|
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky |
|
|
Praha 10.7.2001 |
41 |
Zdravotně riziková konzumace alkoholu v ČR
(srovnání šetření HIS CR 1999, CIDI 1999 a studie
SZÚ 1996)
Celkový zdravotní stav je úzce provázán se způsoby a formami životního stylu populace. Otázky životního stylu se z hlediska zdraví týkají, mimo jiné, spotřeby alkoholu. Alkohol se v malých dávkách doporučuje pro příznivé účinky na zdraví, ale nadměrná spotřeba alkoholických nápojů je jedním z rizikových faktorů ohrožujících zdraví člověka.
Spotřební zvyklosti v konzumaci alkoholu jsou odlišné v jednotlivých zemích, v různých oblastech světa. Aktuálnost problému alkoholu a zdraví je v české populaci dána nepříznivým vývojem průměrné spotřeby na obyvatele a její absolutní výší, která v roce 1999 dosáhla již téměř 10 litrů čistého alkoholu na obyvatele (graf 1). Od roku 1994 tuto trvale se zvyšující průměrnou spotřebu alkoholu provází opětovný nárůst hospitalizovaných pro závislost na alkoholu. Od počátku 90. let dochází k postupnému snižování rozdílů v počtech hospitalizovaných mužů a žen (v poměru 3:1), neboť přibývá počet žen hospitalizovaných pro alkoholovou závislost (graf 1).
Vzhledem k vážnosti důsledků nadměrné konzumace alkoholu byly v naší populaci analyzovány a porovnány spotřební zvyklosti z několika souborů respondentů. Vyhodnoceny byly otázky na spotřebu alkoholu (i) z Šetření duševního zdraví pravděpodobnostního výběru z dospělé populace ČR 1999 (použit instrument CIDI, tj. strukturovaný mezinárodní diagnostický rozhovor), (ii) z Výběrového šetření o zdravotním stavu české populace ČR 1999 (použit instrument HIS) a (iii) ze studie Zdraví a škodlivé návyky v České republice 1996. Šetření HIS prováděl ÚZIS ČR, CIDI šetření Psychiatrické centrum Praha ve spolupráci s ÚZIS ČR a studii Zdraví a škodlivé návyky Státní zdravotní ústav Praha (SZÚ). Ve všech typech šetření se jednalo o reprezentativní vzorek dospělé populace: v CIDI šetření ve věku od 18 let, v HIS šetření od 15 let a v SZÚ studii respondenti ve věku 18-64 let.
Byla vyhodnocena spotřeba alkoholu během posledního roku života respondenta – vypočítána spotřeba čistého lihu (100 % alkoholu) v litrech na osobu za rok. Pro výpočet průměrné roční spotřeby 100 % alkoholu na osobu za rok se ve sledovaných studiích vycházelo z množství dávek1) a z frekvence konzumace (přepočtena na dny v roce). Na základě určené průměrné roční spotřeby alkoholu byla vypočítána průměrná denní spotřeba v mililitrech 100 % alkoholu na osobu. Na základě kritérií o zdravotně rizikové konzumaci stanovených WHO2) byly vymezeny rizikové skupiny populace, pro které se alkoholické nápoje staly zdravotně rizikovou záležitostí.
Odhad průměrné spotřeby alkoholu v roce 1999 (tabulka 1) dosahoval v šetřeních HIS a CIDI nízkých hodnot ve srovnání se spotřebou na 1 obyvatele, kterou udává ČSÚ (9,9 litru 100 % alkoholu, rok 1999). Naopak výsledky SZÚ ze studie Zdraví a škodlivé návyky v ČR z roku 1996, které zjistily vyšší hodnoty v roční spotřebě alkoholu než udával ČSÚ, spíše odpovídají realitě. Rozhovor SZÚ byl přímo orientován na spotřební chování dospělé české populace. Naopak dotazníky HIS a CIDI byly určeny ke zjištění řady dalších charakteristik vypovídajících o zdravotním stavu. Lze usuzovat, že výpovědi respondentů z HIS a CIDI šetření byly vzhledem k českým zvyklostem v konzumaci alkoholických nápojů podhodnoceny, resp. že křivka vyjadřující spotřebu alkoholu je nasazena níže, než odpovídá skutečnosti při zachování dalších informací (např. rozdělení podle pohlaví, vzdělání). Odůvodnit to lze: (i) způsobem sběru dat – výběrovým šetřením obyvatelstva nelze zaručit, že budou osoby s rizikovou konzumací alkoholu zastiženy a ochotny se zúčastnit; (ii) snahou respondentů prezentovat se společensky přijatelným způsobem, tj. bagatelizováním problému nadměrné spotřeby alkoholu. Studie zaměřené speciálně jen na zdraví a škodlivé návyky se snaží druhý zmíněný důvod zmírnit promyšleným kontextem a formulací otázek.
