HlavníRegistry a ISDalší registryIS List o prohlídce zemřelého (IS LPZ)Metodika vyplnění a předání LPZ

Pokyny k vyplnění formuláře

Materiály

Základní pokyny ke správnému vyplnění jsou součástí samotného formuláře. Podrobné pokyny obsahuje i elektronická šablona. Podrobné informace o vyplnění LPZ lze nalézt v prezentaci věnované Listu o prohlídce zemřelého, jeho vyplňování a statistice zemřelých.

Pokyny k vyplnění a odeslání elektronické šablony

Leták

Brožura: Jak správně postupovat při vyplňování Listu o prohlídce zemřelého (LPZ)

Leták a brožura jsou koncipovány na starou verzi LPM (před rokem 2013, pouze 3 řádky v části pro příčiny smrti), nicméně i tyto materiály lze aplikovat ve značné míře na nový formulář Listu o prohlídce zemřelého.

Správné vyplnění formuláře a uvedení veškerých požadovaných informací, které jsou prohlížejícímu lékaři známy, je základním předpokladem kvalitního zpracování a využití údajů. Opravdu důležité je:

  • vyplnit maximum informací, které má lékař k dispozici, případně je lze vyčíst z dostupné dokumentace
  • vyplnit formulář čitelně
  • uvést identifikaci lékaře pro další případné dotazy a upřesnění ze strany zpracovatele

V rámci formuláře lze odlišit položky, které jsou zejména administrativního charakteru a dále položky, které jsou především lékařským zhodnocením podmínek a okolností, za nichž došlo k úmrtí.

Administrativní položky:

Důležité je vyplnit všechny základní položky, které má lékař k dispozici, a to zejména:

  • Identifikace zemřelého, vč. RČ, pokud není k dispozici a případ šetří PČR, je vhodné počkat až se ověří totožnost a poté List pro ÚZIS doplnit
  • Datum úmrtí nebo alespoň odhad
  • Místo úmrtí - podrobný popis místa úmrtí (vyžaduje matrika)
  • Zejména u cizinců je důležité doplnit informaci o místě pobytu, je-li k dispozici, neboť tuto informaci nelze tak jako u rezidentů čerpat z evidence obyvatel
  • Vzdělání, je-li dostupné. Tato informace bohužel není v současné době k dispozici z jiných zdrojů. Úmrtnost je podle vzdělání výrazně diferencována, naděje dožití podle vzdělání se různí, což má zásadní význam např. pro opatření související se sociální ochranou (důchody, sociální dávky apod.)
  • Identifikace lékaře – velice důležitá pro případný další kontakt s lékařem. Je nutné uvést požadované položky, tedy IČ (nezaměnit s IČP) a PČZ (pořadové číslo v rámci IČ) a číslo oddělení (viz číselník zde http://ciselniky.dasta.stapro.cz/ZobrazCiselnik.aspx?Ciselnik=ODDEL&IdSadyUzis=201310), v případě vyplnění v listinné podobě je nutné opatřit tiskopis otiskem razítka, ze kterého jsou požadované identifikační položky jasně čitelné, případně je přímo na formulář vypsat.

Lékařská část :

Pro statistiku příčin smrti je velice důležité správné vyplnění údajů o příčinách úmrtí. Vždy je nutné uvést posloupnost příčin, které vedly ke smrti, a to od základní příčiny až po příčinu bezprostřední, s uvedením všech stavů, které ke smrti přispěly v části II. není vhodné psát stavy, kterými zemřelý trpěl, avšak nevedly ke smrti. K vykazování příčin smrti je v ČR od roku 1994 využívána 10. revize Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10). Správné používání této klasifikace při uvádění příčin smrti je důležité pro další zpracování a výběr základní příčiny smrti určené pro tabelaci.

  • Měla by být uvedena příčinná posloupnost, tzn., že příčiny by na sebe měly navazovat. Pořadí v jakém jsou dg. na LPZ uvedeny je důležité !!!
    • Je jen jedna příčina smrti – použije se, vepíše se do řádku a).
    • Více příčin – řádek a) musí být vyplněn vždy, uvede se zde bezprostřední příčina. Dále se postupuje zpětně od bezprostřední příčiny a na řádek b) se uvede stav, který tuto příčinu způsobil až k základní příčině,  která vyvolala celý řetězec událostí vedoucích ke smrti. Ta má být uvedena na nejnižším použitém řádku I. oddílu.
    • V oddílu II. jsou jen doplňující informace o stavech, které přispěly ke smrti, nikdy však základní příčina smrti.
    • V části I. je nutné uvádět pouze stavy, které vedly ke smrti, ostatní stavy uvést v části II.
    • Na 1 řádku lze uvést více stavů, je-li k tomu důvod, opět pořadí rozhoduje
    • Kód diagnozy by měl odpovídat textu, není však žádoucí tzv. „číselníkový název“, upřesnění stavu jsou pro výběr UC důležitá
    • Nutno upřesnění dg. až do 4. místa, pokud existuje dle MKN-10
  • Vyplnit stavy čitelně bez použití zkratek !!!
  • Určení o jaký typ smrti se jedná, pokud jde o jiné než přirozené úmrtí, je nutné popsat okolnosti – místo, aktivita (číselník MKN-10)
  • Kromě poranění, které vedlo ke smrti se uvede událost, která poranění způsobila (vnější příčina), její popis, kód MKN-10, datum, kdy k události došlo (nemusí se shodovat s datem úmrtí)
  • Bezprostřední příčina smrti (řádek a)
    • nemoc nebo stav přímo vedoucí ke smrti (například Fibrilace komor, ruptura komory, AIM), to neznamená způsob smrti (např. srdeční selhání, srdeční zástavam asténie apod.), nýbrž nemoc, úraz nebo komplikaci, které způsobily smrt.
    • nejedná se tedy o mechanismus smrti nebo terminální stav (zástava dechu, zástava srdce), který je přítomný u většiny úmrtí, neboť tento stav je součástí procesu umírání a nevztahuje se přímo ke stavům, které smrt způsobily.
    • pokud je uvedeno orgánové selhání jako příčina smrti, je vždy nutné uvést, co k tomuto selhání vedlo
    • pokud je uvedena pneumonie jako bezprostřední příčina smrti, je vždy nutné uvést, co tomuto stavu předcházelo (infekce, aspirace, imobilita – zde je nutno uvést i příčinu imobility)