|
|
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky |
|
Praha 22.2.2002 |
9 |
Šetření zdravotního stavu české
populace (EUROHIS 2001)
Díl XI.: Spotřeba alkoholu
Spotřeba alkoholu je možnou součástí životního stylu populace, se kterým je úzce provázán celkový zdravotní stav. Nadměrný konzum alkoholických nápojů působí jako rizikový faktor ohrožující zdraví. V populaci České republiky je aktuálnost problému alkoholu a zdraví dána nepříznivým vývojem průměrné spotřeby na obyvatele a její absolutní výší, která v roce 1999 dosáhla téměř 10 litrů čistého lihu (100 % alkoholu) na obyvatele (zdroj ČSÚ).
V šetření EUROHIS (Health Interview Surveys in Europe) byly zařazeny a testovány otázky, které byly zaměřeny na:
· První otázka na spotřebu alkoholu v období posledních 12-ti měsíců.
· Následující blok otázek na frekvenci (počet dnů kdy respondent požil alkohol) a množství vypitého alkoholu (piva, vína, destilátů a aperitivů) za období posledních 4 týdnů.
· Otázky na nadměrnou konzumaci a opilost během posledních 4 týdnů. Pro nadměrnou konzumaci bylo nutné při jedné příležitosti vypít nejméně 5 půllitrů piva nebo litr (pět 2 dcl skleniček) vína nebo 5 skleniček (0,5 dcl) destilátů a nebo kombinaci pěti a více uvedených množství nápojů.
· Závěrečná otázka zjišťovala, v jakých situacích (tj. na jakém místě či při jaké příležitosti) a kolik dní respondenti konzumovali alkohol během posledních 7 dnů.
Byla vyhodnocena průměrná denní spotřeba alkoholu, která byla vypočítána z počtu dnů konzumace alkoholu (tj. frekvence pití za poslední 4 týdny), průměrné denní konzumace a přepočtu jednotlivých druhů alkoholických nápojů na dávky čistého alkoholu. Ze získaných odpovědí byl zkonstruován ukazatel průměrné denní dávky alkoholu. Jednalo se o přepočet uvedeného množství spotřebovaných druhů nápojů na jednotnou dávku čistého alkoholu v průměru za den (na základě podkladů Světové zdravotnické organizace (WHO): 1 dávka = 12 gramů ethanolu (96 %), což je přibližně 33 cl piva, 13 cl vína nebo 3 cl destilátů). Běžné míry alkoholu byly přepočteny na jednotnou dávku (12 g) takto:
0,5 l piva = 1,515 dávky
1 dcl vína = 0,769 dávky
0,5 dcl destilátu = 1,667 dávky
1 dcl aperitivu = 0,8335 dávky [1]
Dále byla průměrná denní spotřeba 96 % alkoholu v gramech přepočítána na průměrnou spotřebu 100 % alkoholu v mililitrech za den a byla vypočítána průměrná roční spotřeba v litrech za rok. Na základě kritérií o zdravotně rizikové konzumaci stanovených WHO [2] byly vymezeny rizikové skupiny populace, pro které se alkoholické nápoje staly zdravotně rizikovou záležitostí. Jako doplněk bylo u jednotlivých druhů alkoholických nápojů vypočítáno množství spotřebovaného alkoholu v litrech za poslední rok.
V posledním roce, podle výpovědi respondentů, bylo zjištěno 10,3 % mužů a 19,3 % žen abstinentů, tj dvakrát více žen než mužů. Během posledních 4 týdnů abstinovalo také téměř dvakrát více žen než mužů (35,3 % žen, 17,3 % mužů). Rozdíly mezi pohlavími byly Chí-kvadrát testem potvrzeny jako významné.
Následující tabulka ukazuje spotřebu jednotlivých druhů alkoholických nápojů, jejich spotřebované množství a frekvenci pití. Spotřební zvyklosti v konzumaci alkoholu jsou odlišné v jednotlivých zemích. Na základě šetření EUROHIS se potvrdil předpoklad, že v České republice je nejčastěji a nejvíce konzumovaným alkoholem pivo (viz tabulka). Ve spotřebě piva i destilátů byly zjištěny významné rozdíly mezi muži a ženami (testováno Chí-kvadrát a ANOVA testem). Pivo a destiláty během posledních 4 týdnů konzumovalo dvakrát více mužů než žen (pivo 74 % mužů a 35 % žen, destiláty 47 % mužů a 26 % žen). Pivo muži v průměru konzumovali až čtyřikrát častěji než ženy a destiláty téměř třikrát častěji (tj. průměrný počet dnů pití alkoholu; viz tabulka). Během posledního roku muži v průměru vypili 198 litrů piva (na osobu starší 15 let), ženy pouze 20 litrů. To znamená, že muži v posledním roce zkonzumovali až 10krát více piva než ženy. Během posledního roku muži vypili také třikrát více destilátů než ženy (muži v průměru téměř 5 litrů, ženy 1,5 litru).
