Porovnání počtu hospitalizovaných pacientů v nemocnicích
v roce 1996 a 1997 podle zřizovatelů

Údaje o počtu hospitalizovaných a prostonaných dnech jsou brány ze zpracování ročního výkazu o lůžkovém fondu zdravotnického zařízení. První tabulka ukazuje výsledky prostého porovnání výstupů za rok 1997 proti roku 1996 za všechny nemocnice. Z tohoto porovnání je vidět celkový menší pokles počtu hospitalizovaných o 1,3  % a výraznější pokles ošetřovacích dnů, 6,3   %. Pokud jde o posuny v nemocnicích podle zřizovatelů je třeba vzít v úvahu změny, ke kterým v průběhu sledovaného období došlo. Část státních nemocnic přešla na obce a města, část na jiné právnické osoby a naopak. Ne vždy šlo o celou nemocnici, vyskytly se rozpady na menší celky a opětná slučování či změny zřizovatelů. To komplikovalo porovnání dvou různých období, neboť srovnávané soubory nemocnic nebyly shodné. Proto bylo nutné provést určité dopočty a v krajním případě ze srovnávaných souborů vynechat ta zařízení, která tuto srovnatelnost znemožňovala. Celkem z těchto důvodů bylo vyloučeno cca 15 nemocnic, které reprezentovaly jen 2,6 % hospitalizovaných pacientů a 2,8 % prostonaných dnů. Výsledkem je druhá tabulka, která v kategoriích jednotlivých zřizovatelů již obsahuje srovnatelné soubory.

Z tohoto srovnání je na první pohled vidět, sice malý, ale zvýšený počet případů hospitalizace jen u nemocnic řízených MZ a to o 0,7  %. U nemocnic ostatních zřizovatelů bylo naopak hospitalizováno v roce 1997 méně osob než v roce předchozím. U okresních zařízení je tento pokles nejnižší (jen o 1,4 %), u obecních 2,9 % a u soukromých nemocnic přesahuje daný úbytek 4,5  %. Pokud jde o ošetřovací dny, zde nejmenší úbytek (téměř o 4,2  %) mají přímo řízené nemocnice. Ostatní nemocnice vykázaly ještě nižší počet ošetřovacích dnů proti roku 1996 zhruba o 7 až 8  %. Je však nutné přiznat, že ve všech porovnávaných skupinách nemocnic byly na jedné straně nemocnice, kde se počty pacientů zvýšily proti roku 1996 a na druhé straně nemocnice, kde došlo ke snížení.

Jednoznačné vysvětlení asi není bez detailního rozboru chování a činnosti jednotlivých nemocnic možné. Příliš pravděpodobné není, že by se výrazně změnil zdravotní stav našich obyvatel a potřeba hospitalizace, zejména pak v krajských městech. Snižování počtu ošetřovacích dnů ve všech srovnávaných skupinách nemocnic je zřejmě dáno ekonomickými tlaky na nemocnice a klesající platbou za ošetřovací dny. Zvýšení počtu hospitalizovaných jen u jedné skupiny nemocnic a pokles u ostatních naznačuje změnu chování menších nemocnic v souvislosti se zavedením “paušálů”, jehož důsledkem může být přesun těžších a tedy dražších pacientů do větších nemocnic. Dalším důvodem může být postupná specializace jednotlivých menších nemocnic buď na vybrané ekonomicky výhodné služby nebo útlum akutní péče a přechod k následné péči. Zdá se, že svůj vliv měly i katastrofální záplavy v loňském létě.

Tab. 1 Prosté porovnání dvou let

Tab. 2 Srovnatelné údaje v roce 1996 a 1997

Úbytky a přírůstky lze posuzovat ze dvou hledisek. Jednak absolutní rozdíly (např. rozdíl 1000 a více pacientů) nebo relativně v % roku 1996 (např. -18 %). Problémem je, že u malých zařízení většinou malé absolutní změny představují relativně velkou změnu a naopak u velkých zařízení změna o pár procent představuje změnu o několik stovek pacientů.

Přímo řízené nemocnice MZ

Porovnáno bylo 29 zařízení, z toho 17 mělo v roce 1997 nižší počet hospitalizovaných pacientů (-10 343) než v roce předchozím a 12 nemocnic naopak vyšší (+14 566). Výrazné změny mělo 10 zařízení (5 “+” a 5 “-”) Část těchto změn byla způsobena “zabydlováním” Motola, výrazný nárůst měl IKEM (+67 %).

