Aktuální informace

Ústavu zdravotnických informací a statistiky
České republiky

Praha 21.5.2002

23

Nově hlášené nemoci z povolání v roce 2001

Na území České republiky se sledují všechna nově vzniklá profesionální onemocnění (nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání). Sběr dat provádí Centrum hygieny práce a nemocí z povolání Státního zdravotního ústavu v Praze, které vede Registr nemocí z povolání a po skončení kalendářního roku jsou data předávána k dalšímu zpracování Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR).

V České republice bylo v roce 2001 hlášeno celkem 1 677 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1 627 nemocí z povolání (NzP) a 50 ohrožení nemocí z povolání. V roce 2001 přetrvával klesající trend v incidenci i v celkovém počtu hlášených profesionálních onemocnění. Ve srovnání s rokem 2000 bylo v roce 2001 hlášeno o 64 případů méně nemocí z povolání, o 10 případů méně ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění klesla o 1,36 případů na 100 000 pojištěnců.

Ukazatel

Rok

1999

2000

2001

Hlášené nemoci z povolání

1 845

1 691

1 627

Ohrožení nemocí z povolání

41

60

50

Profesionální onemocnění celkem

1 886

1 751

1 677

Incidence NzP na 100 000 pojištěnců

41,19

38,76

37,40

Nejvíce nemocí z povolání bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje (390 onemocnění, tj. 23,97 %) a Středočeského kraje (225 onemocnění, tj.13,83 %). V Moravskoslezském kraji bylo hlášeno nejvíce nemocí z povolání způsobených fyzikálními faktory (nemoci z vibrací a z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování končetin). Ve Středočeském kraji šlo o nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice. Nejméně nemocí z povolání bylo hlášeno z Libereckého a Karlovarského kraje - po 45 případech (2,77 %).

Následující tabulka informuje o výskytu nově hlášených nemocí z povolání podle krajů vzniku NzP:

Území

Rok 2000

Rok 2001

absolutně

v %

absolutně

v %

Hl. m. Praha

69

4,08

83

5,10

Středočeský kraj

244

14,43

225

13,83

Jihočeský kraj

57

3,37

111

6,82

Plzeňský kraj

142

8,40

122

7,50

Karlovarský kraj

10

0,59

45

2,77

Ústecký kraj

104

6,15

98

6,02

Liberecký kraj

54

3,19

45

2,77

Královéhradecký kraj

96

5,68

85

5,22

Pardubický kraj

93

5,50

102

6,27

Vysočina

110

6,51

77

4,73

Jihomoravský kraj

90

5,32

85

5,22

Olomoucký kraj

136

8,04

106

6,52

Zlínský kraj

56

3,31

53

3,26

Moravskoslezský kraj

430

25,43

390

23,97

Celkem ČR

1 691

100,00

1 627

100,00

Podle jednotlivých odvětví ekonomické činnosti nejvíce NzP v roce 2001 vzniklo ve zdravotnictví (268 případů) a při dobývání uhlí (266 případů), i když při této činnosti došlo k nejvyššímu poklesu o 104 případů hlášených NzP proti roku 2000. Naopak největší nárůst onemocnění byl zaznamenán při výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků o 23 případů a ve zdravotnictví o 22 případů.

Počty hlášených nemocí z povolání podle jednotlivých kapitol seznamu nemocí z povolání v roce 2001 v porovnání s předchozími lety uvádí následující tabulka:

Kap.

Nemoc z povolání

Nově hlášené případy NzP v roce

1999

2000

2001

I.

NzP způsobené chemickými látkami

45

31

40

II.

NzP způsobené fyzikálními faktory

697

647

563

III.

NzP týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice

374

359

309

IV.

NzP kožní

416

363

400

V.

NzP přenosné a parazitární

310

287

313

VI.

NzP způsobené ostatními faktory

3

4

2

Celkem nemoci z povolání

1 845

1 691

1 627

V roce 2001 bylo opět nejvíce onemocnění vyvoláno nepříznivým působením fyzikálních faktorů (34,60 %), dále následovaly nemoci kožní (24,59 %) a nemoci přenosné a parazitární (19,24 %).

Podle jednotlivých položek seznamu nemocí z povolání se na prvním místě podle četnosti zastoupení umístily nemoci periferních nervů horních končetin z vibrací se 170 případy. Nejčastěji onemocněli horníci (64krát) a pracovníci při výrobě kovů (34krát). Syndrom karpálního tunelu byl hlášen u 163 osob. Průměrný věk takto postižených pracovníků byl 46 let a průměrná doba expozice 18 let.

Na druhém místě byly nemoci periferních nervů končetin z přetěžování se 158 případy. Onemocněli převážně horníci při dobývání uhlí (19krát), pracovníci při výrobě nekovových minerálních výrobků (17krát) a pracovníci v zemědělství (14krát). Průměrný věk postižených osob byl 48 let, průměrná expozice 18 let. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 153krát.

Na dalším místě v pořadí se umístil svrab se 146 případy onemocnění, což bylo o 17 případů více než v roce 2000. Nejčastěji onemocněly zdravotní sestry (92 osob), ošetřovatelé (30 osob), uklízeči (9 osob) a lékaři (6 osob) především z léčeben pro dlouhodobě nemocné, z interních a chirurgických oddělení nemocnic a z ústavů sociální péče.

Nejvíce ohrožení nemocí z povolání bylo diagnostikováno v Moravskoslezském a Olomouckém kraji (18 a 15 případů). Nejčastějším onemocněním bylo ohrožení poruchou sluchu z hluku (22 případů, tj. 44 %) a ohrožení nemocí periferních nervů z přetěžování končetin (9 případů, tj. 18 %).

Závěrem lze pouze konstatovat, že klesající trend hlášených profesionálních onemocnění v posledních letech nelze jednoznačně chápat jako pozitivní jev, protože se na něm podílí i jevy nežádoucí, jako jsou nedostatky v poskytování pracovně lékařské péče na závodech nebo obavy pracovníků z možných sociálních a ekonomických dopadů přiznaného profesionálního onemocnění.

Zpracovala: Milena Asterová

Grafy - příloha

Vývoj hlášených nemocí z povolání v letech 1985 - 2001

Hlášené nemoci z povolání podle odvětví ekonomických činností v roce 2001