|
|
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací
a statistiky |
Praha 12.5.2000 |
25 |
Vývoj výdajů na zdravotnictví v zemích OECD v letech 1970 - 1997
Tato aktuální informace se opírá o analytický materiál OECD „Trends in health expenditure“ z října 1999, vydaný Ředitelstvím pro vzdělávání, zaměstnanost, pracovní a sociální záležitosti (výborem pro zaměstnanost, pracovní a sociální záležitosti).
Materiál vychází z databáze OECD „Health Data 99“. Absolutní údaje o úrovni výdajů na zdravotnictví a vývojové trendy jsou konfrontovány s celkovým ekonomickým růstem. Využívá dat strukturovaných podle manuálu OECD pro „Systém zdravotnických účtů pro mezinárodní porovnávání“ („System of Health Acounts for International Comparisons“). Materiál též konfrontuje vývoj v USA a jiných zemích OECD.
Obecné hodnocení vývoje ve zdravotnictví
Zdravotní péče je nyní jedním z největších odvětví v zemích OECD. Bylo dosaženo téměř všeobecného zabezpečení obyvatelstva systémem veřejného a soukromého systému zdravotní péče ve většině zemí OECD. Bylo dosaženo působivého pokroku ve zdravotním stavu obyvatel všech zemí OECD.
Trvale se soustřeďuje pozornost na problematiku přiměřenosti zdrojů, na způsoby jejich využití, zvyšování spravedlnosti v přístupu k nim, na jejich účinek a efektivnost.
Databáze OECD „Health Data 99“ má napomáhat tvůrcům zdravotnické politiky a výzkumným pracovníkům v oblasti mezinárodních srovnávání. Pokrok v mezinárodní srovnatelnosti dat o výdajích na zdravotnictví závisí zároveň na kvalitě a struktuře informací získávaných ze zdravotnických účtů členských zemí OECD. I když bylo dosaženo podstatného pokroku v systému zdravotnických účtů v několika zemích v posledních 5 letech, zbývá ještě mnoho práce ve výzkumné a statistické činnosti ke zvýšení úplnosti a lepší srovnatelnosti dat mezi jednotlivými zeměmi. Přetrvávají ještě vážné mezery v datech i pokud jde o srovnatelnost dat mezi zeměmi.
Vývoj výdajů na zdravotnictví ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP) v letech 1970 - 1997
Po mnoha letech, kdy výdaje ve zdravotnictví rostly v USA rychleji oproti růstu ekonomiky, bylo v r. 1997 vynaloženo na zdravotnictví stejné % z HDP jako v roce 1992. Trend tohoto podílu je v USA poprvé srovnatelný s průměrem zemí OECD. Podíl výdajů na zdravotnictví z HDP v USA byl v roce 1997 o 90 % vyšší než v roce 1970. Výdaje na zdravotnictví rostly v USA rychlejším tempem oproti průměru ostatních zemí OECD, které nyní na zdravotnictví vydávají o 60 % vyšší podíl z HDP oproti roku 1970.
USA dnes patří ke skupině těch zemí, u kterých se podíl výdajů na zdravotnictví z hrubého domácího produktu stabilizoval, anebo se jen mírně odchýlil od počátku devadesátých let. Stabilizace podílu výdajů na zdravotnictví z HDP vyvolává základní otázku, zda bude dále udržitelná nebo bude pouze přechodným jevem.
Úplné zhodnocení faktorů, které působí na růst výdajů na zdravotnictví (v absolutních hodnotách i v relaci k celkovému ekonomickému vývoji), vyžaduje podrobnou analýzu vývoje v každé jednotlivé zemi.
Nabízí se aktuální otázka, zda je stabilizace trendu výdajů na zdravotnictví v posledních letech vyvolána především ekonomickým růstem v mnoha zemích. Existují zřetelné známky faktické stabilizace výdajů ve zdravotnictví ve vztahu k vývoji HDP. Podíl výdajů na zdravotnictví z HDP zůstává v letech 1995 - 1997 ve 25 zemích stabilní (přičemž v 10 zemích včetně USA byly změny tohoto podílu v rozmezí -0,1 % až +0,1 %, v 7 zemích se snížil, a k jeho zvýšení došlo pouze v jedné zemi).
