homeTématické řady

Lůžková péče

Lůžková péče

Náhled: Lůžková péče

ISSN: 1211-0515
Stran: cca 130 stran
K dispozici je publikace s daty za období 1975-1993. Od roku 1994 vychází každoročně.

Publikace obsahuje přehled o činnosti lůžkových zařízení v České republice a jednotlivých krajích. Kapacitní údaje o úhrnném lůžkovém fondu, personálním vybavení zařízení, o počtu hospitalizovaných, délce ošetřovací doby a využití maximální a skutečné lůžkové kapacity podle druhu zařízení jsou doplněny vývojovými řadami.

Síť zdravotnických zařízení

Náhled: Síť zdravotnických zařízení

ISSN: 1211-1651
Stran: cca 144 stran
K dispozici jsou publikace s daty od roku 1994.

Publikace informuje o stavu sítě zdravotnických zařízení a míře zabezpečení léčebné péče v České republice (počtu lékařů a nelékařského zdravotnického personálu, kapacitě lůžkových zařízení), včetně lékárenské péče a zařízení orgánů ochrany veřejného zdraví. Údaje jsou čerpány z Registru zdravotnických zařízení, jehož provozovatelem je ÚZIS ČR. Informace jsou tříděny podle územního principu, druhu zdravotnického zařízení a jeho zřizovatele a podle oboru poskytované péče.

AKTUÁLNÍ INFORMACE (Topical Information)

Sběr dat v souladu se zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 
Výkaz vyplňuje samostatně každé oddělení (pracoviště) oboru nukleární medicíny ve všech zdravotnických zařízeních (dále ZJ) bez ohledu na jejich zřizovatele. Sběr dat probíhá v ročních intervalech (vždy pro období 1. 1. – 31. 12.).

Sběr dat v souladu se zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 
Výkaz vyplňuje samostatně každé oddělení (pracoviště) oboru rehabilitační a fyzikální medicíny, u všech poskytovatelů zdravotnických služeb – zpravodajských jednotek (dále ZJ) bez ohledu na jejich zřizovatele, které poskytuje rehabilitační péči hospitalizovaným i ambulantním pacientům. Sběr dat probíhá v ročních intervalech (vždy pro období 1. 1. – 31. 12.).

Sběr dat v souladu se zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 
Výkaz vyplňuje samostatně každé oddělení (pracoviště) oboru radiologie a zobrazovací metody – (zpravodajská jednotka, dále ZJ). Vyplňování se týká všech poskytovatelů zdravotních služeb bez ohledu na jejich zřizovatele. Sběr dat probíhá v ročních intervalech (vždy pro období 1. 1. – 31. 12.).

K 31. 12. 2013 bylo v České republice evidováno 188 nemocnic s celkovým počtem 56 807 lůžek (v tom 47 033 lůžek bylo vyčleněno pro akutní péči, 7 652 lůžek pro následnou péči a 2 122 lůžek pro novorozence). Dlouhodobý trend ve snižování počtu lůžek pokračoval i v roce 2013. Oproti roku 2012 došlo u nemocnic k poklesu o 2 025 lůžek, tj. o 3,6 %. Průměrná ošetřovací doba na jednoho pacienta činila 6,8 dne, oproti roku 2012 tak došlo ke snížení o 0,1 dne.

Koncem 1. pololetí 2013 bylo v České republice evidováno 188 nemocnic s 57 041 lůžky (v tom 47 261 lůžek akutní péče, 7 655 lůžek určených pro následnou péči a 2 125 lůžek pro novorozence). Od konce roku 2012 klesl lůžkový fond nemocnic o 3,0 % (pokles o 1 791 lůžek). Každé nemocniční lůžko bylo v 1. pololetí roku 2013 využíváno pacienty v průměru 134,4 dne z celkového počtu 181 dnů v pololetí. Průměrná ošetřovací doba činila 6,8 dne.

K 31. 12. 2012 bylo v České republice evidováno 188 nemocnic s celkovým počtem 58 832 lůžek (v tom 49 181 lůžek bylo vyčleněno pro akutní péči, 7 460 lůžek pro následnou péči a 2 191 lůžek pro novorozence). Dlouhodobý trend ve snižování počtu lůžek pokračoval i v roce 2012. Oproti roku 2011 došlo u nemocnic k poklesu o 1 504 lůžek, tj. o 2,6 %. Průměrná ošetřovací doba na jednoho pacienta činila 6,9 dne, oproti roku 2011 tak došlo ke snížení o 0,3 dne.