Konzumace vína a aperitivů není v naší zemi tak obvyklá jako pivo a destiláty. Významné rozdíly ve spotřebě vína či aperitivů mezi muži a ženami nebyly testy Chí-kvadrát a ANOVA potvrzeny. Z tabulky je však patrné, že víno (i aperitivy) bylo během posledních 4 týdnů oblíbeným nápojem spíše žen než mužů - více žen pilo víno než pivo (víno téměř 47 %, pivo 35 %). Na základě výsledků šetření EUROHIS, víno v průměru konzumovaly častěji ženy než muži, ale co do množství spotřebovaného vína - více ho zkonzumovali muži než ženy (muži za poslední rok v průměru vypili 12,5 litrů vína, ženy 10,4 litrů). To naznačuje, že ženy sice pijí víno častěji než muži, ale v menších dávkách.
|
Spotřeba jednotlivých druhů alkoholu |
||||||||
|
Druh
alkoholu |
%
respondentů, |
Respondenti konzumující alkohol |
Množství |
|||||
|
Průměrný počet dnů |
Množství
spotřebovaného |
|||||||
|
muži |
ženy |
muži |
ženy |
muži |
ženy |
muži |
ženy |
|
|
Pivo |
73,9 |
35,3 |
12,6 |
3,4 |
2,8 |
1,4 |
197,7 |
20,3 |
|
Víno |
41,5 |
46,5 |
2,6 |
3,6 |
4,1 |
2,9 |
12,5 |
10,4 |
|
Destiláty |
46,6 |
25,7 |
3,4 |
1,2 |
2,5 |
2,4 |
4,7 |
1,5 |
|
Aperitivy |
6,0 |
8,2 |
0,1 |
0,3 |
1,1 |
1,5 |
0,1 |
0,4 |
|
Alkohol celkem |
82,7 |
64,7 |
14,5 |
7,3 |
1,8* |
1,4* |
x |
x |
Pozn.: 1) 1 dávka = 1 půllitr piva, 1 dcl sklenice vína, 0,5 dcl sklenice destilátu, 1 dcl sklenice aperitivu. V řádku alkohol celkem průměr znamená: 1 = 1-2 dávky, 2 = 3-4 dávky, 3 = 5-6 dávek, 4 = 7-9 dávek a 5 = 10 a více dávek alkoholických nápojů.
V tabulce je uvedena průměrná denní a roční spotřeba čistého alkoholu na osobu starší 15 let (denní 20,6 ml; roční 7,5 l 100 % alkoholu). Spotřeba čistého alkoholu u mužů až čtyřikrát převyšovala denní i roční spotřebu alkoholu u žen (významné rozdíly potvrzeny ANOVA testem). Odhad průměrné spotřeby alkoholu v posledním roce dosahoval v šetření EUROHIS nízkých hodnot ve srovnání se spotřebou na obyvatele, kterou udává ČSÚ za rok 1999 (9,9 litrů čistého alkoholu). Lze se domnívat, že výpovědi respondentů o konzumaci alkoholických nápojů byly podhodnoceny. Někteří respondenti mohli, z nejrůznějších důvodů (nejčastěji ze stigmatizace alkoholismem, obav ze zneužití výpovědi, apod.), výpovědi o svém chování upravovat směrem ke společensky schvalovaným formám.
|
Spotřeba 100 % alkoholu podle pohlaví |
|||
|
|
Průměrná spotřeba čistého lihu na osobu
starší |
||
|
muži |
ženy |
muži a ženy |
|
|
Průměrná denní spotřeba 96 % alkoholu v gramech |
28,6 |
6,4 |
16,9 |
|
Průměrná denní spotřeba 100 % alkoholu v mililitrech |
34,8 |
7,7 |
20,6 |
|
Průměrná denní spotřeba 96 % alkoholu v gramech |
12,7 |
2,8 |
7,5 |
Rozdíly ve výši roční spotřeby v jednotlivých věkových skupinách byly významné jen u mužů. Muži vykazovali nejvyšší roční spotřebu čistého alkoholu ve věkové skupině 45-59 let (19,3 litrů); ženy rovnoměrně ve věkových skupinách 30-59 let (3,3 litrů). Na základě jednorozměrné analýzy rozptylu byly jako významné označeny rozdíly ve spotřebě alkoholu mužů i žen mezi věkovými kategoriemi 45-59 let (muži a ženy 12,1 l) a nad 60 let (muži a ženy 6,3 l).