Výdaje na zdravotní péči na 1 obyvatele
Jednotlivé země se liší mnohem méně pokud jde o podíly výdajů na zdravotnictví než pokud jde o výdaje na 1 obyvatele. USA vydávají na zdravotní péči na 1 obyvatele stále mnohem více než jiné země OECD. Výdaje USA a výdaje zemí OECD na 1 obyvatele jsou v poměru 2,5 : 1, výdaje Kanady 2 : 1 a Japonska 2,3 : 1.
Reálné výdaje na zdravotní péči v USA dosahovaly v r. 1997 4 095 $; zatímco země OECD jako celek (přepočteno v paritě kupní síly) 1 615 $, země Evropské Unie pak 1 698 $. Druhou zemí s nejvyššími reálnými výdaji na zdravotní péči bylo Švýcarsko, následované Německem, Lucemburskem a Kanadou.
Existují zejména 2 důvody, proč se jednotlivé země od sebe odlišují méně v podílu na HDP než ve výdajích na zdravotní péči na hlavu:
- zdá se, že existuje určitá korelace mezi nízkými podíly výdajů na zdravotnictví na HDP a úrovní HDP
- ještě větší význam má fakt, že srovnávání výdajů rozhodujícím způsobem závisí na zvolených směnných relacích
Parity kupní síly v US$ se podstatně liší, jde-li o výpočet z HDP, nebo o výpočet za odvětví zdravotnictví. Reálné výdaje ve zdravotnictví na hlavu v paritě kupní síly se za zdravotnictví jednotlivých zemí odlišují podstatně méně. Z toho lze odvodit, že rozdíly mezi výdaji na zdravotnictví na hlavu v paritě kupní síly mezi USA a zeměmi OECD jsou do značné míry důsledkem relativně vyšších cen zdravotnické péče v USA.
Bohužel cenová srovnávání parity kupní síly pro zdravotní
péči a zdravotnické výrobky patří mezi slabá místa v souborech dat pro
mezinárodní srovnávání. Specifické údaje o paritě kupní síly za zdravotnictví
je třeba prozatím posuzovat obezřetně.
Konvergence nebo divergence (struktury) výdajů ?
Všeobecně známý je poznatek, že rostoucí ekonomické zdroje jsou spojeny s vyššími výdaji na zdravotní péči na hlavu vynaloženými v čase v jednotlivých zemích. To potvrzuje srovnání výdajů na zdravotnictví na 1 obyvatele a HDP na hlavu.
Země OECD spadají do 3 skupin podle úrovně příjmů:
- skupina zemí s průměrnými příjmy na hlavu 20.000 $ ročně a méně
- skupina zemí s průměrnými příjmy 20.000 - 30.000 $ ročně
- 2 země s nejvyššími příjmy (USA a Lucembursko), které se značně vzdalují ostatním
Vztah mezi příjmy a výdaji na zdravotnictví se zdá být silnější u první skupiny než u ostatních zemí. Druhá skupina s vyššími příjmy sdružuje řadu zemí, u nichž jsou vyšší příjmy provázeny značně rozdílnou úrovní výdajů na zdravotnictví. Pro ilustraci: při porovnání první a druhé skupiny zemí zjišťujeme, že korelační koeficient je více než 2krát vyšší u první skupiny (0,94) než u druhé skupiny zemí (0,42).
Vývoj v USA se výrazně odlišoval od ostatních zemí OECD v letech před rokem 1993. Po roce 1993 se podíl výdajů na zdravotnictví stabilizoval. Další země, které se odchylují od trendu, jsou Německo, Švýcarsko a Lucembursko. V několika zemích - v Řecku, Kanadě, Spojeném království rostou výdaje na zdravotnictví v souladu s obecným trendem. Severské země jako Norsko a Dánsko jsou zřejmě úspěšnější v „zadržování“ růstu nákladů než ostatní země OECD.
Pokračování stabilizace podílu výdajů v roce 1998 ?
