Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací
a statistiky |
|
Praha 17.7.2000 |
48 |
Údaje v těchto informacích vycházejí ze dvou statistik o sebevraždách. Jednak ze základní statistiky příčin smrti vedenou Českým statistickým úřadem (ČSÚ) a dále z doplňující statistiky Ministerstva zdravotnictví, kterou zpracovává Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR). ČSÚ čerpá údaje z tiskopisu OBYV 3-12 „Hlášení o úmrtí a ÚZIS ČR z tiskopisu NZIS „Statistické hlášení příčin a okolností dokonané sebevraždy“. Počty sebevražd publikované ČSÚ jsou vyšší než počty uváděné ÚZIS ČR (rozdíl je 38 případů, tj. 2,4 %). Rozdíl obou statistik je dán odlišností metodiky vyplňování a sběru tiskopisů. Na jeho snižování se kladně odráží důsledné metodické působení pracovišť ÚZIS ČR na zdravotnická zařízení, která povinná hlášení vyplňují.
V České republice bylo v roce 1999 evidováno ČSÚ 1 610 úmrtí na úmyslné sebepoškození (rok 1998 = 1 613 případů). Počet zemřelých mužů se zvýšil z 1 268 v roce 1998 na 1 285 v roce 1999, u žen se počet sebevražd snížil o 20 na 325 případů.
Podíl žen na celkovém počtu sebevražd se od roku 1964 přes řadu meziročních výkyvů snižuje, v roce 1999 byl nejnižší a činil 20,2 %. Na jednu sebevraždu žen připadaly 4 sebevraždy mužů.
V roce 1999 byla incidence sebevražd za Českou republiku 15,3 případů na 100 000 obyvatel. Počet sebevražd na 100 000 obyvatel s rostoucím věkem vzrůstá. Ve věkové skupině 20 – 24 let to bylo 11,1 případů, ve skupině 60 – 64 let 20,7 případů. Ve věkové skupině 80 – 84 let již 49,6 a v nejstarší skupině 85 a více let dosahuje sebevražednost více jak 2,5 násobku věkové skupiny 60 – 64 let, tj. 55,0 případů na 100 000 obyvatel.
Dlouhodobě je u obou pohlaví nejčastějším způsobem provedení sebevraždy oběšení, v roce 1999 to bylo 895 případů, tj. 56,9 %. Dále pak se 171 případy následuje sebevražda střelnou zbraní a skok s výše se 161 případy. Proti roku 1998 se snížil počet sebevražd u osob se základním vzděláním o 24 případů na 346 případů a naopak se zvyšuje u osob se středoškolským vzděláním o 85 případů na 549 a vysokoškolským vzděláním o 20 na 81 případů.
Podle postavení v zaměstnání byly v roce 1999 nejvíce zastoupeny případy sebevražd u osob bez pracovního zařazení – 987 případů, tj. 62,8 % (rok 1998 = 942 případů, tj. 64 %). Dále to byli řemeslníci a kvalifikovaní dělníci (rok 1999 = 186 případů, tj. 11,8 %). U osob bez pracovního zařazení se oproti předchozímu roku snížil počet sebevražd u studentů o 17 na 31 a invalidních důchodců o 18 případů na 101 v roce 1999. U starobních důchodců se počet sebevražd zvýšil o 45 (o 11 %) na 455 případů a u nezaměstnaných o 18 případů na 171.