Významnější
však byly rozdíly spotřeby v závislosti na výši dosaženého stupně vzdělání
- viz graf. V šetření EUROHIS se ANOVA testem potvrdil nepřímý vztah mezi
vzděláním a roční spotřebou čistého alkoholu mužů. Muži s nejnižším
vzděláním, tj. s nejkratší školní docházkou (s docházkou do
10 let 18,4 l) vypili ročně v průměru až dvakrát více alkoholu
než muži s vysokoškolským vzděláním (s docházkou nad 14 let
10 l). To bylo potvrzeno i po věkové standardizaci souboru. U žen
tento vztah potvrzen nebyl - po očištění průměrné roční spotřeby žen od věkových
nerovností, nebyly zjištěné rozdíly ve vzdělanostních skupinách tak vysoké a
významné.
Podle ekonomického statusu nebyly u mužů ani u žen zjištěny významné rozdíly v roční spotřebě čistého alkoholu. Po věkové standardizaci, byly u mužů z pohledu zaměstnanosti zjištěny významné rozdíly - maximální roční spotřeba čistého alkoholu byla u nezaměstnaných (v průměru 20,9 l čistého lihu ročně, n = 9).
Z hlediska rodinného stavu výsledky šetření EUROHIS potvrdily očekávanou vyšší roční spotřebu alkoholu u mužů a žen rozvedených a žijících odděleně (muži 29,2 l (n = 20), ženy 4,6 l 100 % alkoholu (n = 35)). Významné rozdíly byly potvrzeny jednorozměrnou analýzou rozptylu jen u mužů, po věkové standardizaci souboru, muži rozvedení či žijící odděleně měli roční spotřebu až 28 l 100 % alkoholu. U žen, po očištění souboru od věkových nerovností, byla však maximální roční spotřeba zjištěna u dosud svobodných (4,6 l; u rozvedených nebo žijících odděleně „jen“ 3,8 l).
Diferenciační charakteristikou v rozložení konzumace alkoholu je také velikostní skupina obce, kategorizovaná podle počtu obyvatel. Z výsledků šetření EUROHIS byl u žen patrný přímý vztah mezi velikostní skupinou obce a roční spotřebou alkoholu –v obcích do 5000 obyvatel 1,8 l, ve městech nad 10 000 obyvatel již 4,2 l 100 % alkoholu. I po věkové standardizaci souboru bylo zjištěno, že ženy žijící ve městech (s 10 000 – 29 999 obyvateli i ve větších městech nad 30 000 obyvatel) konzumovaly téměř dvakrát více alkoholu než ženy v menších obcích, tj. na venkově. U mužů tento trend nebyl potvrzen.
Na základě předchozích zjištění lze orientačně [3] za rizikovou skupinu populace zatíženou nadměrným konzumem alkoholu a možným vznikem závislosti na alkoholu považovat: méně vzdělané, nezaměstnané, rozvedené muže středního věku; také rozvedené i dosud svobodné ženy mladšího až středního věku, žijící ve městech.
V posledních 4 týdnech nadměrné pití, tj. více jak 5 dávek alkoholu, přiznalo 38 % mužů a téměř 16 % žen (viz tabulka). Podle výsledků šetření EUROHIS, pocit opilosti za poslední 4 týdny přiznalo 25 % mužů a 11 % žen. Rozdíly mezi muži a ženami byly Chí-kvadrát testem potvrzeny jako významné. To znamená, že muži přibližně dvakrát častěji nadměrně pili alkoholické nápoje nebo byli více opilí než ženy. Ve skutečnosti však mohou být podíly rizikových konzumentů alkoholu ještě vyšší, protože téměř 6 % mužů a 2 % žen odmítlo na tyto otázky odpovídat. Lze se také domnívat, že respondenti, kteří odpověděli kladně, záměrně snižovali počet dnů s nadměrným pitím alkoholu.
