|
|
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky |
|
Praha 6.2.2002 |
6 |
Šetření zdravotního stavu české populace (EUROHIS 2001)
Díl IX.: Užívání léků
V šetření EUROHIS (Health Interview Surveys in Europe) byla zjišťována mimo jiné úroveň medikace, tj. užívání léků v populaci. Byly testovány 2 typy otázek: (i) zda respondenti užívali během posledních 2 týdnů nějaké lékařem 1. předepsané léky, 2. nepředepsané léky. (ii) Druhý typ otázek byl zaměřen na jednotlivé zdravotní problémy či obtíže, kvůli kterým respondenti užívali předepsané nebo nepředepsané léky. V terénním testování se zjišťovala úroveň medikace - užívání předepsaných léků pro 16 konkrétních zdravotních problémů, užívání nepředepsaných léků pro 5 zdravotních obtíží. Vybrané zdravotní problémy byly doplněny o položku „některé další, lékařem předepsané (resp. nepředepsané) léky“, kde měli respondenti možnost individuálně zapsat druh léků, který nebyl uveden v základním seznamu a který oni během posledních 2 týdnů užívali.
Základní vyhodnocení otázek uvádíme s vědomím, že 512 uskutečněných rozhovorů je poněkud nízký počet respondentů pro významnější závěry. Úroveň medikace charakterizují následující výsledky.
Užívání lékařem předepsaných léků
Užívání lékařem předepsaných léků má především léčebný účinek různých, spíše „vážnějších“, zdravotních obtíží (kromě antikoncepce a hormonální léčby). Předepsané léky během posledních 2 týdnů užívalo 41 % mužů a 62 % žen. Rozdíly mezi muži a ženami byly Chí-kvadrát testem potvrzeny jako významné. Celkově byla v posledních 2 týdnech medikována více jak ½ dotazovaných osob (52 %). To ukazuje na poměrně vysoké počty osob užívajících lékařem předepsané léky.
Podrobný přehled o užívání lékařem předepsaných léků podle věkových skupin poskytuje tabulka. U mužů a žen užívajících léky byla zjištěna závislost na věku (testováno Chí-kvadrát testem). S rostoucím věkem přibývá i uživatelů předepsaných léků (viz tabulka). Velký rozdíl v užívání léků mezi muži a ženami ve věku 15-29 let je způsoben především tím, že mladé ženy často užívaly antikoncepční pilulky; ženy ve vyšším věku pak i hormonální léky při menopauze. Pokud jsme ze souboru žen vyřadily ty, co užívaly antikoncepční pilulky a hormony při menopauze, snížil se jejich celkový podíl na 48 %, tj. ženy užívající předepsané léky (viz tabulka).
|
Užívání předepsaných léků |
|||||
|
Věková skupina |
Respondenti užívající léky |
Podíl
žen užívajících léky |
|||
|
muži (N) |
ženy (N) |
muži (%) |
ženy (%) |
||
|
15-29 |
19 |
32 |
25,7 |
44,4 |
15,3 |
|
30-44 |
11 |
35 |
17,7 |
57,4 |
41,0 |
|
45-59 |
34 |
43 |
53,1 |
63,2 |
51,5 |
|
60+ |
35 |
57 |
81,4 |
83,8 |
83,8 |
|
Celkem |
99 |
167 |
40,7 |
62,1 |
47,6 |
Pro respondenty užívající lékařem předepsané léky byly pomocí Chí-kvadrát testu zjištěny závislosti na dalších socio-demografických charakteristikách. Ty však byly ovlivněny věkovými nerovnostmi. Nejvíce během posledních 2 týdnů medikovali např. ovdovělí respondenti (85 %), důchodci (83 %), nejméně pak studenti (32 %). Jako základní zůstává závislost užívání lékařem předepsaných léků na věku.
Z hlediska kvality života a subjektivně vnímaného zdraví bylo zjištěno, že muži i ženy užívající lékařem předepsané léky zároveň uváděli mnohem nižší kvalitu života a horší subjektivně vnímané zdraví než respondenti bez medikace, tj. zdravé osoby (významné rozdíly zjištěny Chí-kvadrát testem).
