Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky |
|
Praha 21.5.2002 |
23 |
Nově hlášené nemoci z povolání v roce 2001
Na území České republiky se sledují všechna nově vzniklá profesionální onemocnění (nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání). Sběr dat provádí Centrum hygieny práce a nemocí z povolání Státního zdravotního ústavu v Praze, které vede Registr nemocí z povolání a po skončení kalendářního roku jsou data předávána k dalšímu zpracování Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR).
V České republice bylo v roce 2001 hlášeno celkem 1 677 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1 627 nemocí z povolání (NzP) a 50 ohrožení nemocí z povolání. V roce 2001 přetrvával klesající trend v incidenci i v celkovém počtu hlášených profesionálních onemocnění. Ve srovnání s rokem 2000 bylo v roce 2001 hlášeno o 64 případů méně nemocí z povolání, o 10 případů méně ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění klesla o 1,36 případů na 100 000 pojištěnců.
Ukazatel |
Rok |
||
1999 |
2000 |
2001 |
|
Hlášené nemoci z povolání |
1
845 |
1
691 |
1
627 |
Ohrožení nemocí z povolání |
41 |
60 |
50 |
Profesionální onemocnění celkem |
1
886 |
1
751 |
1
677 |
Incidence NzP na 100 000 pojištěnců |
41,19 |
38,76 |
37,40 |
Nejvíce nemocí z povolání bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje (390 onemocnění, tj. 23,97 %) a Středočeského kraje (225 onemocnění, tj.13,83 %). V Moravskoslezském kraji bylo hlášeno nejvíce nemocí z povolání způsobených fyzikálními faktory (nemoci z vibrací a z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování končetin). Ve Středočeském kraji šlo o nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice. Nejméně nemocí z povolání bylo hlášeno z Libereckého a Karlovarského kraje - po 45 případech (2,77 %).
Následující tabulka informuje o výskytu nově hlášených nemocí z povolání podle krajů vzniku NzP:
Území |
Rok 2000 |
Rok 2001 |
||
absolutně |
v % |
absolutně |
v % |
|
Hl. m. Praha |
69 |
4,08 |
83 |
5,10 |
Středočeský kraj |
244 |
14,43 |
225 |
13,83 |
Jihočeský kraj |
57 |
3,37 |
111 |
6,82 |
Plzeňský kraj |
142 |
8,40 |
122 |
7,50 |
Karlovarský kraj |
10 |
0,59 |
45 |
2,77 |
Ústecký kraj |
104 |
6,15 |
98 |
6,02 |
Liberecký kraj |
54 |
3,19 |
45 |
2,77 |
Královéhradecký kraj |
96 |
5,68 |
85 |
5,22 |
Pardubický kraj |
93 |
5,50 |
102 |
6,27 |
Vysočina |
110 |
6,51 |
77 |
4,73 |
Jihomoravský kraj |
90 |
5,32 |
85 |
5,22 |
Olomoucký kraj |
136 |
8,04 |
106 |
6,52 |
Zlínský kraj |
56 |
3,31 |
53 |
3,26 |
Moravskoslezský kraj |
430 |
25,43 |
390 |
23,97 |
Celkem ČR |
1
691 |
100,00 |
1
627 |
100,00 |
Podle jednotlivých odvětví ekonomické činnosti nejvíce NzP v roce 2001 vzniklo ve zdravotnictví (268 případů) a při dobývání uhlí (266 případů), i když při této činnosti došlo k nejvyššímu poklesu o 104 případů hlášených NzP proti roku 2000. Naopak největší nárůst onemocnění byl zaznamenán při výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků o 23 případů a ve zdravotnictví o 22 případů.
Počty hlášených nemocí z povolání podle jednotlivých kapitol seznamu nemocí z povolání v roce 2001 v porovnání s předchozími lety uvádí následující tabulka:
Kap. |
Nemoc z povolání |
Nově hlášené případy NzP v roce |
||
1999 |
2000 |
2001 |
||
I. |
NzP způsobené chemickými látkami |
45 |
31 |
40 |
II. |
NzP způsobené fyzikálními faktory |
697 |
647 |
563 |
III. |
NzP týkající se dýchacích cest, plic,
pohrudnice a pobřišnice |
374 |
359 |
309 |
IV. |
NzP kožní |
416 |
363 |
400 |
V. |
NzP přenosné a parazitární |
310 |
287 |
313 |
VI. |
NzP způsobené ostatními faktory |
3 |
4 |
2 |
Celkem nemoci z povolání |
1
845 |
1
691 |
1 627 |
V roce 2001 bylo opět nejvíce onemocnění vyvoláno nepříznivým působením fyzikálních faktorů (34,60 %), dále následovaly nemoci kožní (24,59 %) a nemoci přenosné a parazitární (19,24 %).
Podle jednotlivých položek seznamu nemocí z povolání se na prvním místě podle četnosti zastoupení umístily nemoci periferních nervů horních končetin z vibrací se 170 případy. Nejčastěji onemocněli horníci (64krát) a pracovníci při výrobě kovů (34krát). Syndrom karpálního tunelu byl hlášen u 163 osob. Průměrný věk takto postižených pracovníků byl 46 let a průměrná doba expozice 18 let.
Na druhém místě byly nemoci periferních nervů končetin z přetěžování se 158 případy. Onemocněli převážně horníci při dobývání uhlí (19krát), pracovníci při výrobě nekovových minerálních výrobků (17krát) a pracovníci v zemědělství (14krát). Průměrný věk postižených osob byl 48 let, průměrná expozice 18 let. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 153krát.
Na dalším místě v pořadí se umístil svrab se 146 případy onemocnění, což bylo o 17 případů více než v roce 2000. Nejčastěji onemocněly zdravotní sestry (92 osob), ošetřovatelé (30 osob), uklízeči (9 osob) a lékaři (6 osob) především z léčeben pro dlouhodobě nemocné, z interních a chirurgických oddělení nemocnic a z ústavů sociální péče.
Nejvíce ohrožení nemocí z povolání bylo diagnostikováno v Moravskoslezském a Olomouckém kraji (18 a 15 případů). Nejčastějším onemocněním bylo ohrožení poruchou sluchu z hluku (22 případů, tj. 44 %) a ohrožení nemocí periferních nervů z přetěžování končetin (9 případů, tj. 18 %).
Závěrem lze pouze konstatovat, že klesající trend hlášených profesionálních onemocnění v posledních letech nelze jednoznačně chápat jako pozitivní jev, protože se na něm podílí i jevy nežádoucí, jako jsou nedostatky v poskytování pracovně lékařské péče na závodech nebo obavy pracovníků z možných sociálních a ekonomických dopadů přiznaného profesionálního onemocnění.
Zpracovala: Milena Asterová
Vývoj hlášených nemocí z povolání v letech 1985 - 2001 Hlášené nemoci z povolání podle odvětví ekonomických činností v roce 2001 |