Bude trend ke stabilizaci výdajů ve zdravotnictví, který je možné sledovat u většiny zemí OECD v nedávných letech pokračovat i v nejbližší budoucnosti ? Odpověď na tuto otázku není předmětem zájmu jen tvůrců zdravotní politiky a plánovačů zdravotní péče, ale též celého okruhu poskytovatelů zdravotní péče, služeb a výrobků. Rostoucí měrou poutá pozornost i široké veřejnosti, která si stále více uvědomuje, že opatření k „zadržování“ nákladů uplatňované ve zdravotní péči hrazené z veřejných zdrojů, ovlivňují přístup ke službám, finanční krytí a míru spoluúčasti pacientů.
Údaje za rok 1998 nasvědčují, že podíly výdajů na zdravotnictví jsou ve většině zemí OECD stabilní nebo mírně rostou. V Japonsku a Novém Zélandu se zdá, že podíly výdajů rostou výrazněji (vzhledem k poklesu národní ekonomiky).
Dekompozice růstu výdajů na zdravotnictví
Dekompozice růstu výdajů na zdravotnictví, tj. vlivu růstu cen a objemů se využívá v mnoha zemích jako základny pro konkretizaci očekávaných výdajů na zdravotnictví. Obdobný přístup aplikovaný na analýzu vývoje v uplynulých letech v jednotlivých zemích umožní identifikovat, které růstové prvky podmiňují dosažený růst podílu výdajů na zdravotnictví z HDP v minulých letech. Poměřování vývoje cen a objemů zdravotnických služeb je mimořádně obtížným úkolem. Při mezinárodním srovnání vývoje výdajů na zdravotnictví v reálných hodnotách je nutno postupovat s opatrností.
V období 1980 - 1996 byl růst cenového deflátoru za zdravotní péči vyšší než za HDP u 12 ze 16 porovnávaných zemí. Růst reálného objemu poskytované zdravotní péče na 1 obyvatele předčil růst reálného HDP na hlavu jen v jedenácti zemích v tomtéž období.
Výdaje na zdravotnictví rostou rychleji než celkový hospodářský růst tehdy, jestliže platí alespoň jedna z následujících podmínek:
- ceny zdravotní péče rostou rychleji než inflace pro HDP
- objem služeb zdravotní péče na 1 obyvatele roste rychleji než je růst hrubého domácího produktu na hlavu.
Vyšší inflace u výdajů na zdravotní péči oproti inflaci u hrubého domácího produktu byla rozhodujícím faktorem růstu podílu výdajů na zdravotnictví z HDP v minulých letech. USA nejenže vynakládají vyšší podíl z HDP než ostatní země OECD, ale vykazují též zrychlení odchylného vývoje výdajů na zdravotnictví a HDP.
Trendy ve financování zdravotní péče
Existují značné rozdíly mezi zeměmi OECD ve způsobu financování zdravotní péče. Jde zejména o podíl financování z veřejných prostředků.
Financování z veřejných prostředků je zabezpečováno:
- centrálně státem
- územními orgány různé úrovně
- zdravotními pojišťovnami
Mezi země převážně státně financované patří Severské země, Irsko, Nový Zéland a Spojené království. Financování z veřejných prostředků prostřednictvím zdravotního pojištění převládá v Rakousku, Francii, Německu, Japonsku a Švédsku. Příklady smíšených systémů s převládajícím veřejným financováním představují Belgie, Itálie a Portugalsko.
Pouze 5 z 20 sledovaných zemí OECD mělo v roce 1997 méně než 2/3 celkových výdajů na zdravotní péči hrazeno z veřejných prostředků: Řecko, Korea, Mexiko, Portugalsko a USA . Korea měla nejnižší podíl výdajů na zdravotní péči hrazených z veřejných prostředků; je těsně sledována USA. Rozbor systému financování ze soukromých prostředků ukazuje významné rozdíly: soukromé financování zdravotní péče v USA je zabezpečováno prostřednictvím soukromého zdravotního pojištění, zatímco přímé platby od pacientů jsou nejvýznamnějším zdrojem financování ze soukromých prostředků v Řecku, Koreji a Portugalsku.