Z grafu, který ukazuje podíly osob užívajících lékařem předepsané léky kvůli jednotlivým zdravotním obtížím a nemocem, je patrné, že muži i ženy nejčastěji užívali lékařem předepsané léky na vysoký krevní tlak (muži 18,1 %, ženy 17,1 %), antikoncepční pilulky (17,1 % žen), dále pak léky proti bolestem kloubů (13 % žen) a jiným bolestem (10 % mužů). Do skupin léků užívaných kvůli různým zdravotním obtížím byly zařazeny i antikoncepční pilulky, přestože nepomáhají léčit, ale slouží jako ochrana proti početí a jsou v současné době velmi žádané a hojně užívané ženami ve fertilním věku (tj. 15-59 let). Rozdíly mezi muži a ženami byly potvrzeny testem Chí-kvadrát jako významné u medikace následujícími léky: léky na migrénu užívalo až 5krát více žen než mužů, léky na spaní užívalo 3krát více žen než mužů a skupinu ostatních předepsaných léků užívalo 5krát více žen než mužů.
Na základě zjištěné vysoké intenzity užívání antikoncepčních pilulek během posledních 2 týdnů (27 % žen ve věku 15-49 let), byly u těchto žen ve fertilním věku provedeny podrobnější analýzy. Byla nalezena jednoznačná závislost na věku, tzn. čím starší respondentky, tím méně užívali antikoncepční pilulky. Nejvíce antikoncepci užívaly ženy ve věkové skupině 15-29 let (40,3 %). Z hlediska kvality života a subjektivně vnímaného zdraví bylo zjištěno, že ženy užívající antikoncepční pilulky zároveň uváděly mnohem vyšší kvalitu života a lepší subjektivně vnímané zdraví, než respondentky bez antikoncepce (významné rozdíly zjištěny Chí-kvadrát testem). To však může souviset s věkovými nerovnostmi.
Intenzita výskytu uživatelů léků na vysoký krevní tlak mezi respondenty šetření EUROHIS měla jednoznačnou závislost na věku - s rostoucím věkem se zvyšovalo procento osob užívajících lékařem předepsané léky na vysoký krevní tlak, tj. nemocných hypertenzí. Ve věkové skupině respondentů starších 60 let užívalo v posledních 2 týdnech léky na vysoký krevní tlak 49 % mužů a 47 % žen. Věkové nerovnosti ovlivňují i další nalezené souvislosti, např. že maximum uživatelů léků na hypertenzi je v nejnižší vzdělanostní skupině, u důchodců, u ovdovělých a u osob žijících v nejmenších obcích. Užívání léků na vysoký krevní tlak, a tím i samotná hypertenze, negativně ovlivňuje kvalitu života a subjektivně vnímané zdraví. Respondenti, užívající lékařem předepsané léky na hypertenzi, měli významně nižší kvalitu života a horší subjektivně vnímané zdraví, než ostatní (testováno Chí-kvadrát testem).
Alergie jsou v současnosti hojně se v populaci vyskytující chronická onemocnění, a proto jsme provedli podrobnější analýzy užívání předepsaných léků na alergické symptomy během posledních 2 týdnů. Pro užívání lékařem předepsaných léků byla nalezena závislost na věku - maximum osob užívajících léky na alergické symptomy bylo v nejmladší věkové skupině respondentů 15-29 let (11 %) (testováno Chí-kvadrát testem). Mezi muži byly zjištěny významné rozdíly i z hlediska vzdělání - maximum uživatelů léků na alergické symptomy bylo mezi vysokoškoláky (s délkou školní docházky 14 a více let 9,3 % mužů). Muži užívající lékařem předepsané léky na alergické symptomy měli také významně horší subjektivně vnímané zdraví. Z hlediska velikostní skupiny obce byly u mužů zjištěny významné rozdíly v užívání léků na alergické symptomy (testováno Chí-kvadrát testem). Maximum mužů užívajících tyto léky bylo ve velkých městech (nad 30 tisíc obyvatel) 12 %, minimum pak v nejmenších obcích (do 2 tisíc obyvatel) 1,2 %. Mezi ženami se podobné vztahy nepotvrdily. Skutečné počty osob s alergiemi mohou být ve skutečnosti ještě vyšší, protože léky na alergické symptomy se užívají jen v krátkých obdobích a ne po celý rok rovnoměrně (dotazy na užívání léků byly směřovány jen na poslední 2 týdny).
