Aktuální informace

Ústavu zdravotnických informací a statistiky
České republiky

Praha 3.5.2002

20

Hospitalizovaní a zemřelí na infarkt myokardu
v ČR v letech 1986 - 2000

V této aktuální informaci jsou zpracována data z „Hlášení hospitalizace“, které se týkají do roku 1997 pacientů hospitalizovaných v nemocnicích rezortu zdravotnictví a od roku 1998 hospitalizovaných v nemocnicích všech rezortů. Dále jsou použity údaje o zemřelých v ČR, které každoročně Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR poskytuje Český statistický úřad. Mezi roky 1986 a 1992 se data o hospitalizovaných za celou ČR nezpracovávala.

Nemoci oběhové soustavy patří v celém vývojovém období k nejčastějším onemocněním, pro něž jsou pacienti hospitalizováni, a infarkt myokardu (dg. 410 v MKN-9, dg. I21-I22 v MKN-10) k jednomu z nejzávažnějších z nich. Toto onemoc­nění ohrožuje z větší části muže. Infarkt postihuje průměrně o polovinu více mužů než žen, tedy vzájemný poměr hospitalizovaných mužů k ženám činí 3:2.

Počet hospitalizací sice během patnácti let klesl zhruba o 20 %, přesto bylo v roce 2000 hospitalizováno na infarkt 22 497 pacientů. Hospitalizováno bylo 273 ze 100 000 mužů a 168 ze 100 000 žen. Hospitalizovanost vykazuje rozdíly při pohledu na pohlaví a věk pacientů. Zatímco ve věku do 50 let je specifická hospitalizovanost mužů průměrně pětkrát vyšší než u žen, se stoupajícím věkem se rozdíly mezi pohlavím snižují.

Průměrná ošetřovací doba se za sledované období postupně snížila o více než polovinu. Jestliže v roce 1986 trvala 18,4 dne, v roce 2000 již jen necelých 9 dní.

Z těch pacientů s infarktem, kteří se dostali včas do nemocnice, zemřel v roce 2000 přibližně každý osmý postižený. Před patnácti lety to byl ještě každý šestý pacient. Hospitalizační letalita (počet zemřelých na 100 hospitalizovaných) tak klesla ze 17,3 v roce 1986 na 12,5 v roce 2000.

Zemřelí v nemocnicích však představují jen přibližně jednu čtvrtinu všech zemřelých na infarkt myokardu. Celkově v České republice umírá na infarkt myokardu osob daleko více. V roce 1986 jich bylo 17 407, tedy denně v průměru 48 postižených, jinak řečeno každou půlhodinu jeden člověk. V roce 2000 zemřelo už „jen“ 11 347 osob, tedy průměrně asi 31 postižených za den. Stejně jako u hospitalizovanosti je i u úmrtnosti za období 1986 - 2000 vzájemný poměr mužů k ženám v průměru 3:2. V tabulce s počtem zemřelých a specifickou úmrtností jsou zahrnuti všichni zemřelí (tedy nejen v nemocnicích) na uvedenou diagnózu. Z této tabulky je patrné, že v nižších věkových skupinách převažují zemřelí muži, se stoupajícím věkem se poměr vyrovnává a po osmdesátém roku věku umírá na infarkt více žen. Ale vzhledem k tomu, že ve věku nad 80 let je v naší populaci žen dvakrát více než mužů, je specifická úmrtnost mužů i v této věkové skupině vyšší.

Přestože úmrtnost na infarkt myokardu klesla za posledních 15 let díky prevenci, diagnostice i léčbě o 35 %, nemění to nic na faktu, že prodělaný infarkt patří k velmi vážným onemocněním jak z pohledu pacienta, u něhož může způsobit trvalé následky nebo alespoň nutná omezení v životním stylu, tak i z hlediska zdravot­nického a ekonomického.

Vypracovala: Miloslava Bernatová

Tabulky - příloha

Hospitalizace na infarkt myokardu (dg. 410 v MKN-9; I21-I22 v MKN-10) v nemocnicích ČR v letech 1986 - 2000

Hospitalizace na infarkt myokardu podle jednotlivých diagnóz v nemocnicích ČR v letech 1994 - 2000

Počet hospitalizací a specifická hospitalizovanost na infarkt myokardu v nemocnicích ČR v letech 1986 - 2000

Počet zemřelých a specifická úmrtnost na infarkt myokardu v ČR v letech 1986 - 2000

Grafy - příloha

Hospitalizovaní na infarkt myokardu v letech 1986 - 2000 – počet případů absolutně

Hospitalizovaní na infarkt myokardu v letech 1986 - 2000 – na 100 000 obyvatel

Vývoj hospitalizovanosti, úmrtnosti a průměrné ošetřovací doby na infarkt myokardu v letech 1986 - 2000

Specifická hospitalizovanost na infarkt myokardu v roce 2000