Proměnlivý mix veřejných / soukromých zdrojů
Výdaje na zdravotnictví jsou jednou z nejdynamičtějších složek výdajů na soukromou spotřebu ve většině zemí OECD. S rostoucím blahobytem mají domácnosti sklon k tomu, aby do svého nákupního košíku vkládaly více zboží na zdravotní péči, jako např. nová a tradiční léčiva, alternativní medicínu a lepší hotelové služby, jsou-li hospitalizovanými pacienty (často hrazené z doplňkového zdravotního pojištění).
U systémů financování z veřejných prostředků se současně všeobecně zvýšily podíly spoluúčasti pacientů. Podíl přímých plateb pacientů se zvýšil u většiny zemí OECD. Avšak jednotlivé země se podstatně liší s ohledem na klíčovou roli a vývoj přímých plateb pacientů; v některých zemích se jejich podíl snižuje v závislosti na zvýšení významu veřejných zdrojů nebo jiných zdrojů financování. Jiné země s převládajícím veřejným financováním zvyšují břemeno spoluúčasti pacientů v zájmu omezování růstu výdajů z veřejných prostředků.
Zdá se, že existují závislosti mezi růstem soukromých výdajů jako součásti celkového financování výdajů na zdravotnictví a růstem výdajů na zdravotnictví v rámci celkových sociálních výdajů. Ve většině zemí OECD podíl veřejných výdajů na zdravotnictví z celkových sociálních výdajů poklesl. Současně byl rostoucí podíl výdajů na zdravotní péči hrazen ze soukromých zdrojů (zejména z přímých plateb a soukromého zdravotního pojištění). Je to částečně jen aritmetický efekt. To však také ukazuje trend ve změnách mixu veřejných / soukromých výdajů na financování zdravotní péče.
Trendy v poskytování služeb zdravotní péče a ve způsobu vynakládání peněžních prostředků
Reformy zdravotní péče v mnoha zemích OECD během poslední dekády, případně ještě dalšího období, vyústily do posunů v mixu financování z veřejných/soukromých prostředků a v dělbu práce mezi různými úrovněmi zdravotní péče (primární, sekundární, terciální).
Od roku 1980 došlo k posunu ve směru k primární péči od péče poskytované specialisty v Austrálii, Rakousku, Finsku, Francii, Islandu, Nizozemí a USA. To částečně odráží snahu o „zadržování“ nákladů na zdravotní péči: je evidentní, že všeobecně bývají výdaje na zdravotní péči nižší, jestliže je podíl ambulantní, primární zdravotní péče z celkových výdajů na zdravotnictví vyšší.
V USA se v období 1980 - 1997 podíl výdajů na lůžkovou zdravotní péči z celkových výdajů na zdravotní péči snížil o 7,2 procentních bodů, zatím co podíl výdajů na ambulantní péči vzrostl o 5 procentních bodů. Je to zřejmě z části výsledkem posunu směrem k řízené zdravotní péči. Ve stejném období vzrostl podíl výdajů na farmaceutické výrobky z celkových výdajů na zdravotnictví u většiny zemí OECD. Zatímco USA mají nejvyšší absolutní výdaje na farmaceutické výrobky na 1 obyvatele, jejich podíl výdajů na farmaceutické výrobky z celkových výdajů na zdravotnictví patří k nejnižším vůbec (10 % v roce 1997).
Je obtížné z dostupných dat usuzovat, do jaké míry se uvedené pohyby ve skladbě výdajů na zdravotnictví promítají do zvýšení podílu výdajů na preventivní služby. Odpověď na tuto otázku by měla poskytnout mezinárodní zdravotnická statistika v budoucnu.
Existují též další otázky, na něž se hledá odpověď jen velmi obtížně:
- rostou výdaje na zdravotnickou administrativu (a soukromé zdravotní pojištění) rychleji než výdaje na přímé zdravotní služby pacientům (zdravotnické výrobky)?
- jsou administrativní výdaje na zdravotnictví relativně vyšší než v jiných zemích?