Užívání lékařem nepředepsaných léků
Užívání lékařem nepředepsaných léků se vztahuje zejména na léky na nachlazení, akutní bolesti (např. pohybového ústrojí), různé vitamíny preventivně ochraňující zdraví, apod. Nepředpokládá se, že jejich uživatelé mají velmi závažné zdravotní obtíže a že jsou „vážněji“ nemocní jako uživatelé lékařem předepsaných léků (kromě antikoncepce a hormonální léčby). Nepředepsané léky během posledních 2 týdnů užívalo 46 % mužů a 59 % žen. Rozdíly mezi muži a ženami byly potvrzeny Chí-kvadrát testem jako významné.
Přehled o užívání nepředepsaných léků z hlediska věku poskytuje tabulka. U respondentů, kteří v posledních 2 týdnech užívali lékařem nepředepsané léky, se závislost na věku nepotvrdila. Pro užívání těchto léků nebyly potvrzeny žádné závislosti na socio-demografických charakteristikách souboru. Pouze z hlediska kvality života a subjektivně vnímaného zdraví bylo zjištěno, že muži užívající nepředepsané léky zároveň uváděli nižší kvalitu života a horší subjektivně vnímané zdraví než respondenti bez medikace (významné rozdíly zjištěny Chí-kvadrát testem). Pro ženy podobná závislost neplatila.
|
Užívání nepředepsaných léků |
||||
|
Věková skupina |
Respondenti užívající léky |
|||
|
muži (N) |
ženy (N) |
muži (%) |
ženy (%) |
|
|
15-29 |
36 |
42 |
48,6 |
58,3 |
|
30-44 |
26 |
35 |
41,9 |
57,4 |
|
45-59 |
30 |
39 |
46,9 |
57,4 |
|
60+ |
19 |
43 |
44,2 |
63,2 |
|
Celkem |
111 |
159 |
45,7 |
59,1 |
Následující graf zobrazuje podíly osob užívajících lékařem nepředepsané léky kvůli jednotlivým zdravotním problémům. Z výsledků je patrné, že nejčastěji respondenti užívali vitamíny, minerály či tonika [1] (43,5 % žen a 32,5 % mužů), dále pak léky na bolest – 29 % žen a 14 % mužů. Rozdíly mezi muži a ženami byly potvrzeny testem Chí-kvadrát jako významné u medikace na bolest, tj. ženy užívaly 2krát více léků na bolest než muži.
Na základě zjištěné vysoké intenzity užívání vitamínů během posledních 2 týdnů, byly u respondentů provedeny podrobnější analýzy. Ve sledovaném souboru byla u mužů nalezena závislost mezi užíváním vitamínů, minerálů, tonik a vzděláním (testováno Chí-kvadrát testem). Lze konstatovat, že čím měli muži vyšší vzdělání (měřené délkou školní docházky), tím více užívali vitamíny, minerály a tonika (vitamíny užívalo 49,5 % vysokoškoláků). Na věku závislost potvrzena nebyla. U mužů však byla nalezena souvislost se změnou stravovacích návyků, tzn. muži užívající vitamíny častěji uváděli, že změnili své stravovací návyky, než muži, kteří vitamíny neužívali (významné rozdíly potvrzeny Chí-kvadrát testem). To naznačuje, že ti muži, kteří brali vitamíny se zároveň snažili dodržovat zásady zdravé výživy. Mezi ženami se podobné vztahy nepotvrdily.
Vypracovala: Mgr. Edita Matoušková