homeTématické řady

Demografie

Narození a zemřelí do 1 roku

Náhled: Narození a zemřelí do 1 roku

ISSN: 1211-071X
Stran: cca 84 stran
K dispozici jsou publikace s daty od roku 1988.

Zdrojem informací jsou data přebíraná z Českého statistického úřadu. Publikace obsahuje podrobné údaje o narozených (živě, mrtvě), zemřelých dětech a úmrtnosti dětí do 1 roku, které jsou tříděny podle vitality, porodní hmotnosti, pohlaví, kraje a okresu bydliště, věku a příčiny smrti. Od roku 1998 je publikace rozšířena o vývoj ukazatelů o narozených a zemřelých do 1 roku.

Zemřelí

Náhled: Zemřelí

ISSN: 1210-9967
Stran: cca 104 stran
K dispozici jsou publikace s daty od roku 1988.

Zdrojem informací jsou data přebíraná z Českého statistického úřadu. Publikace poskytuje informace o zemřelých a úmrtnosti tříděné podle území, věku, pohlaví a diagnóz. Obsahuje i standardizované úmrtnosti (evropský standard), vývojové trendy úmrtnosti a mezinárodní srovnání.

AKTUÁLNÍ INFORMACE (Topical Information)

Informace o zveřejnění „rychlé informace“ o demografické situaci v České republice v roce 2014 pod názvem „Populace rostla přirozenou měnou i stěhováním“ a publikace „Stav a pohyb obyvatelstva v ČR - 4. čtvrtletí 2014“ Českým statistickým úřadem na jeho internetových stránkách www.czso.cz. Přiložena je tabulka „Obyvatelstvo (absolutně, relativně, meziroční změny)“, obsahující základní demografické ukazatele za Českou republiku za roky 2013 a 2014.

Upozornění na zveřejnění „rychlé informace“ o demografické situaci v České republice v roce 2013 pod názvem „Počet obyvatel po deseti letech klesl“ a publikace „Stav a pohyb obyvatelstva v ČR (1. až 4. čtvrtletí 2013)“ Českým statistickým úřadem na jeho internetových stránkách www.czso.cz. Přiložena je tabulka „Obyvatelstvo (absolutně, relativně, meziroční změny)“, obsahující základní demografické ukazatele za Českou republiku za roky 2012 a 2013.

Informace o zveřejnění „rychlé informace“ o demografické situaci v České republice v roce 2012 pod názvem „Pokles počtu narozených dětí se pozastavil“ a publikace „Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 2012 (předběžné výsledky)“ Českým statistickým úřadem na jeho internetových stránkách www.czso.cz. Přiložena je tabulka „Obyvatelstvo (absolutně, relativně, meziroční změny)“, obsahující základní demografické ukazatele za Českou republiku za roky 2011 a 2012.

Tato Aktuální informace přináší vybrané údaje a informace o financování dlouhodobé péče z publikace OECD „Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care“. Výdaje na dlouhodobou péči ve 25 zemích OECD představovaly v průměru 1,5 % HDP. Nejvyšší podíl na celkovém HDP dosahují výdaje na dlouhodobou péči ve Švédsku a v Nizozemsku (kolem 3,5 %), naopak nejnižší výdaje mají země jižní a východní Evropy. Soukromé pojištění ve většině zemí OECD tvoří méně než 2 % celkových výdajů na dlouhodobou péči (nejvyšší podíl dosahuje v USA a Japonsku, kde tvoří zhruba 5–7 % celkových výdajů). Dlouhodobá péče je v zemích OECD financována převážně z veřejných zdrojů. Podíl přímých plateb na celkových výdajích je nejvyšší ve Švýcarsku (60 %), Portugalsku (45 %), Německu a Španělsku (cca 30 %).

Klíčová slova: dlouhodobá péče, demografický vývoj, financování dlouhodobé péče, pracovníci dlouhodobé péče, neformální péče

Tato Aktuální informace přináší souhrn vybraných výstupů publikace OECD s názvem „Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care“ se zaměřením na statistické informace o neformální péči a jejím dopadu na neformální pečovatele. Zhruba 70–90 % všech poskytovatelů dlouhodobé péče tvoří neformální pečovatelé (z nich jsou téměř 2/3 ženy). Většina neformálních pečovatelů poskytuje péči v rozsahu méně než 10 hodin týdně (zejména v zemích severní Evropy a Švýcarsku). V jižní Evropě, České republice a v Polsku více než 30 % pečovatelů poskytuje péči více než 20 hod. týdně. Poskytování neformální péče vede častěji k přerušení zaměstnání než k přechodu na práci na částečný úvazek. Neformální pečovatelé, zejména ženy, čelí také vyššímu riziku chudoby v důsledku nižších mezd a přerušované pracovní kariéry. Osoby poskytující neformální péči 20 a více hodin týdně mají o 20% vyšší výskyt problémů s duševním zdravím než osoby, které neformální péči neposkytují.

