Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky
Praha 27.4.2001	25

Vliv sociodemografických proměnných na celkové zdraví
podle šetření HIS CR 99

V aktuální informaci č. 17/2001 byl učiněn pokus o věkovou standardizaci vybraných ukazatelů charakterizujících životní styl a zdravotní stav pro jednotlivé vzdělanostní kategorie osob. Byla použita nejjednodušší metoda věkové standardizace, která sumarizuje věkově specifické hodnoty ukazatele do úhrnu za celou populaci. Bylo zjištěno, že věk působí jako skrytý faktor, jež zakrývá skutečné vztahy mezi vzděláním a zdravím.

Úkolem této informace je, s ohledem na věkové nerovnosti a pohlaví osob, posoudit individuální vliv vybraných socidemografických proměnných na celkové zdraví. V šetření HIS CR 99 je celkové zdraví charakterizováno celkovým indexem zdraví (CIZ). Celkový index zdraví je vypočten na základě čtyř ukazatelů: tělesné zdatnosti, emoční pohody, chronické nemocnosti a zdravotních potížích (blíže viz publikace Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace 1999, HIS CR 99). Faktory, jejichž vliv na CIZ bude posuzován jsou: vzdělání, velikost obce, příjem domácnosti na osobu, rodinný stav, ekonomická aktivita a hlavní zaměstnání v životě.

K posouzení vlivu vybraných faktorů na celkové zdraví byla zvolena metoda Multinomial Logistic Regression statistického produktu SPSS, která umožňuje posuzovat vztah závislosti jedné vysvětlované kategoriální proměnné na jedné nebo více vysvětlujících kategoriálních proměnných s využitím informace obsažené v dalších doprovodných spojitých proměnných. Podstatou této metody je vyjádření poměru pravděpodobnosti výskytu každé kategorie vysvětlované proměnné (přesněji přirozeného logaritmu tohoto poměru) ke zvolené základní kategorii vyjádřeného jako lineární funkce vysvětlujících faktorů. Základními výstupy této procedury jsou parametry modelu s ověřením jejich statistické významnosti, významnost zařazených faktorů pro vysvětlení CIZ a celková úspěšnost modelu popsat vztahy mezi proměnnými.

Pro tuto úlohu se budou konstruovat modely závislosti CIZ vždy na proměnné kombinující sociodemografický faktor a pohlaví respondenta a navíc s doprovodnou proměnnou věk respondenta. Kombinovaná proměnná (interakce) zahrnuje předpoklad o rozdílném vlivu jednotlivých faktorů na CIZ mezi oběma pohlavími. Věk je zařazen z důvodu prokázaného silného vlivu na CIZ. U věku je předpokládán stejný vliv u obou pohlaví a kategorií faktoru. Očištěné rozdělení repondentů podle jednotlivých faktorů a CIZ bude vypočteno na základě získaných parametrů modelu zvlášť pro obě pohlaví a průměrný věk 43,9 roku. Statistická významnost rozdílů v CIZ mezi jednotlivými kategoriemi bude posuzována znaménkovým testem rozdílnosti četností.

Vzdělání

Souvislost mezi vzděláním a CIZ byla zkoumána i v předchozí zmíněné aktuální informaci a oba výsledky jsou si velmi podobné. Z hlediska věkových nerovností je patrný podprůměrný věk mužů a nadprůměrný věk žen se základním vzděláním. Významné odchylky se projevily zejména v podílu osob se špatným CIZ, mezi muži se základním a ostatními stupni vzdělání. Významný je také rozdíl v dobrém CIZ mezi skupinou mužů se základním vzděláním a vyučením oproti skupině zahrnující muže se středním a vyšším vzděláním. U žen se rozdíly v celkovém zdraví mezi vzdělanostními kategoriemi zmenšily, zejména mezi ženami se základním vzděláním a vyučením. Ženy s vyšším vzděláním mají i po očištění od věku nejlepší celkové zdraví.

Tab. 1 Procento osob s dobrým a špatným CIZ a průměrný věk podle vzdělání
Vzdělání	Muži					Ženy
	skutečný CIZ		skuteč. prům. věk	modelový CIZ		skutečný CIZ		skuteč. prům. věk	modelový CIZ
	dobrý	špatný		dobrý	špatný	dobrý	špatný		dobrý	špatný
základní	39,4	16,9	35	31,3	17,5	25,9	30,0	52	30,0	17,9
učňovské	35,6	15,0	45	35,9	11,4	32,1	20,6	45	32,2	16,7
střední	43,0	9,9	42	42,2	7,6	33,0	11,8	39	29,1	11,8
vyšší	38,7	11,3	47	40,6	7,9	48,8	9,5	43	48,7	7,6

Velikost obce

Podle velikosti obce, měřené počtem obyvatel, se nepodařilo u celkového zdraví prokázat jednostrannou významnou rozdílnost mezi jejími kategoriemi, před ani po standardizaci. U mužů je patrné významněji nižší zastoupení osob s dobrým CIZ v nejmenších a největších obcích. U žen nelze považovat žádné rozdíly v CIZ za významné.

