|
|
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací
a statistiky |
|
Praha 24. 6. 2002 |
29 |
Ukončené případy
pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v roce 2001
(zdroj dat: Česká
správa sociálního zabezpečení)
Ve statistice pracovní neschopnosti se zachycují všechna onemocnění a úrazy, které zapříčinily alespoň jednodenní pracovní neschopnost (tiskopis ČSSZ 89 611 0 „Potvrzení pracovní neschopnosti“) u nemocensky pojištěných osob (dále jen pojištěnci), a která byla ukončena v daném roce podle evidence Okresních správ sociálního zabezpečení.
Celkový počet ukončených případů pracovní neschopnosti (PN) se v roce 2001 snížil o 3 975 případů, tj. z 3 814 083 v roce 2000 na 3 810 108 případů. Celkový počet prostonaných (kalendářních) dnů PN se zvýšil ze 108 283 357 dnů na 110 219 615. Ke zvýšení došlo i u počtu případů na 100 000 pojištěnců, a to z 84 428 na 84 982 v roce 2001, protože počet pojištěnců se proti předchozímu roku snížil o 34 091 případů na 4 483 455. Následující přehled ukazuje porovnání počtu případů PN na 100 000 pojištěnců v roce 2001 s rokem 2000:
|
Rok |
Muži |
Ženy |
Celkem |
|||
|
počet |
index
r.2000=100 |
počet |
index
r.2000=100 |
počet |
index
r.2000=100 |
|
|
2000 |
80 991 |
100,0 |
88 289 |
100,0 |
84 428 |
100,0 |
|
2001 |
80 949 |
99,9 |
89 517 |
101,4 |
84 982 |
100,7 |
Podle měsíce ukončení pracovní neschopnosti byl v roce 2001 nejvyšší počet případů PN v měsíci únoru (449 844 případů) a březnu (415 227 případů), v roce 2000 v lednu (521 789 případů) a únoru (495 952 případů). Nejnižší počet PN byl v měsíci srpnu (213 504), shodně s rokem předchozím.
Průměrné trvání 1 případu PN (v úhrnu za všechny diagnózy) dosáhlo od roku 1990 v roce 2001 nejvyšší hodnoty, když vzrostlo z 18,7 dne na 28,9 dne.
Obecně platí, že s nárůstem počtu krátkodobých pracovních neschopností (např. při výskytu chřipkové epidemie) se zkracuje průměrná délka trvání 1 pracovní neschopnosti a naopak s pracovní neschopností vyžadující dlouhodobější léčení (např. nemoci svalové a kosterní soustavy) se délka trvání 1 případu PN prodlužuje. Jedním z důvodů prodlužování PN je i to, že lidé velmi často přecházejí banální onemocnění buď z důvodu strachu o práci nebo i z finančních důvodů (nižší procentní sazba první 3 dny PN), kdy raději volí na vyléčení dovolenou, nebo podnikatelé, pro které krátkodobá neschopenka nemá smysl. Dalším příspěvkem k prodlužování pracovní neschopnosti se stává pracovní neschopnost těch zaměstnanců, kterým hrozí v rámci reorganizace podniku výpověď. Ti onemocní a tak mohou až o 1 rok oddálit ukončení pracovního poměru.
Z čistě administrativního hlediska došlo k prodloužení pracovní neschopnosti v roce 1993, cca o 2 dny, kdy se nemocenské dávky začaly proplácet nejen za pracovní dny, ale i za dny kalendářní, takže tlak na lékaře, aby ukončil PN v pátek (za víkend se nemocenské dávky nebraly) zmizel a je naopak výhodné brát nemocenskou za sobotu i za neděli.
Nejdelší trvání 1 případu pracovní neschopnosti 87,3 dnů v roce 2001 bylo pro diagnózy z kapitoly MKN-10 „těhotenství, porod a šestinedělí“, nejkratší bylo, stejně jako v roce předchozím, pro nemoci dýchací soustavy 16,3 dnů.
Následující tabulka ukazuje porovnání průměrného trvání 1 případu pracovní neschopnosti v roce 2001 s předchozím rokem:
|
Rok |
Muži |
Ženy |
Celkem |
|||
|
počet dní |
index r.2000=100 |
počet dní |
index r.2000=100 |
počet dní |
index r.2000=100 |
|
|
2000 |
28,0 |
100,0 |
28,7 |
100,0 |
28,4 |
100,0 |
|
2001 |
28,5 |
101,8 |
29,4 |
102,4 |
28,9 |
101,8 |
Průměrný denní stav práce neschopných na 100 000 pojištěnců byl v roce 2001 celkem 6 735 osob, mužů 6 323 a 7 199 žen, a to nejvíce z důvodu nemocí dýchací soustavy (1 798 osob), dále pak pro nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně (1 723 osob) a pro poranění a otravy (926 osob).
