homeTématické řady

Domácí zdravotní péče

Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných oborech

Náhled: Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných oborech

ISSN: 1211-2585
Stran: cca 155 stran
K dispozici jsou publikace s daty od roku 1994.

Podkladem pro zpracování publikace jsou roční výkazy o činnosti zdravotnických zařízení. Publikace obsahuje informace o činnosti a perso­nálním obsazení zdravotnických zařízení ve vybraných oborech léčebně preventivní péče. Zpracování údajů je členěno podle území

AKTUÁLNÍ INFORMACE (Topical Information)

Sběr dat v souladu se zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 
Výkaz vyplňuje samostatně každé zdravotnické zařízení (oddělení) domácí zdravotní péče všech poskytovatelů zdravotních služeb (dále ZJ) bez ohledu na jejich zřizovatele. Sběr dat probíhá v ročních intervalech (vždy pro období 1. 1. – 31. 12.).

Ke konci roku 2011 poskytovalo v České republice služby domácí zdravotní péče 472 pracovišť s více než 3 tis. odbornými zdravotnickými pracovníky. Služeb domácí péče využilo 147 tis. pacientů, z nichž cca čtyři pětiny byli ve věku 65 a více let a necelé dvě třetiny tvořily ženy. V průběhu roku pracovníci domácí zdravotní péče uskutečnili u pacientů celkem 5,9 mil. návštěv, což představovalo v průměru 40 návštěv na 1 pacienta. Celkem bylo provedeno 11,6 milionu výkonů, z nichž 94 % bylo hrazených z veřejného zdravotního pojištění.

Tato Aktuální informace přináší vybrané údaje a informace o financování dlouhodobé péče z publikace OECD „Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care“. Výdaje na dlouhodobou péči ve 25 zemích OECD představovaly v průměru 1,5 % HDP. Nejvyšší podíl na celkovém HDP dosahují výdaje na dlouhodobou péči ve Švédsku a v Nizozemsku (kolem 3,5 %), naopak nejnižší výdaje mají země jižní a východní Evropy. Soukromé pojištění ve většině zemí OECD tvoří méně než 2 % celkových výdajů na dlouhodobou péči (nejvyšší podíl dosahuje v USA a Japonsku, kde tvoří zhruba 5–7 % celkových výdajů). Dlouhodobá péče je v zemích OECD financována převážně z veřejných zdrojů. Podíl přímých plateb na celkových výdajích je nejvyšší ve Švýcarsku (60 %), Portugalsku (45 %), Německu a Španělsku (cca 30 %).

Klíčová slova: dlouhodobá péče, demografický vývoj, financování dlouhodobé péče, pracovníci dlouhodobé péče, neformální péče

Tato Aktuální informace přináší souhrn vybraných výstupů publikace OECD s názvem „Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care“ se zaměřením na statistické informace o neformální péči a jejím dopadu na neformální pečovatele. Zhruba 70–90 % všech poskytovatelů dlouhodobé péče tvoří neformální pečovatelé (z nich jsou téměř 2/3 ženy). Většina neformálních pečovatelů poskytuje péči v rozsahu méně než 10 hodin týdně (zejména v zemích severní Evropy a Švýcarsku). V jižní Evropě, České republice a v Polsku více než 30 % pečovatelů poskytuje péči více než 20 hod. týdně. Poskytování neformální péče vede častěji k přerušení zaměstnání než k přechodu na práci na částečný úvazek. Neformální pečovatelé, zejména ženy, čelí také vyššímu riziku chudoby v důsledku nižších mezd a přerušované pracovní kariéry. Osoby poskytující neformální péči 20 a více hodin týdně mají o 20% vyšší výskyt problémů s duševním zdravím než osoby, které neformální péči neposkytují.

Klíčová slova: dlouhodobá péče, demografický vývoj, financování dlouhodobé péče, pracovníci dlouhodobé péče, neformální péče

Tato Aktuální informace přináší souhrn vybraných výstupů publikace OECD s názvem „Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care“ se zaměřením na uživatele dlouhodobé péče a vývoj poptávky po dlouhodobé péči v kontextu budoucího demografického vývoje. V zemích OECD příjemci dlouhodobé péče tvoří cca 2,3 % populace. Přibližně polovina z nich je ve věku 80 a více let. Podíl seniorů, kteří jsou příjemci dlouhodobé péče se v jednotlivých zemích OECD velmi liší (např. od 2 % žen ve věku 80 a více let v Polsku do 46 % v Norsku). Osoby v nejvyšších věkových kategoriích jsou v průměru méně často příjemci péče v domácím prostředí než mladší uživatelé. Podíl osob v domácí dlouhodobé péči na všech uživatelích se v letech 1998–2008 zvýšil. Podle demografických projekcí by se do roku 2050 měl podíl osob ve věku 80 a více let v zemích OECD zvýšit ze 4 % (2010) na téměř 10 %. Současně poklesne podíl populace ve věku 15–64 let ze 67 % na 58 %. Poměr počtu osob ve věku 80 a více let na 100 osob ve věku 15–80 let by se měl do roku 2050 ztrojnásobit ze 4 na 12. Poměr přežívajících mužů na 100 žen ve věku 70 a více let by se měl zvýšit z 65 na 80 (tj. 0,8 mužů na každou ženu).