Tab. 2 Procento osob s dobrým a špatným CIZ a průměrný věk podle velikosti obce
Velikost obce	Muži					Ženy
	skutečný CIZ		skuteč. prům. věk	modelový CIZ		skutečný CIZ		skuteč. prům. věk	modelový CIZ
	dobrý	špatný		dobrý	špatný	dobrý	špatný		dobrý	špatný
- 1 999	35,2	13,6	43	34,4	10,5	31,5	17,9	46	32,1	12,6
2 000 - 4 999	43,9	12,3	45	45,2	8,8	36,4	17,8	45	37,5	12,9
5 000 - 9 999	47,7	13,6	43	47,7	10,4	27,9	26,0	49	30,5	17,6
10 000 - 29 999	42,6	11,7	43	42,4	8,5	33,2	22,6	46	34,0	16,6
30 000 +	36,2	14,2	42	34,1	11,4	31,4	17,5	42	29,1	15,0

Příjem domácnosti na osobu

Skutečné údaje ukazují na mírnou souvislost mezi rostoucím příjmem na osobu a dobrým CIZ. Po očištění od vlivu věku se projevila jednoznačná pozitivní souvislost mezi příjmem na osobu a celkovým zdravím u mužů. S rostoucím příjmem na osobu klesá podíl mužů se špatným zdravím a naopak roste jejich podíl s dobrým zdravím. U žen došlo sice k mírném poodhalení skrytých nerovností, nelze ovšem usuzovat na jednostrannou závislost celkového zdraví na příjmu na osobu.

Tab. 3 Procento osob s dobrým a špatným CIZ a průměrný věk podle příjmu domácnosti na osobu
Příjem na osobu	Muži					Ženy
	skutečný CIZ		skuteč. prům. věk	modelový CIZ		skutečný CIZ		skuteč. prům. věk	modelový CIZ
	dobrý	špatný		dobrý	špatný	dobrý	špatný		dobrý	špatný
- 2 999	40,0	16,7	35	31,2	22,7	26,6	10,1	35	21,0	12,7
3 000 - 5 999	35,4	15,7	44	34,6	11,8	31,4	21,5	46	31,3	16,3
6 000 - 8 999	37,6	13,2	46	39,1	8,8	27,5	22,3	49	30,2	14,8
9 000 - 11 999	49,3	2,8	39	46,0	2,6	48,2	5,4	42	47,1	4,7
12 000 +	65,2	-	44	65,7	0,0	45,8	8,3	40	42,4	7,4

Rodinný stav

Pokud neposuzujeme vliv věku, pak jsou patrné významné rozdíly v CIZ mezi jednotlivými kategoriemi. Daleko nejlépe by na tom byly svobodné osoby neboť jsou v průměru nejmladší, nejhůře osoby ovdovělé, jelikož jejich průměrný věk je velice vysoký. Po očištění od věku se rozdíly mezi kategoriemi rodinného stavu výrazně snížily. U mužů lze rozdíl prokázat pouze mezi svobodnými a ženatými, u žen nelze prokázat rozdíl nikde. Výrazný rozdíl zůstává mezi svobodnými muži a ženami. Výsledky je třeba brát se značnou rezervou, neboť faktor rodinného stavu není z hlediska jeho přínosu pro model statisticky významný.

Tab. 4 Procento osob s dobrým a špatným CIZ a průměrný věk podle rodinného stavu
Rodinný stav	Muži					Ženy
	skutečný CIZ		skuteč. prům. věk	modelový CIZ		skutečný CIZ		skuteč. prům. věk	modelový CIZ
	dobrý	špatný		dobrý	špatný	dobrý	špatný		dobrý	špatný
svobodný(á)	56,6	5,0	25	42,6	11,4	43,5	6,1	24	29,8	12,7
ženatý, vdaná	31,3	17,4	50	35,1	11,2	32,6	17,4	45	33,4	14,0
rozvedený(á)	32,8	10,9	49	35,8	7,0	31,9	16,5	46	32,7	13,9
vdovec, vdova	21,6	27,0	73	41,0	6,7	13,8	47,2	71	31,0	17,8
druh, družka	40,0	5,0	39	37,0	4,9	31,6	15,8	39	26,8	17,2

Ekonomická aktivita

Z pohledu ekonomické aktivity je nejzajímavější sledovat rozdíly mezi osobami zaměstnanými a nezaměstnanými. U obou pohlaví je patrné, že zaměstnaní mají výrazně lepší CIZ než nezaměstnaní. Po očištění od věku jsou rozdíly ještě patrnější. Nezaměstnaní jsou na tom hůře i v porovnání s ostatními skupinami osob, zejména v podílu osob se špatným CIZ. Patrný je rovněž významně nízký podíl žen se špatným CIZ v kategorii ostatních žen, kde převažují ženy na mateřské dovolené.