Koncem 1. pololetí 2012 bylo v České republice evidováno 187 nemocnic s 59 052 lůžky (v tom 49 446 lůžek akutní péče, 7 415 lůžek určených pro ošetřovatelskou následnou péči a 2 191 lůžek pro novorozence). Od konce roku 2011 klesl lůžkový fond nemocnic o 2,1 % (pokles o 1 284 lůžek). Každé nemocniční lůžko bylo v 1. pololetí roku 2012 využíváno pacienty v průměru 131,1 dne z celkového počtu 182 dnů v pololetí. Průměrná ošetřovací doba činila 6,9 dne.

Tato Aktuální informace přináší vybrané údaje a informace o financování dlouhodobé péče z publikace OECD „Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care“. Výdaje na dlouhodobou péči ve 25 zemích OECD představovaly v průměru 1,5 % HDP. Nejvyšší podíl na celkovém HDP dosahují výdaje na dlouhodobou péči ve Švédsku a v Nizozemsku (kolem 3,5 %), naopak nejnižší výdaje mají země jižní a východní Evropy. Soukromé pojištění ve většině zemí OECD tvoří méně než 2 % celkových výdajů na dlouhodobou péči (nejvyšší podíl dosahuje v USA a Japonsku, kde tvoří zhruba 5–7 % celkových výdajů). Dlouhodobá péče je v zemích OECD financována převážně z veřejných zdrojů. Podíl přímých plateb na celkových výdajích je nejvyšší ve Švýcarsku (60 %), Portugalsku (45 %), Německu a Španělsku (cca 30 %).

Klíčová slova: dlouhodobá péče, demografický vývoj, financování dlouhodobé péče, pracovníci dlouhodobé péče, neformální péče

Tato Aktuální informace přináší souhrn vybraných výstupů publikace OECD s názvem „Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care“ se zaměřením na statistické informace o neformální péči a jejím dopadu na neformální pečovatele. Zhruba 70–90 % všech poskytovatelů dlouhodobé péče tvoří neformální pečovatelé (z nich jsou téměř 2/3 ženy). Většina neformálních pečovatelů poskytuje péči v rozsahu méně než 10 hodin týdně (zejména v zemích severní Evropy a Švýcarsku). V jižní Evropě, České republice a v Polsku více než 30 % pečovatelů poskytuje péči více než 20 hod. týdně. Poskytování neformální péče vede častěji k přerušení zaměstnání než k přechodu na práci na částečný úvazek. Neformální pečovatelé, zejména ženy, čelí také vyššímu riziku chudoby v důsledku nižších mezd a přerušované pracovní kariéry. Osoby poskytující neformální péči 20 a více hodin týdně mají o 20% vyšší výskyt problémů s duševním zdravím než osoby, které neformální péči neposkytují.

Klíčová slova: dlouhodobá péče, demografický vývoj, financování dlouhodobé péče, pracovníci dlouhodobé péče, neformální péče

Tato Aktuální informace přináší souhrn vybraných výstupů publikace OECD s názvem „Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care“ se zaměřením na uživatele dlouhodobé péče a vývoj poptávky po dlouhodobé péči v kontextu budoucího demografického vývoje. V zemích OECD příjemci dlouhodobé péče tvoří cca 2,3 % populace. Přibližně polovina z nich je ve věku 80 a více let. Podíl seniorů, kteří jsou příjemci dlouhodobé péče se v jednotlivých zemích OECD velmi liší (např. od 2 % žen ve věku 80 a více let v Polsku do 46 % v Norsku). Osoby v nejvyšších věkových kategoriích jsou v průměru méně často příjemci péče v domácím prostředí než mladší uživatelé. Podíl osob v domácí dlouhodobé péči na všech uživatelích se v letech 1998–2008 zvýšil. Podle demografických projekcí by se do roku 2050 měl podíl osob ve věku 80 a více let v zemích OECD zvýšit ze 4 % (2010) na téměř 10 %. Současně poklesne podíl populace ve věku 15–64 let ze 67 % na 58 %. Poměr počtu osob ve věku 80 a více let na 100 osob ve věku 15–80 let by se měl do roku 2050 ztrojnásobit ze 4 na 12. Poměr přežívajících mužů na 100 žen ve věku 70 a více let by se měl zvýšit z 65 na 80 (tj. 0,8 mužů na každou ženu).

Klíčová slova: dlouhodobá péče, demografický vývoj, financování dlouhodobé péče, pracovníci dlouhodobé péče, neformální péče