- existuje odůvodnění pro nižší podíl investic do zdravotnických kapacit z HDP v mnoha zemích OECD v devadesátých letech oproti sedmdesátým letům?
Zdá se, že výdaje na zdravotnický výzkum a vývoj rostou rychleji než osobní výdaje (zejména pokud jde o výzkum a vývoj ve farmaceutickém průmyslu).
Současně zůstávají otevřené i další otázky. Analýza mezinárodně srovnatelných dat může přispět k hledání potřebných odpovědí.
Zpracoval: Ing. Miloslav Jurásek
Přílohy: Tabulkové přehledy vybraných ukazatelů.
Tab. 1 Podíl výdajů
na zdravotnictví z hrubého domácího produktu v letech |
||||||
|
|
1970 |
1980 |
1990 |
1995 |
1997 |
|
|
Spojené státy |
7,3 |
9,1 |
12,6 |
14,1 |
13,9 |
|
|
Japonsko |
4,6 |
6,5 |
6,1 |
7,2 |
7,2 |
|
|
Německo |
6,3 |
8,8 |
8,7 |
10,4 |
10,7 |
|
|
Francie |
5,8 |
7,6 |
8,9 |
9,8 |
9,6 |
|
|
Itálie |
5,2 |
7,0 |
8,1 |
7,7 |
7,6 |
|
|
Spojené království |
4,5 |
5,6 |
6,0 |
6,9 |
6,8 |
|
|
Kanada |
7,0 |
7,2 |
9,2 |
9,4 |
9,2 |
|
|
Průměr výše uvedených zemí |
5,8 |
7,4 |
8,5 |
9,4 |
9,3 |
|
|
Austrálie |
5,7 |
7,3 |
8,2 |
8,4 |
8,4 |
|
|
Rakousko |
5,3 |
7,7 |
7,2 |
8,0 |
8,3 |
|
|
Belgie |
4,1 |
6,5 |
7,5 |
7,9 |
7,6 |
|
|
Česká republika |
|
3,8 |
5,4 |
7,5 |
7,2 |
|
|
Dánsko |
5,9 |
9,3 |
8,3 |
8,1 |
8,0 |
|
|
Finsko |
5,7 |
6,5 |
8,0 |
7,7 |
7,4 |
|
|
Řecko |
5,7 |
6,6 |
7,6 |
8,4 |
8,6 |
|
|
Maďarsko |
|
|
6,1 |
7,0 |
6,5 |
|
|
Island |
5,0 |
6,2 |
7,9 |
8,2 |
7,9 |
|
|
Irsko |
5,3 |
8,7 |
6,7 |
7,0 |
6,3 |
|
|
Korea |
2,3 |
3,7 |
5,2 |
5,4 |
6,0 |
|
|
Lucembursko |
3,7 |
6,2 |
6,6 |
6,7 |
7,0 |
|
|
Mexiko |
|
|
3,6 |
4,9 |
4,7 |
|
|
Holandsko |
5,9 |
7,9 |
8,3 |
8,8 |
8,5 |
|
|
Nový Zéland |
5,2 |
6,0 |
7,0 |
7,3 |
7,6 |
|
|
Norsko |
4,5 |
7,0 |
7,8 |
8,0 |
7,5 |
|
|
Polsko |
|
|
4,4 |
4,5 |
5,2 |
|
|
Portugalsko |
2,8 |
5,8 |
6,4 |
7,8 |
7,9 |
|
|
Španělsko |
3,7 |
5,6 |
6,9 |
7,3 |
7,4 |
|
|
Švédsko |
7,1 |
9,4 |
8,8 |
8,5 |
8,6 |
|
|
Švýcarsko |
4,9 |
6,9 |
8,3 |
9,6 |
10,0 |
|
|
Turecko |
2,4 |
3,3 |
3,6 |
3,3 |
4,0 |
|
|
Evropská unie |
5,1 |
7,3 |
7,6 |
8,1 |
8,0 |
|
|
Evropské země OECD(1) |
4,9 |
7,0 |
7,5 |
7,9 |
7,9 |
|
|
OECD země celkem(1) |
5,0 |
6,9 |
7,6 |
8,1 |
8,1 |
|
(1) Nevážený aritmetický průměr; nezahrnuta Česká
republika, Maďarsko, Mexiko a Polsko.