Tab. 5 Procento osob s dobrým a špatným CIZ a průměrný věk podle ekonomické aktivity
Ekonomická aktivita	Muži					Ženy
	skutečný CIZ		skuteč. prům. věk	modelový CIZ		skutečný CIZ		skuteč. prům. věk	modelový CIZ
	dobrý	špatný		dobrý	špatný	dobrý	špatný		dobrý	špatný
zaměstnaný	44,6	48,4	39	41,5	7,7	37,5	9,5	39	34,3	10,5
nezaměstnaný	36,5	41,3	32	26,8	30,3	33,3	18,2	34	26,2	23,6
nepracující důchodce	15,4	52,2	67	27,4	17,0	15,5	43,5	67	28,7	24,9
studující	57,4	39,1	18	39,5	9,7	45,2	4,8	19	29,0	11,3
ostatní	40,0	53,3	30	31,2	8,9	46,3	0,9	29	37,4	1,5

Hlavní zaměstnání v životě

Nakonec se pokusím porovnat osoby podle jejich hlavního zaměstnání v životě, které je určeno na základě klasifikace zaměstnání. Věková standardizace se jeví jako vhodná, neboť rozdíly v průměrném věku jsou mezi kategoriemi výrazné. Například ve skupině bez zařazení se vyskytují nejčastěji studující, proto je jejich věk tak nízký.

Pokud považujeme pořadí kategorií zaměstnání v tabulce za uspořádané (například podle prestiže), pak lze říci, že celkové zdraví je lepší při prestižnějším zaměstnáním. Z důvodu malého počtu respondentů v jednotlivých skupinách nelze tyto rozdíly považovat za významné. Významnější rozdíly jsou u mužů pouze mezi několika prvními kategoriemi a pomocnými a nekvalifikovanými dělníky, dále mezi skupinou technik, zdravotník a pedagog a některými níže postavenými skupinami. U žen jsou významné rozdíly mezi vědeckými a odbornými pracovnicemi a některými ostatními skupinami. Pokud se porovnávají skupiny nemanuálně (kategorie 1-4) a manuálně (kategorie 5-9) pracujících, pak lze prokázat, že nemanuálně pracující mají lepší CIZ než osoby pracující manuálně.

Tab. 6 Procento osob s dobrým a špatným CIZ a průměrný věk podle hlavního zaměstnání v životě
Hlavní zaměstnání v životě	Muži					Ženy
	skutečný CIZ		skuteč. prům. věk	modelový CIZ		skutečný CIZ		skuteč. prům. věk	modelový CIZ
	dobrý	špatný		dobrý	špatný	dobrý	špatný		dobrý	špatný
vedoucí a řídící pracovník	42,9	9,5	52	49,6	4,3	25,0	16,7	54	30,8	8,3
vědecký a odborný pracovník	39,5	10,5	49	43,2	5,9	43,6	7,7	46	45,1	5,3
technik, zdravotník, pedagog	43,6	9,0	48	47,3	5,1	37,0	13,0	43	36,5	10,6
nižší administrativní pracovník	40,6	15,6	52	48,4	6,9	31,9	17,8	45	31,7	14,3
pracovník v obchodě a službách	31,4	11,8	38	26,7	12,9	33,7	16,8	41	30,8	15,6
kvalifikovaný zemědělský a lesní dělník	34,6	15,4	51	38,9	8,8	21,4	39,3	58	30,0	22,7
řemeslník a kvalifikovaný dělník	35,5	15,6	44	35,4	12,0	29,5	22,9	51	33,4	13,8
obsluha strojů a zařízení	29,9	15,0	48	32,7	9,3	19,2	32,9	51	23,1	23,0
pomocný a nekvalifikovaný dělník	19,6	33,3	50	23,4	21,9	18,2	35,1	59	27,7	16,8
bez zařazení	56,5	6,5	22	36,7	18,4	44,0	7,5	23	28,0	14,5

Závěr

Posouzení vlivu sociodemografických faktorů na CIZ se jeví problematické, neboť většina zdravotních charakteristik závisí významně na věku a pohlaví. Pokud se chce zkoumat „čistý“ vliv faktorů na CIZ, je třeba vliv věku a pohlaví na ukazatele zdraví eliminovat. Po tomto očištění se ukázaly některé nové rozdíly v CIZ mezi kategoriemi faktorů, jiné se ztratily. Použitou metodou lze dosáhnout pouze 20 % shodu dat s modelem (bez zahrnutí vlivu věku je tato shoda méně než 10 %). Všechny faktory až na rodinný stav byly při posuzování vlivu na CIZ statisticky významné.

Muži se základním vzděláním a vyučením mají významně menší podíl osob s dobrým CIZ než muži se středním a vyšším vzděláním. Ženy s vyšším vzděláním mají lepší celkové zdraví než ostatní ženy. Muži v nejmenších a největších obcích mají mírně horší CIZ, u žen nejsou významné žádné rozdíly. S rostoucím příjmem na osobu je lepší i celkové zdraví, významné jen u mužů. Podle rodinného stavu nejsou rozdíly v CIZ po očištění od věku již patrné. Zaměstnaní jsou zdravější než nezaměstnaní a nemanuálně pracující zdravější než manuálně pracující.

Vypracoval: Ing. Jakub Hrkal