Okresní nemocnice

V souboru okresních nemocnic byl u 59 nemocnic zaznamenán pokles počtu pacientů (-28 921) a u 24 nárůst (+15 559).,tj. zhruba poměr 2,5:1. Větší úbytky pacientů mělo 10 okresních nemocnic.

Obecní a městské nemocnice

Z 39 nemocnic v 27 byl nižší počet hospitalizovaných pacientů (-10 827) a ve 12 vyšší(+3 245).

Soukromé nemocnice

Bylo sledováno 53 nemocnic, které se na počtu hospitalizovaných podílely v roce 1996 8,9  % a v roce 1997 8,6 % na úhrnném počtu hospitalizovaných. U 39 nemocnic byl počet pacientů nižší (-12 602) a u 21 naopak vyšší (+4 415). Nejvíce se na poklesu podílely tři nemocnice, které představovaly téměř 50 % (-5 926) celkového úbytku.

Porovnání počtu hospitalizovaných v 1. a 2. pololetí roku 1997 proti roku 1996

Chtěli jsme ověřit zda se na výše uvedených posunech více podílela změna financování nemocnic ve druhém pololetí roku 1997 a porovnali jsme obě pololetí roku 1996 proti stejným obdobím roku 1997. Při porovnání jsme vyšli z údajů výkazů o lůžkovém fondu, který byl v roce 1997 sbírán s pololetní periodicitou a tak byla k dispozici data za obě pololetí. V roce 1996 byl výše zmíněný výkaz pouze roční a proto jsme museli odhadnout počty hospitalizovaných pro jednotlivá pololetí roku 1996. K odhadu jsme použili statistiku hospitalizovaných a vypočítali poměr ukončených hospitalizací v obou pololetích pro jednotlivé nemocnice. Ve stejném poměru pak byly rozděleny roční počty hospitalizovaných z uvedeného výkazu. Z celého souboru nemocnic byly vybrány ty nemocnice, které v obou sledovaných rocích měly stejného zřizovatele tak, aby srovnávané soubory byly shodné.

Výsledky porovnání 1. pololetí 1997 proti 1. pololetí 1996 jsou prakticky totožné s výsledky porovnání druhých pololetí (viz tab. 3) a korespondují s ročními výsledky. Ukázalo se, že pouze u přímo řízených nemocnic se počet hospitalizovaných zvýšil v obou pololetích roku 1997 o 0.5 %, resp. 0.9 % proti 1. pololetí 1996 resp. 2. pololetí roku 1996. Okresní nemocnice zaznamenaly pokles hospitalizovaných o 1.4 %, obecní a městské o 3 % a u ostatní nemocnice o 3.5 % v obou pololetích roku 1997.

Tab. 3 Porovnání počtu hospitalizovaných v 1. a 2. pololetí 1996 a 1997

Závěr

Obecně proti roku 1996 se počet hospitalizovaných pacientů snížil cca o 25 tisíc. Mírný nárůst byl zjištěn jen u skupiny přímo řízených nemocnic ( o 4200), které se na počtu hospitalizovaných podílejí přibližně 30 %. Největší podíl na hospitalizaci mají okresní nemocnice, kde bylo hospitalizováno o více jak 13 tisíc pacientů méně (1,4 %). Městské a obecní nemocnice reprezentují necelých 13 % hospitalizovaných a soukromé nemocnice necelých 9 %. U těchto nemocnic se počet pacientů snížil o 2,9 %, resp. o 4,5 %, což v součtu za tyto dvě skupiny nemocnic činí v souhrnu více jak 15 tisíc pacientů.

Jak již bylo řečeno podílí se na tomto vývoji řada faktorů a je velmi obtížné specifikovat velikost vlivu každého jednotlivě. Určitě velký vliv má restrukturalizace nemocnic, snižování počtu lůžek, vyčleňování lůžek pro následnou péči, nemalý vliv mají i změny v úhradách za hospitalizaci. Pochopitelně se projeví i místní vlivy (např. záplavy na Moravě, přesun pacientů z jedné nemocnice do druhé). V některých případech může jít i o přesun těžších pacientů do nemocnic vyššího typu, ale nedomnívám se, že jde o masový jev. V každém případě to pro dané nemocnice znamená vyšší náklady a problémy v souvislosti s financováním na základě paušálů vypočtených z minulých období.

Vypracoval: Mgr. Jiří Holub