Zdroj: OECD Health Data 99
|
Tab. 2 Změny podílu výdajů na zdravotnictví z hrubého domácího produktu v letech 1975 - 1997 (v procentních bodech) |
||||
|
|
1975 až 1985 |
1985 až 1995 |
1995 až 1997 |
|
|
Spojené státy |
2,6 |
3,3 |
0,0 |
|
|
Japonsko |
1,2 |
0,3 |
0,3 |
|
|
Německo |
0,6 |
1,2 |
0,2 |
|
|
Francie |
1,4 |
1,4 |
-0,2 |
|
|
Itálie |
1,0 |
0,7 |
-0,3 |
|
|
Spojené Království |
0,4 |
1,0 |
-0,1 |
|
|
Kanada |
1,3 |
0,8 |
-0,3 |
|
|
Průměr výše uvedených zemí |
1,2 |
1,2 |
-0,1 |
|
|
Austrálie |
0,2 |
0,6 |
-0,1 |
|
|
Rakousko |
-0,6 |
1,4 |
0,3 |
|
|
Belgie |
1,3 |
0,6 |
-0,2 |
|
|
Česká republika(1) |
|
3,0 |
-0,3 |
|
|
Dánsko |
2,7 |
-0,9 |
0,1 |
|
|
Finsko |
0,6 |
0,0 |
0,1 |
|
|
Island(1) |
1,5 |
0,9 |
-0,3 |
|
|
Irsko |
0,0 |
-0,6 |
-0,6 |
|
|
Korea(1) |
2,0 |
1,1 |
0,6 |
|
|
Lucembursko(1) |
1,0 |
0,6 |
0,3 |
|
|
Holandsko |
0,5 |
0,8 |
-0,1 |
|
|
Nový Zéland |
-2,0 |
2,0 |
0,3 |
|
|
Norsko |
1,8 |
0,9 |
-0,1 |
|
|
Portugalsko |
0,7 |
1,8 |
0,0 |
|
|
Španělsko |
0,7 |
1,6 |
0,1 |
|
|
Švédsko |
1,0 |
-0,9 |
0,1 |
|
|
Švýcarsko |
|
1,5 |
0,4 |
|
|
Turecko(1) |
-0,5 |
1,1 |
0,7 |
|
|
Evropská unie(2) |
0,8 |
0,6 |
0,0 |
|
|
Evropské země OECD(2) |
0,8 |
0,8 |
0,0 |
|
|
OECD země celkem(2) |
0,8 |
1,0 |
0,0 |
|
(1) Změny v podílu zdravotnictví na nominální hodnotě HDP.
(2) Nevážený
aritmetický průměr. Nezahrnuto Řecko, Maďarsko, Mexiko a Polsko.
Zdroj: OECD Health Data 99
|
Tab. 3 Výdaje na
zdravotnictví na 1 obyvatele v období 1970 - 1998 |
||||||
|
|
1970 |
1980 |
1990 |
1995 |
1997 |
1998(1) |
|
Spojené státy |
357 |
1086 |
2798 |
3776 |
4095 |
4270 |
|
Japonsko |
131 |
524 |
1082 |
1637 |
1760 |
1780 |
|
Německo |
224 |
824 |
1602 |
2178 |
2364 |
2400 |
|
Francie |
206 |
701 |
1539 |
1984 |
2047 |
2120 |
|
Itálie |
154 |
579 |
1321 |
1534 |
1613 |
.. |
|
Spojené Království |
144 |
444 |
955 |
1253 |
1391 |
1450 |
|
Kanada |
262 |
716 |
1695 |
2106 |
2175 |
2250 |
|
Průměr výše uvedených zemí |
211 |
696 |
1570 |
2067 |
2206 |
.. |
|
Austrálie |
207 |
663 |
1320 |
1778 |
1909 |
.. |
|
Rakousko |
159 |
663 |
1205 |
1675 |
1905 |
.. |
|
Belgie |
130 |
578 |
1247 |
1698 |
1768 |
.. |
|
Česká republika |
