravský kraj

Primární péči o dospělou populaci zajišťovalo k 31. 12. 2013 v Jihomoravském kraji 583 praktických lékařů pro dospělé (přepočtený počet na plné úvazky). Na 1 lékaře pro dospělé připadalo v krajském průměru 1 631 registrovaných pacientů. Bylo provedeno 4,5 milionu ošetření-vyšetření, z toho preventivní prohlídky představovaly 5,7 %. Zajištění primární péčí o dospělou populaci se dlouhodobě výrazně nemění, nepříznivě se však vyvíjí věkové složení praktických lékařů pro dospělé.

Informace ze zdravotnictví kraje o činnosti oboru dermatovenerologie obsahuje údaje o ambulantní péči v členění dle druhu zdravotnického zařízení a podle územního členění z oblasti personálního zajištění, činnosti oboru a o léčených a dispenzarizovaných pacientech pro vybrané diagnózy. Je doplněna také základními ukazateli lůžkové péče nemocnic.
Informace ze zdravotnictví kraje o činnosti oboru gynekologie obsahuje údaje o ambulantní péči v členění podle druhu zdravotnického zařízení a podle území z oblasti personálního zajištění, činnosti oboru a o dispenzarizovaných pacientkách pro vybrané diagnózy. Je doplněna také základními ukazateli lůžkové péče ženských oddělení nemocnic.
Informace ze zdravotnictví kraje o činnosti oboru psychiatrie včetně AT a sexuologie obsahuje údaje o ambulantní péči z oblasti sítě zdravotnických zařízení, personálního zajištění, činnosti a stručný přehled pacientů podle užívané psychoaktivní látky. Údaje jsou členěny dle druhu zdravotnického zařízení a dle územní.
Informace ze zdravotnictví kraje o činnosti oboru tuberkulózy a respiračních nemocí obsahuje údaje o ambulantní péči v členění podle druhu zdravotnického zařízení a podle území z oblasti personálního zajištění, činnosti a o dispenzarizovaných osobách pro vybrané diagnózy. Je doplněna také základními ukazateli lůžkové péče v nemocnicích.