Pořadí nejčastějších onemocnění se dlouhodobě nemění, jak ukazuje následující přehled (počet případů na 100 000 pojištěnců; v % ze všech případů PN):
|
Rok |
Nemoci dýchací soustavy |
Nemoci svalové
a kosterní soustavy |
Poranění a otravy |
Nemoci trávicí soustavy |
||||
|
počet |
v
% |
počet |
v
% |
počet |
v
% |
počet |
v
% |
|
|
1995 |
47 206 |
47,7 |
13 405 |
13,5 |
10 859 |
11,0 |
6 450 |
6,5 |
|
1996 |
43 983 |
46,4 |
13 439 |
14,2 |
10 666 |
11,3 |
6 160 |
6,5 |
|
1997 |
41 947 |
48,4 |
12 029 |
13,9 |
9 328 |
10,8 |
5 119 |
5,9 |
|
1998 |
34 989 |
45,0 |
12 052 |
15,5 |
8 684 |
11,2 |
5 153 |
6,6 |
|
1999 |
40 800 |
50,3 |
12 105 |
14,9 |
8 352 |
10,3 |
4 962 |
6,1 |
|
2000 |
40 451 |
47,9 |
13 912 |
16,5 |
8 690 |
10,3 |
5 398 |
6,4 |
|
2001 |
40 241 |
47,4 |
14 490 |
17,0 |
8 519 |
10,0 |
5 364 |
6,3 |
V roce 2001 tyto 4 kapitoly MKN-10 tvořily 80,7 % všech případů pracovní neschopnosti.
Na prvním místě v pořadí s nejvyšším počtem případů PN podle jednotlivých diagnóz byla v roce 2001 dg. J06 akutní infekce horních cest dýchacích na více místech a neurčených lokalizací (410 521 případů, tj. 10,8 %), dále dg. J11 chřipka, virus neidentifikován (410 097 případů, tj. 10,8 %) a na třetím místě dg. M54 dorzalgie (352 794 případů, tj. 9,3 %). Pořadí diagnóz v roce 2000 bylo J11, J06, M54.
O počtu případů PN na 100 000 pojištěnců a průměrném trvání jednoho případu PN podle krajů (sídla zaměstnavatele) informuje následující přehled:
|
Kraj |
Počet případů
na 100 000 pojištěnců |
Průměrné trvání
1 případu ve dnech |
||||
|
muži |
ženy |
celkem |
muži |
ženy |
celkem |
|
|
Hlavní
město Praha |
49 113 |
64 549 |
56 675 |
26,5 |
25,8 |
26,1 |
|
Středočeský |
76 605 |
85 059 |
80 447 |
26,4 |
27,5 |
26,9 |
|
Jihočeský |
89 435 |
100 389 |
94 542 |
26,8 |
28,3 |
27,5 |
|
Plzeňský |
91 253 |
101 340 |
95 976 |
26,1 |
28,2 |
27,1 |
|
Karlovarský |
96 268 |
110 437 |
103 109 |
24,9 |
25,4 |
25,2 |
|
Ústecký |
84 278 |
95 899 |
89 680 |
28,8 |
30,0 |
29,4 |
|
Liberecký |
101 740 |
113 449 |
107 421 |
27,8 |
28,9 |
28,3 |
|
Královéhradecký |
90 659 |
108 143 |
98 908 |
26,7 |
28,2 |
27,5 |
|
Pardubický |
91 356 |
100 164 |
95 503 |
26,7 |
28,6 |
27,6 |
|
Vysočina |
89 147 |
102 743 |
95 321 |
26,4 |
28,0 |
27,2 |
|
Jihomoravský |
83 106 |
87 344 |
85 122 |
30,7 |
30,9 |
30,8 |
|
Olomoucký |
98 293 |
101 646 |
99 854 |
29,4 |
30,2 |
29,8 |
|
Zlínský |
88 282 |
94 993 |
91 334 |
32,3 |
34,1 |
33,1 |
|
Moravskoslezský |
88 403 |
83 949 |
86 347 |
33,1 |
35,2 |
34,1 |
S nejvyšším počtem případů na 100 000 pojištěnců byl v roce 2001 na prvním místě Liberecký kraj se 107 421 případy (muži+ženy), nejméně případů na 100 000 pojištěnců bylo v Hl. m. Praze (56 675 případů). Nejdelší trvání 1 případu PN (za muže+ženy) vykazuje Moravskoslezský kraj a to 34,1 dne, nejnižší Karlovarský kraj 25,2 dne.
V roce 2001 bylo u 1 204 478 mužů zaznamenáno 1 921 278 případů PN, u 1 194 085 žen to bylo 1 888 830 případů PN. Na 1 muže i na 1 ženu připadalo ročně shodně 1,6 případu pracovní neschopnosti. S jednou pracovní neschopností v roce bylo nemocných 62,2 % mužů a 61,6 % žen (v roce 2000 muži 62,5 %, ženy 62,1 %).
Nejvyšší počet pracovních neschopností na osobu (1,8) byl evidován v roce 2001 ve věkové skupině 20 - 24 let, nejvyšší počet PN na 1 ženu (1,7) byl evidován shodně ve věkových skupinách do 19 let a 20 - 24 let.
Vypracovala: Milena Asterová
|
Vývoj počtu ukončených případů pracovní neschopnosti na 100 000 pojištěnců Vývoj průměrného trvání 1 případu pracovní neschopnosti ve dnech Struktura počtu ukončených případů PN v roce 2001 podle skupin diagnóz Struktura počtu ukončených případů PN v roce 2001 podle hlavních tříd klasifikace zaměstnání |