Významné rozdíly mezi muži a ženami byly také zjištěny u průměrného počtu dnů nadměrného konzumu alkoholu (test ANOVA). Muži, kteří se přiznali k nadměrnému konzumu, v průměru nadměrně konzumovali alkohol téměř 6 dnů za poslední 4 týdny, ženy „jen“ asi 2 dny (viz tabulka). U průměrného počtu dnů v opilosti nebyly nalezeny významné rozdíly mezi muži a ženami - respondenti, kteří se přiznali k opilosti, v průměru pili alkoholické nápoje až do opilosti dva až tři dny za poslední 4 týdny.
|
Nadměrný konzum během posledních 4 týdnů |
||||
|
Otázky na nadměrný konzum alkoholu: |
% respondentů, kteří byli alespoň jednou
v nadměrném konzumu (minimum 1 den) |
Průměrný
počet dnů nadměrného konzumu alkoholu (z respondentů, kteří byli alespoň 1x
v nadměrném konzumu) |
||
|
muži |
ženy |
muži |
ženy |
|
|
Dny s 5 a více dávkami |
38,3 |
15,5 |
5,7 |
2,2 |
|
Dny v opilosti |
24,9 |
10,9 |
2,8 |
2,3 |
Pomocí průměrné denní spotřeby čistého lihu v mililitrech na osobu byly odhadnuty podíly rizikových skupin populace s možnými nepříznivými zdravotními problémy v důsledku nadměrné konzumace alkoholu. WHO považuje za hranici pro zdravotně rizikovou spotřebu 40 gramů čistého alkoholu denně pro muže (tj. 50 ml) a 20 gramů pro ženy (tj. 25 ml). Vzhledem ke zmíněnému podhodnocení dat o spotřebě alkoholu, byla kritéria pro zdravotně rizikovou spotřebu snížena na hranici 40 ml 100 % alkoholu denně pro muže a na 20 ml pro ženy. Hranice vysoce rizikového konzumu pak byla posunuta na 50 ml čistého lihu denně pro muže a 40 ml pro ženy. Z našeho souboru do kategorie rizikové konzumace spadalo 31,3 % mužů a 11,6 % žen. Přičemž hranici vysoce rizikového konzumu překročilo 20,2 % mužů a 3,4 % žen (viz tabulka).
|
Distribuce průměrné denní spotřeby 100 % alkoholu |
||||||
|
Pohlaví |
0 ml (abstinenti) |
1-19 ml |
20-39 ml |
40-49 ml |
50-59 ml |
100+ ml |
|
Muži (%) |
18,5 |
34,6 |
15,6 |
11,1 |
11,1 |
9,1 |
|
Ženy (%) |
36,1 |
52,4 |
8,2 |
1,1 |
1,9 |
0,4 |
Závěrečná tabulka ukazuje na spotřebu alkoholu v různých situacích (tj. při různých příležitostech nebo na určitých místech) během posledních 7 dnů. Nejčastějším místem konzumu alkoholických nápojů byly, dle našeho očekávání, bary, restaurace, apod. Významné rozdíly mezi muži a ženami byly ANOVA testem potvrzeny v situacích: pití alkoholu sám / sama, pití v barech, při obědě a pití při večeři. V situacích, jako jsou pití alkoholu o samotě nebo v restauracích, muži konzumovali alkohol téměř dvakrát častěji než ženy a jejich průměrný počet dnů, kdy pili v těchto situacích alkohol, byl také dvojnásobný než u žen (viz tabulka). Jen nepatrný počet respondentů (n = 3) uvedl, že konzumovali alkoholické nápoje před řízením auta. Ti, co takovou konzumaci alkoholu přiznali, zároveň v průměru uvedli velmi vysoký počet dnů, kdy pili alkohol před řízením auta (3,7 dnů z posledních sedmi).
|
Spotřeba alkoholu v různých situacích během
posledních 7 dnů |
||||||
|
Místo nebo příležitost ke konzumaci |
% respondentů pijících |
Průměrný
počet dnů |
||||
|
muži |
ženy |
muži a ženy |
muži |
ženy |
muži a ženy |
|
|
Sám, sama |
14,5 |
7,5 |
11,2 |
4,5 |
2,8 |
3,9 |
|
V restauraci, vinárně, baru, atd. |
56,8 |
39,1 |
48,5 |
2,8 |
1,9 |
2,5 |
|
Při sportovních nebo zábavních akcích |
25,4 |
24,6 |
25,0 |
2,0 |
1,7 |
1,8 |
|
Při obědě |
33,5 |
26,9 |
30,4 |
3,5 |
2,3 |
3,0 |
|
Při večeři |
34,9 |
26,4 |
31,0 |
3,9 |
2,1 |
3,2 |
|
Před řízením auta |
1,0 |
0,6 |
0,8 |
4,5 |
2,0 |
3,7 |
Závažným zjištěním je zejména vysoký podíl respondentů, kteří alkohol konzumují nadměrně. Nadužívání alkoholu působí značné zdravotní a sociální problémy i ekonomické škody, a ve srovnání s jinými návykovými látkami je alkohol jako rizikový faktor u nás často přehlížen. To je pravděpodobně podmíněno konzumními zvyklostmi české společnosti.
Vypracovala: Mgr. Edita Matoušková