Podle motivu sebevražd jsou trvale na prvním místě zdravotní problémy včetně vrozených vad (175), duševní onemocnění (138) a problémy rodinné (119). Stejné pořadí podle motivu sebevraždy platí hlavně u osob bez pracovního zařazení. O počtu sebevražd v roce 1999 podle motivu a regionu bydliště informuje následující přehled:
Motiv |
ČR |
PHA |
STČ |
JČ |
ZČ |
SVČ |
VČ |
JM |
SM |
OST |
1 |
119 |
5 |
10 |
7 |
12 |
9 |
23 |
24 |
27 |
2 |
2 |
11 |
1 |
2 |
2 |
- |
1 |
2 |
1 |
2 |
- |
3 |
45 |
2 |
8 |
2 |
4 |
4 |
3 |
7 |
15 |
- |
4 |
53 |
3 |
5 |
4 |
6 |
4 |
7 |
6 |
18 |
- |
5 |
28 |
- |
2 |
2 |
3 |
5 |
2 |
3 |
10 |
1 |
6 |
175 |
8 |
24 |
6 |
20 |
25 |
26 |
24 |
42 |
- |
7 |
138 |
8 |
11 |
6 |
15 |
13 |
19 |
35 |
31 |
- |
8 |
103 |
6 |
5 |
6 |
4 |
18 |
16 |
17 |
30 |
1 |
9 |
76 |
4 |
7 |
2 |
9 |
14 |
12 |
9 |
19 |
- |
0 |
824 |
120 |
76 |
41 |
56 |
81 |
79 |
184 |
184 |
3 |
Úhrn |
1 572 |
157 |
150 |
78 |
129 |
174 |
189 |
310 |
378 |
7 |
Poznámka: OST – příslušníci
Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany, bezdomovci
Motiv: 1 - konflikty a problémy rodinné
2
- konflikty a problémy sexuální
3
- konflikty a problémy pracovní a školní
4
- konflikty a problémy existenční
5
- konflikty a problémy společenské
6
- zdravotní problémy, tělesná vada
7
- duševní onemocnění
8
- jiné osobní konflikty a problémy
9
- bez srozumitelné motivace
0 - bez zjištěné motivace
Domov je dlouhodobě nejčastějším „místem činu“ sebevraždy (59 %), následují jiná určená místa (20,7 %), obytná instituce (5,9 %) a ulice a silnice (5,3 %). V roce 1999 stoupl počet sebevražd provedených v opilosti o 29 % na 138 (rok 1998 = 107).
Nejvyšší počet sebevražd na 100 000 obyvatel byl v regionu severní Morava a dosáhl 19,3 případů (muži 30,7, ženy 8,4), dále následovaly východní Čechy s 15,3 případy. Nejnižší byl v regionu jižní Čechy a činil 11,1 případů. Porovnání počtu sebevražd na 100 000 obyvatel v jednotlivých regionech v roce 1999 s předchozím rokem ukazuje následující tabulka:
Území |
Rok 1998 |
Rok 1999 |
||||
muži |
ženy |
celkem |
muži |
ženy |
celkem |
|
Hlavní
město Praha |
18,4 |
7,1 |
12,5 |
18,7 |
8,3 |
13,2 |
Střední
Čechy |
12,2 |
4,6 |
8,3 |
22,9 |
4,6 |
13,5 |
Jižní
Čechy |
16,3 |
3,6 |
9,9 |
17,7 |
4,8 |
11,1 |
Západní
Čechy |
28,4 |
7,8 |
17,8 |
23,8 |
6,6 |
15,1 |
Severní
Čechy |
25,3 |
6,5 |
15,7 |
23,7 |
6,1 |
14,7 |
Východní
Čechy |
22,6 |
7,9 |
15,1 |
25,4 |
5,7 |
15,3 |
Jižní
Morava |
23,6 |
4,3 |
13,6 |
25,9 |
4,9 |
15,1 |
Severní
Morava |
27,3 |
6,8 |
16,8 |
30,7 |
8,4 |
19,3 |
Česká
republika |
23,1 |
6,1 |
14,3 |
24,8 |
6,3 |
15,3 |
Nejnižší sebevražednost (na 100 000 obyvatel) byla u mužů v okrese Prachatice 3,9 případů, nejvyšší v okresech Jeseník 47,4 a Rakovník 52,9 případů. U žen nebyl v okresech Benešov, Jeseník, Nymburk, Tachov a Rychnov nad Kněžnou zachycen v roce 1999 ani jeden případ sebevraždy. Nejnižší sebevražednost u žen byla v okresech Tábor, Prostějov, Náchod, Žďár nad Sázavou a Brno-venkov (do 2 případů na 100 000 žen), nejvyšší v okrese Plzeň-jih 20,5 případů.
I v roce 1999 byl, jako v roce předchozím, květen s nejvyšším počtem sebevražd nejčernějším měsícem v roce. Kritickým dnem týdne se stalo pondělí, denní doba nemá až tak rozhodující vliv na provedení sebevraždy.
Zpracovala: Milena Asterová
Vývoj počtu dokonaných sebevražd na 100 000
obyvatel v letech 1970 – 1999 |