Klíčová slova: dlouhodobá péče, demografický vývoj, financování dlouhodobé péče, pracovníci dlouhodobé péče, neformální péče

V roce 2011 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zveřejnila analýzu systémů dlouhodobé péče s názvem „Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care“. Analýza se zaměřuje na financování a dostupnost pracovníků dlouhodobé péče. Vybrané výstupy z této publikace představujeme ve čtyřech tematických aktuálních informacích. Tento první díl se zaměřuje na statistické údaje o pracovnících dlouhodobé péče a obsahuje rovněž vymezení pojmů použitých v této publikaci.

V zemích OECD je cca 70–90 % dlouhodobé péče poskytováno neformálními pečovateli. Pracovníci dlouhodobé péče tvoří v průměru cca 1,5 % populace v pracovním věku. Nejvyšší podíl na všech pracovnících dosahují pracovníci dlouhodobé péče v severských zemích, zejm. ve Švédsku (3,6 %). Počet uživatelů na jednoho pracovníka je vyšší v domácí péči než v péči ústavní, což odráží menší náročnost uživatelů domácí péče. Naprostou většinu pracovníků dlouhodobé péče tvoří ženy (až 96 % v Dánsku). Podíl sester na všech pracovnících dlouhodobé péče se pohybuje od 12 % na Novém Zélandu do 85 % v Maďarsku, ve většině zemí OECD však tvoří méně než polovinu pracovníků. Částečné úvazky jsou časté např. v Nizozemsku a Švýcarsku (1,61 pracovníků na 1 úvazek) a jsou využívány častěji u pracovníků domácí než ústavní péče. Podíl migrantů na pracovnících dlouhodobé péče je vysoký např. v USA (každý čtvrtý pracovník) a Itálii (až 72 % pečovatelů v rodinách). Migrující pracovníci přitom často obsazují nižší pozice než by odpovídalo jejich kvalifikaci.

Klíčová slova: dlouhodobá péče, demografický vývoj, financování dlouhodobé péče, pracovníci dlouhodobé péče, neformální péče

Ke konci roku 2010 poskytovalo v České republice služby domácí zdravotní péče 464 pracovišť s více než 3 tis. odbornými zdravotnickými pracovníky. Služeb domácí péče využilo 143 tis. pacientů, z nich 79 % ve věku 65 let a více. V průběhu roku uskutečnili pracovníci domácí zdravotní péče celkem 5,7 mil. návštěv u pacientů, což představovalo v průměru 40 návštěv na 1 pacienta. Celkem bylo provedeno 11,4 milionu výkonů, z nichž 92 % bylo hrazených z veřejného zdravotního pojištění.

Ke konci roku 2009 poskytovalo v České republice služby domácí zdravotní péče 473 pracovišť s přibližně 3 tis. odbornými zdravotnickými pracovníky. Služeb domácí péče využilo 145 tis. pacientů, z toho 78 % ve věku 65 let a více. V průběhu roku uskutečnili pracovníci domácí zdravotní péče celkem 5,7 mil. návštěv u pacientů, což představovalo v průměru 40 návštěv na 1 pacienta. Celkem bylo provedeno 11,4 milionu výkonů, z nichž 89 % bylo hrazených z veřejného zdravotního pojištění.
Ke konci roku 2008 poskytovalo v České republice služby domácí zdravotní péče 476 pracovišť. Služby domácí péče zajišťovaly přibližně 3 tis. pracovníků a využilo je 137 tis. klientů, z toho 78 % ve věku 65 let a více. V průběhu roku bylo uskutečnili pracovníci domácí zdravotní péče celkem 5,5 mil. návštěv u klientů, což představovalo v průměru 40 návštěv na 1 klienta. Celkem bylo provedeno 10,8 milionu výkonů, z nichž 89 % bylo hrazených z veřejného zdravotního pojištění.
Koncem roku poskytovalo domácí zdravotní péči v České republice 488 pracovišť, z nich 81 % bylo dostupných 24 hodin denně. Služeb domácí péče využilo v roce 2005 141 tisíc klientů, z toho 77,5 % ve věku 65 let a více. Uskutečněno bylo v průběhu roku více než 6 milionů návštěv klientů, v průměru 43 návštěv na 1 klienta ročně.