![]() |
Aktuální
informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky |
46 | Praha 18. 8. 1999 |
V roce 1998 bylo v ČR hospitalizováno téměř 2,2 miliónu osob. Muži se na případech hospitalizace podíleli jen 43 %, neboť u žen jsou do hospitalizace započítány i porody a potraty. Z celkového počtu hospitalizovaných bylo necelých 600 tisíc pacientů operováno - přes 100 tisíc operací bylo neodkladných.
Na 1 000 obyvatel připadlo průměrně 211,5 hospitalizace. Oproti minulému roku se zvýšila hospitalizovanost na 1 000 osob - u mužů ze 178,5 na 187,9 a u žen z 226,9 na 233,8. Průměrná ošetřovací doba se zkrátila z 8,7 na 8,1 dne, což je historicky nejnižší hodnota. Od roku 1981 se tak průměrná ošetřovací doba postupně zkrátila na méně než polovinu (v roce 1981 byla délka ošetřovací doby 16,3 dne). Počet ošetřovacích dnů činil téměř 17,6 miliónu; na jednoho obyvatele tak připadlo průměrně 1,7 dne v nemocnici.
V přepočtu na obyvatele příslušného regionu bylo v roce 1998, stejně jako v předešlých letech, nejvíce hospitalizovaných osob z regionu Severočeského (234,8 na 1 000 obyvatel) a dále z Jihomoravského (218,0). Nejnižší hospitalizovanost byla u osob bydlících v Jihočeském regionu - jen 202,1 na 1 000 obyvatel.
Průměrná ošetřovací doba se ve všech regionech pohybovala v rozmezí 7,9 - 8,3 dne. Nejdelší - tj.8,3 dne - byla v regionu Východočeském.
Pokud jde o vztah místa hospitalizace a bydliště pacienta, bylo 8,4 % pacientů hospitalizováno mimo region bydliště. Nejvíce “cizích” pacientů měla Praha, kde z celkového počtu hospitalizovaných bylo 30 % mimopražských. Je to dáno tím, že v Praze jsou soustředěna vysoce specializovaná odborná pracoviště. V Praze bylo hospitalizováno nejvíce pacientů ze Středočeského regionu - téměř 48 tisíc a ze Severočeského - téměř 15,5 tisíce. Z ostatních českých regionů jich bylo mezi sedmi až osmi tisíci a z moravských regionů přes čtyři tisíce.
Průměrná letalita (počet zemřelých na 1 000 hospitalizovaných) byla v nemocnicích v roce 1998 - 26,6. Z toho nejvyšší na novotvary 76,3 a nemoci oběhové soustavy 71,7. Na dalších místech jsou s velkým odstupem nemoci dýchací soustavy (27,9) a nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek (27,5).
Uvedené údaje se týkají všech hospitalizovaných pacientů na všech odděleních nemocnic v ČR, jejichž hospitalizace byla v roce 1998 ukončena. Za jeden případ hospitalizace se považuje každé ukončení hospitalizace na jednom oddělení, ať již byla ukončena propuštěním nebo úmrtím, či přeložením na jiné oddělení nemocnice. V roce 1998 byli do souboru započítáni všichni hospitalizovaní pacienti ošetření na území ČR (vč. cizinců a bezdomovců), jejichž pobyt v nemocnici byl ukončen ve sledovaném roce bez ohledu na to, ve kterém roce začal. Do počtu ošetřovacích dnů je započítána celková doba hospitalizace, i když její počátek je dřívější než sledovaný rok.
Vypracovala: Miloslava Bernatová