.. |
.. |
575 |
898 |
943 |
950 |
|
Dánsko |
216 |
832 |
1424 |
1855 |
2042 |
2100 |
|
Finsko |
163 |
510 |
1292 |
1414 |
1525 |
.. |
|
Řecko |
100 |
345 |
702 |
1054 |
1196 |
.. |
|
Maďarsko |
.. |
.. |
510 |
625 |
642 |
.. |
|
Island |
137 |
577 |
1374 |
1826 |
1981 |
2190 |
|
Irsko |
98 |
455 |
759 |
1246 |
1293 |
1390 |
|
Korea |
15 |
87 |
401 |
688 |
870 |
.. |
|
Lucembursko |
147 |
605 |
1495 |
2120 |
2303 |
.. |
|
Mexiko |
.. |
.. |
210 |
335 |
363 |
.. |
|
Holandsko |
202 |
679 |
1326 |
1777 |
1933 |
.. |
|
Nový Zéland |
174 |
458 |
937 |
1244 |
1357 |
1440 |
|
Norsko |
131 |
632 |
1365 |
1860 |
2017 |
.. |
|
Polsko |
.. |
.. |
216 |
296 |
386 |
.. |
|
Portugalsko |
43 |
260 |
614 |
1046 |
1148 |
.. |
|
Španělsko |
82 |
325 |
815 |
1063 |
1183 |
.. |
|
Švédsko |
270 |
850 |
1492 |
1623 |
1762 |
.. |
|
Švýcarsko |
252 |
801 |
1760 |
2464 |
2611 |
.. |
|
Turecko |
23 |
75 |
171 |
188 |
259 |
.. |
|
Evropská unie |
156 |
577 |
1186 |
1568 |
1698 |
.. |
|
Evropské země OECD |
152 |
565 |
1182 |
1571 |
1702 |
.. |
|
OECD země celkem |
161 |
571 |
1110 |
1491 |
1615 |
.. |
(1) Údaje za rok 1998 jsou vlastní odhady zdravotní sekce
OECD.
Zdroj: OECD Health Data 99
|
Tab. 4 Odhady výdajů
na zdravotnictví (1) |
||||||||
|
|
Podíl z HDP v % |
Růst výdajů na
zdravotnictví |
Růst HDP |
|
||||
|
výdaje celkem |
veřejné výdaje |
celkem |
veřejné výdaje |
|
||||
|
|
1997 |
1998 |
1997 |
1998 |
% |
% |
% |
|
|
Spojené státy |
13,9 |
14,0 |
6,5 |
6,5 |
5,3 |
5,8 |
4,9 |
|
|
Japonsko |
7,2 |
7,4 |
5,7 |
5,8 |
0,8 |
-1,0 |
-2,5 |
|
|
Německo |
10,7 |
10,6 |
8,3 |
8,1 |
2,3 |
1,5 |
3,7 |
|
|
Francie |
9,6 |
9,6 |
7,1 |
7,1 |
3,5 |
3,8 |
4,0 |
|
|
Spojené Království |
6,8 |
6,9 |
5,8 |
5,8 |
5,6 |
6,0 |
4,6 |
|
|
Kanada |
9,2 |
9,3 |
6,4 |
6,5 |
3,8 |
3,7 |
2,6 |
|
|
Česká republika |
7,2 |
7,2 |
6,6 |
6,6 |
7,6 |
8,1 |
7,7 |
|
|
Dánsko |
8,0 |
8,0 |
6,7 |
6,7 |
3,9 |
3,9 |
4,4 |
|
|
Island |
7,9 |
8,3 |
6,7 |
7,0 |
14,8 |
16,0 |
10,5 |
|
|
Irsko |
6,3 |
6,1 |
4,9 |
4,8 |
10,9 |
13,4 |
14,8 |
|
|
Nový Zéland |
7,6 |
8,0 |
5,9 |
6,2 |
7,0 |
6,6 |
0,9 |
|
(1) Údaje za rok 1998 jsou odhady zdravotní sekce OECD.
Zdroj: OECD Health Data 99