|
Tabulka 1: Průměrná roční spotřeba alkoholu na osobu (v
přepočtu na litry čistého lihu) – srovnání CIDI šetření (1999), HIS šetření
(1999) a studie SZÚ (1996) |
|||||
|
Pohlaví |
100%
alkohol |
||||
|
Studie |
Šetření
CIDI |
Šetření
HIS |
|||
|
s
abstinenty |
bez
abstinentů |
s
abstinenty |
bez
abstinentů |
||
|
muži |
18,2 |
8,0 |
9,4 |
6,4 |
8,6 |
|
ženy |
4,7 |
1,5 |
2,8 |
1,2 |
2,4 |
|
celkem |
11,3 |
4,7 |
6,8 |
3,7 |
5,5 |
Zdroj: Šetření CIDI
1999, Šetření HIS 1999, Studie SZÚ 1996
2)V HIS a CIDI šetřeních jsou hodnocena pouze data sledovaných konzumentů alkoholu, bez abstinentů. Výsledky všech sledovaných studií ukázaly, že se na celkové spotřebě alkoholu u nás podílejí muži podstatně větší měrou než ženy (tabulka 1). Podobná situace je z pohledu frekvence pití. Muži nejčastěji pijí alkoholické nápoje tři dny v týdnu, ženy přibližně jeden den v týdnu (šetření CIDI, HIS). Rozdíly ve výši spotřeby v jednotlivých věkových skupinách byly relativně malé a významné jen mezi muži. U mužů byla podle studie SZÚ nejvyšší spotřeba ve věkové skupině 45-54 let, u žen to byly věkové skupiny do 24 let a 35-44 let. Podobně v šetření CIDI muži vykazovali vyšší roční spotřebu ve skupinách 40-59 let (10-12 litrů 100 % alkoholu), ženy v nejnižší věkové kategorii 18-24 let a 40-49 let (zhruba 3,5 litru čistého lihu ročně). Také v šetření HIS byla mezi muži zjištěna nejvyšší roční spotřeba alkoholu ve věkové skupině 45-54 let (11,5 litrů 100 % alkoholu ročně), mezi ženami ve věkové kategorii do 24 let a 35-44 let (od 2,5 do 3 litrů). Z hlediska rodinného stavu výsledky CIDI a HIS šetření potvrdily předpokládanou vyšší roční spotřebu alkoholu u rozvedených a svobodných mužů i žen. V HIS šetření byli na druhém místě ve spotřebě respondenti, kteří uvedli rodinný stav druh/ družka – tato kategorie však zahrnuje osoby zejména rozvedené, resp. svobodné.
CIDI šetření se shoduje se studií SZÚ ve zjištění statisticky významného nepřímého vztahu mezi vzděláním a spotřebou alkoholu mužů. Muži se základním vzděláním vypijí v průměru dvakrát více alkoholu než muži s vysokoškolským vzděláním; u žen tento vztah nebyl potvrzen a rozdíly v konzumaci alkoholu byly mnohem menší (graf 2a, 2b). Vyšší spotřebu ženy udávaly v nejnižší a nejvyšší vzdělanostní kategorii. Také v šetření HIS ženy se základním vzděláním a vysokou školou udávaly vyšší spotřebu než ženy s vyučením nebo s maturitou (graf 2c). Rozdíly v konzumaci alkoholu u mužů podle vzdělání v HIS šetření neodpovídají výše uvedenému trendu z CIDI a SZÚ studií (graf 2c, statisticky nevýznamné). Částečně může být toto šetření u mužů ovlivněno vysokým podílem nejmladších osob (skupina respondentů ve věku 15-24 let) se základním vzděláním. Diferenciační charakteristikou v distribuci konzumace alkoholických nápojů je také velikostní skupina obce. V šetřeních HIS a CIDI byl u žen patrný významný přímý vztah mezi velikostní skupinou obce a spotřebou alkoholu (tabulka 2a, b). Z šetření CIDI vyplývá, že ženy žijící ve velkých městech konzumovaly téměř dvakrát více alkoholu než ženy z malého města či venkova. Opačný trend byl nalezen mezi muži – muži žijící na venkově a v malých městech měli převážně vyšší spotřebu než muži z velkoměst. Tato zjištění jsou u mužů zřejmě ovlivněna rozdílnou vzdělanostní strukturou venkova a měst.
