|
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky |
|
|
Praha 25.5.2001 |
33 |
Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v roce 2000
(zdroj dat: Česká správa
sociálního zabezpečení)
Ve statistice pracovní neschopnosti se zachycují všechna onemocnění a úrazy, které zapříčinily alespoň jednodenní pracovní neschopnost (tiskopis SEVT 14 506 0 „Potvrzení pracovní neschopnosti“) u nemocensky pojištěných osob (dále jen pojištěnci), a která byla ukončena v daném roce podle evidence Okresních správ sociálního zabezpečení.
Celkový počet ukončených případů pracovní neschopnosti (PN) se v roce 2000 zvýšil o 100 233 případů, tj. z 3 713 850 v roce 1999 na 3 814 083 případů. Zvýšil se i počet prostonaných dnů PN z 99 754 861 na 108 283 357. Ke zvýšení došlo i u počtu případů na 100 000 pojištěnců, a to z 81 112 na 84 428. Počet pojištěnců se proti předchozímu roku snížil o 61 142 případů na 4 517 546. Následující přehled ukazuje porovnání počtu případů PN na 100 000 pojištěnců v roce 2000 s rokem 1999:
|
Rok |
Muži |
Ženy |
Celkem |
|||
|
počet |
index |
počet |
index |
počet |
index |
|
|
1999 |
76 436 |
100,00 |
86 405 |
100,00 |
81 112 |
100,00 |
|
2000 |
80 991 |
105,96 |
88 289 |
102,18 |
84 428 |
104,09 |
Průměrné trvání 1 případu pracovní neschopnosti se v úhrnu za všechny diagnózy zvýšilo z 26,9 v roce 1999 na 28,4 dne v roce 2000. Podle jednotlivých kapitol MKN-10 došlo k mírnému poklesu hodnoty proti roku 1999 pouze u infekčních a parazitárních onemocnění (r. 2000 = 18,1 dnů) a u vrozených vad (r. 2000 = 29,6 dnů). Nejdelší trvání 1 případu pracovní neschopnosti 83,8 dnů měla v roce 2000 kapitola MKN-10 „těhotenství, porod a šestinedělí“, nejnižší bylo pro nemoci dýchací soustavy 16,6 dnů.
Následující tabulka ukazuje porovnání průměrného trvání 1 případů PN ve dnech v roce 2000 s předchozím rokem:
|
Rok |
Muži |
Ženy |
Celkem |
|||
|
počet |
index r.1999=100 |
počet |
index r.1999=100 |
počet |
index r.1999=100 |
|
|
1999 |
26,02 |
100,00 |
27,70 |
100,00 |
26,86 |
100,00 |
|
2000 |
28,05 |
107,80 |
28,74 |
103,75 |
28,39 |
105,70 |
Obecně platí, že s nárůstem počtu krátkodobých pracovních neschopností (např. chřipkové epidemie) se zkracuje průměrná délka trvání 1 pracovní neschopnosti a naopak s růstem počtu pracovních neschopností, které vyžadují dlouhodobější léčení se délka trvání 1 případu PN prodlužuje.
Podle měsíce ukončení pracovní neschopnosti byl nejvyšší počet případů PN v měsíci lednu (521 789 případů) a únoru (495 952 případů), který byl způsoben chřipkovou epidemií. Nejnižší počet PN byl v měsíci srpnu (226 884).
Na 1. místě v pořadí počtu případů PN podle jednotlivých diagnóz se umístily v roce 2000 jiné akutní infekce horních cest dýchacích (24,3 % všech případů PN), dále pak chřipka (12,5 %) a jiné dorzopatie (10,7 %).
Průměrný denní stav práce neschopných na 100 000 pojištěnců byl v roce 2000 celkem 6 549 osob, mužů 6 206 a 6 934 žen, a to nejvíce z důvodu nemoci dýchací soustavy (1 830 osob), dále pak nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně (1 619 osob).
Pořadí nejčastějších onemocnění se dlouhodobě nemění, jak ukazuje následující přehled (počet případů na 100 000 pojištěnců; v % ze všech případů PN):
|
Rok |
Nemoci dýchací |
Nemoci svalové |
Poranění a otravy |
Nemoci trávicí |
|||||
|
počet |
v % |
počet |
v % |
počet |
v % |
počet |
v % |
|
|
|
1995 |
47 206 |
47,66 |
13 405 |
13,53 |
10 859 |
10,96 |
6 450 |
6,51 |
|
|
1996 |
43 983 |
46,43 |
13 439 |
14,19 |
10 666 |
11,26 |
6 160 |
6,50 |
|
|
1997 |
41 947 |
48,40 |
12 029 |
13,88 |
9 328 |
10,76 |
5 119 |
5,91 |
|
|
1998 |
34 989 |
45,03 |
12 052 |
15,51 |
8 684 |
11,18 |
5 153 |
6,63 |
|
|
1999 |
40 800 |
50,30 |
12 105 |
14,92 |
8 352 |
10,30 |
4 962 |
6,12 |
|
|
2000 |
40 451 |
47,91 |
13 912 |
16,48 |
8 690 |
10,29 |
5 398 |
6,39 |
|
V roce 2000 tyto 4 kapitoly MKN-10 tvořily 81,1 % všech případů pracovní neschopnosti.