Klíčová slova: dlouhodobá péče, demografický vývoj, financování dlouhodobé péče, pracovníci dlouhodobé péče, neformální péče

Tato Aktuální informace přináší souhrn vybraných výstupů publikace OECD s názvem „Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care“ se zaměřením na uživatele dlouhodobé péče a vývoj poptávky po dlouhodobé péči v kontextu budoucího demografického vývoje. V zemích OECD příjemci dlouhodobé péče tvoří cca 2,3 % populace. Přibližně polovina z nich je ve věku 80 a více let. Podíl seniorů, kteří jsou příjemci dlouhodobé péče se v jednotlivých zemích OECD velmi liší (např. od 2 % žen ve věku 80 a více let v Polsku do 46 % v Norsku). Osoby v nejvyšších věkových kategoriích jsou v průměru méně často příjemci péče v domácím prostředí než mladší uživatelé. Podíl osob v domácí dlouhodobé péči na všech uživatelích se v letech 1998–2008 zvýšil. Podle demografických projekcí by se do roku 2050 měl podíl osob ve věku 80 a více let v zemích OECD zvýšit ze 4 % (2010) na téměř 10 %. Současně poklesne podíl populace ve věku 15–64 let ze 67 % na 58 %. Poměr počtu osob ve věku 80 a více let na 100 osob ve věku 15–80 let by se měl do roku 2050 ztrojnásobit ze 4 na 12. Poměr přežívajících mužů na 100 žen ve věku 70 a více let by se měl zvýšit z 65 na 80 (tj. 0,8 mužů na každou ženu).

Klíčová slova: dlouhodobá péče, demografický vývoj, financování dlouhodobé péče, pracovníci dlouhodobé péče, neformální péče

V roce 2011 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zveřejnila analýzu systémů dlouhodobé péče s názvem „Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care“. Analýza se zaměřuje na financování a dostupnost pracovníků dlouhodobé péče. Vybrané výstupy z této publikace představujeme ve čtyřech tematických aktuálních informacích. Tento první díl se zaměřuje na statistické údaje o pracovnících dlouhodobé péče a obsahuje rovněž vymezení pojmů použitých v této publikaci.

V zemích OECD je cca 70–90 % dlouhodobé péče poskytováno neformálními pečovateli. Pracovníci dlouhodobé péče tvoří v průměru cca 1,5 % populace v pracovním věku. Nejvyšší podíl na všech pracovnících dosahují pracovníci dlouhodobé péče v severských zemích, zejm. ve Švédsku (3,6 %). Počet uživatelů na jednoho pracovníka je vyšší v domácí péči než v péči ústavní, což odráží menší náročnost uživatelů domácí péče. Naprostou většinu pracovníků dlouhodobé péče tvoří ženy (až 96 % v Dánsku). Podíl sester na všech pracovnících dlouhodobé péče se pohybuje od 12 % na Novém Zélandu do 85 % v Maďarsku, ve většině zemí OECD však tvoří méně než polovinu pracovníků. Částečné úvazky jsou časté např. v Nizozemsku a Švýcarsku (1,61 pracovníků na 1 úvazek) a jsou využívány častěji u pracovníků domácí než ústavní péče. Podíl migrantů na pracovnících dlouhodobé péče je vysoký např. v USA (každý čtvrtý pracovník) a Itálii (až 72 % pečovatelů v rodinách). Migrující pracovníci přitom často obsazují nižší pozice než by odpovídalo jejich kvalifikaci.

Klíčová slova: dlouhodobá péče, demografický vývoj, financování dlouhodobé péče, pracovníci dlouhodobé péče, neformální péče

Informace o zveřejnění „rychlé informace“ o demografické situaci v České republice v roce 2011 pod názvem „Výrazný pokles počtu narozených dětí“ a publikace „Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v 1. až 4. čtvrtletí 2011“ Českým statistickým úřadem na jeho internetových stránkách www.czso.cz. Přiložena je tabulka „Obyvatelstvo (absolutně, relativně, meziroční změny)“, obsahující základní demografické ukazatele za Českou republiku za roky 2010 a 2011.

Informace o zveřejnění „rychlé informace“ o demografické situaci v České republice v roce 2010 pod názvem „Sňatků i narozených dětí ubývá“ a publikace Stav a pohyb obyvatelstva v České republice v roce 2010 (předběžné výsledky) Českým statistickým úřadem na jeho internetových stránkách www.czso.cz. Přiložena je tabulka „Obyvatelstvo (absolutně, relativně, meziroční změny)“, obsahující základní demografické ukazatele za Českou republiku za roky 2009 a 2010.

Informace o zveřejnění "rychlé informace" o demografické situaci v České republice v roce 2009 pod názvem "Rekordně málo sňatků" a publikace Stav a pohyb obyvatelstva v České republice v roce 2009 (předběžné výsledky) Českým statistickým úřadem na jeho internetových stránkách www.czso.cz. Přiložena je tabulka "Obyvatelstvo (absolutně, relativně, meziroční změny)", obsahující základní demografické ukazatele za Českou republiku za roky 2008 a 2009.

INFORMACE ZE ZDRAVOTNICTVÍ KRAJŮ (Information on Regional Health Care)