|
Tabulka 2: Průměrná roční spotřeba alkoholu
(v přepočtu na litry 100 % |
|||||||
|
Pohlaví |
Výsledky CIDI šetření podle velikostní skupiny obce |
||||||
|
0-1 999 |
2 000-4 999 |
5 000-9 999 |
10 000-19 999 |
20
000-49 999 |
50 000-99 999 |
||
|
muži |
11,6 |
9,6 |
9,2 |
10,5 |
6,9 |
8,2 |
7,1 |
|
ženy |
2,2 |
2,2 |
2,5 |
1,8 |
2,7 |
3,2 |
4,2 |
|
Pohlaví |
Výsledky
HIS šetření podle velikostní skupiny obce |
||||
|
0-1 999 |
2 000-4 999 |
5 000-9 999 |
10 000-29 999 |
30 000+ |
|
|
muži |
9,3 |
10,0 |
8,1 |
6,7 |
8,4 |
|
ženy |
2,5 |
1,8 |
1,6 |
2,1 |
2,9 |
Zdroj: Šetření CIDI 1999, šetření HIS CR 1999
Pomocí průměrné denní spotřeby čistého lihu v mililitrech na osobu byly ve sledovaných šetřeních odhadnuty podíly rizikových skupin populace s možnými nepříznivými zdravotními problémy v důsledku nadměrné konzumace alkoholu. WHO považuje za hranici pro zdravotně rizikovou spotřebu 40 gramů 100 % alkoholu denně pro muže (tj. 50 ml) a 20 gramů pro ženy (tj. 25 ml). Vzhledem ke zmíněnému podhodnocení dat o konzumaci alkoholu v CIDI a HIS šetřeních, byla kritéria pro zdravotně rizikovou spotřebu snížena na hranici 40 ml 100 % alkoholu denně pro muže a na 20 ml pro ženy. Ve studii SZÚ byla kritéria ohroženosti zdraví nadměrnou konzumací alkoholických nápojů podle WHO zachována.
Do kategorie rizikové konzumace, dle šetření CIDI, spadalo téměř 24 % dospělých mužů a 11 % dospělých žen. Přičemž hranici vysoce rizikové konzumace3) alkoholu překročilo téměř 14 % mužů a více než 3 % žen (tabulka 3a). Dle šetření HIS do kategorie rizikové konzumace patřilo zhruba 14 % mužů a 4 % žen (ve věku nad 15 let) – tabulka 3b. V porovnání s CIDI šetřením byly zjištěné podíly v HIS šetření nižší částečně proto, že v HIS šetření byli zahrnuti i respondenti ve věku 15-17 let, kterým v ČR není povolena konzumace alkoholických nápojů. V HIS šetření byla určena kategorie nadměrný konzument4) pomocí průměrné týdenní konzumace alkoholu (vedle kategorií abstinent či výjimečný konzument, přiměřený konzument). Na základě této kategorizace nadměrné pití alkoholu přiznalo „jen“ 9,5 % mužů a 1,5 % žen. Podle studie SZÚ tvořilo kategorii rizikové konzumace 32 % mužů s průměrnou denní spotřebou vyšší než 50 ml 100 % alkoholu (z toho zřetelně rizikových) bylo 16 % mužů s denní spotřebou vyšší 100 ml denně); u žen je vysoce riziková skupina konzumující v průměru nad 50 ml denně, tj. asi 5,2 % populace (tabulka 3c).