O počtu případů PN na 100 000 pojištěnců a průměrném trvání jednoho případu PN podle krajů (sídla zaměstnavatele) informuje následující přehled:
|
Kraj |
Počet případů |
Průměrné trvání |
||||
|
muži |
ženy |
celkem |
muži |
ženy |
celkem |
|
|
Hlavní město Praha |
48 593 |
61 843 |
55 110 |
26,2 |
25,6 |
25,9 |
|
Středočeský |
77 222 |
85 527 |
80 996 |
25,5 |
26,9 |
26,2 |
|
Budějovický |
88 422 |
96 416 |
92 183 |
25,3 |
26,7 |
26,0 |
|
Plzeňský |
90 055 |
99 033 |
94 284 |
25,7 |
27,0 |
26,3 |
|
Karlovarský |
95 126 |
107 673 |
101 186 |
24,5 |
25,3 |
24,9 |
|
Ústecký |
83 958 |
94 491 |
88 874 |
28,8 |
29,7 |
29,2 |
|
Liberecký |
99 494 |
110 713 |
104 919 |
27,2 |
28,4 |
27,8 |
|
Královéhradecký |
88 473 |
104 866 |
96 194 |
26,4 |
27,1 |
26,7 |
|
Pardubický |
88 498 |
97 833 |
92 849 |
27,0 |
28,2 |
27,6 |
|
Jihlavský |
90 257 |
102 096 |
95 624 |
25,9 |
27,3 |
26,6 |
|
Brněnský |
83 870 |
87 965 |
85 803 |
30,2 |
30,5 |
30,3 |
|
Olomoucký |
95 792 |
99 242 |
97 394 |
28,8 |
29,9 |
29,3 |
|
Zlínský |
90 423 |
96 282 |
93 093 |
31,8 |
33,3 |
32,5 |
|
Ostravský |
90 854 |
84 591 |
87 945 |
32,7 |
34,1 |
33,3 |
Na prvním místě s nejvyšším počtem případů na 100 000 pojištěnců se umístnil Liberecký kraj se 104 919 případy (muži + ženy), následuje pak Karlovarský kraj se 101 186 případy a kraj Olomoucký s 97 394 případy. Hlavní město Praha vykazovalo nejméně případů PN na 100 000 pojištěnců, a to 55 110. Nejdelší trvání 1 případu PN (za muže + ženy) vykazuje Ostravský kraj, a to 33,3 dne, nejnižší Karlovarský kraj 24,9 dne.
Podle hlavních tříd klasifikace zaměstnání (KZAM) byli nejvíce nemocní v roce 2000 řemeslníci a výrobci (39,4 %) a pomocní pracovníci (13,7 %). Nejméně nemocní pak byli kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (1,1 %) a duševní pracovníci (1,9 %).
V roce 2000 bylo u 1 218 084 mužů zaznamenáno 1 935 414 případů PN, u 1 194 364 žen to bylo 1 878 669 případů PN. Na 1 muže i na 1 ženu připadalo ročně shodně 1,6 případu pracovní neschopnosti. S jednou pracovní neschopností v roce bylo nemocných 62,5 % mužů a 62,1 % žen (v roce 1999 muži 63,7 %, ženy 62,6 %).
Ve věkové skupině 20 - 24 let bylo v roce 2000 u mužů dosaženo nejvyššího počtu pracovních neschopností na osobu (1,8), u žen bylo dosaženo nejvyšší hodnoty 1,7 shodně ve věkových skupinách do 19 let a 20 - 24 let.
Vypracovala: Milena Asterová
|
Vývoj počtu ukončených případů pracovní
neschopnosti na 100 000 pojištěnců Vývoj průměrného trvání 1 případu pracovní neschopnosti ve dnech Struktura počtu ukončených případů PN v roce 2000 podle skupin diagnóz Struktura počtu ukončených případů PN v roce 2000 podle hlavních tříd
klasifikace zaměstnání |