|
Tabulka 3: Distribuce průměrné denní spotřeby čistého lihu
na osobu podle pohlaví |
|||||
|
Pohlaví |
Výsledky
CIDI šetření, 1999 |
||||
|
0-19
ml |
20-39
ml |
40-49
ml |
50-99
ml |
100+
ml |
|
|
muži (%) |
53,6 |
22,6 |
9,3 |
10,7 |
3,7 |
|
ženy (%) |
89,4 |
7,3 |
2,1 |
0,9 |
0,2 |
|
Pohlaví |
Výsledky
HIS šetření, 1999 |
||||
|
0-19
ml |
20-39
ml |
40-49
ml |
50-99
ml |
100+
ml |
|
|
muži (%) |
72,8 |
13,7 |
6,1 |
5,6 |
1,8 |
|
ženy (%) |
96,2 |
2,9 |
0,4 |
0,4 |
0,1 |
|
Pohlaví |
Výsledky
studie SZÚ, 1996 |
||||
|
0-20
ml |
21-30
ml |
31-50
ml |
51-100
ml |
více
než 100 ml |
|
|
muži (%) |
32,8 |
10,1 |
19,7 |
16,2 |
15,8 |
|
ženy (%) |
80,4 |
6,2 |
8,3 |
3,9 |
1,3 |
Zdroj: Šetření CIDI 1999,
šetření HIS 1999, studie SZÚ 1996
Rizikové skupiny respondentů konzumující nadměrně alkohol byly podrobněji analyzovány z pohledu demografických a geografických charakteristik. Výsledky odpovídají zhruba předchozím zjištěním o roční spotřebě alkoholu. Rizikové denní konzumaci alkoholu podlehli častěji muži než ženy (dle CIDI: muži 24 %, ženy 11 % souboru, dle HIS: muži 14 %, ženy 4 %). Diferenciačním faktorem pro zdravotně rizikovou spotřebu alkoholu se ve sledovaných šetřeních potvrdila jak věková struktura (riziková spotřeba především u mužů ve věku 45-55 let, u žen ve věku 35-44 let), tak i rodinný stav (riziková spotřeba hlavně u rozvedených respondentů a podle HIS šetření i u kategorie druh/družka). Jako dalším důležitým diferenciačním faktorem pro zdravotně5) rizikovou spotřebu alkoholu se potvrdila vzdělanostní struktura (potvrzeno jen v CIDI šetření: riziková spotřeba zejména u mužů se základním a učňovským vzděláním, podle HIS šetření: především u mužů s učňovským a vyšším vzděláním; u žen se základním a naopak vysokoškolským vzděláním – podle šetření HIS a CIDI) a velikostní skupiny obce (riziková spotřeba především u mužů z nejmenších obcí – 42 % sledovaného rizikového vzorku v CIDI šetření, 31 % v HIS šetření; u žen z největších měst – 49 % v CIDI šetření (ve městech nad 50 tisíc obyvatel); 52 % v HIS šetření (ve městech nad 30 tisíc obyvatel)).
Tato srovnání se snažila upozornit na skutečnost, že dospělou populaci v ČR lze stále řadit na přední místo evropského žebříčku ve spotřebě alkoholu. Navíc, vzhledem ke konzumním zvyklostem alkoholických nápojů v naší společnosti, je alkohol, ve srovnání s jinými návykovými látkami jako rizikový faktor působící na zdravotní stav, často tolerován a přehlížen.
Použitá literatura:
Csémy, L. Sovinová, H. (1997): Drogy a alkohol, s. 77-80. V: Kříž, J. a kol.: Jak jsme na tom se zdravím. Státní zdravotní ústav Praha, s. 90.
Dzúrová, D., Smolová, E., Dragomirecká, E. (2000): Duševní zdraví v sociodemografických souvislostech. Přírodovědecká fakulta UK Praha, Psychiatrické centrum Praha, s. 106.
|
Graf 1: Spotřeba alkoholu a hospitalizace pro závislost na alkoholu podle pohlaví, ČR, 1999-1999 Graf 2: Průměrná roční spotřeba alkoholu v přepočtu na čistý líh u mužů a žen podle dosaženého vzdělání, ČR a) podle
vzdělání - Studie SZÚ 1996 b) podle délky školní
docházky - CIDI šetření 1999 c) podle vzdělání - HIS šetření 1999 |