Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky |
|
Praha 4.9.2000 |
56 |
Nemocnice v České republice v 1. pololetí 2000
Ke konci prvního pololetí existovalo v České republice 207 nemocnic s celkem 67 745 lůžky (rezort zdravotnictví, dopravy, obrany a spravedlnosti). Změny v počtu nemocničních zařízení a jejich kapacitě jsou převážně důsledkem organizačních úprav (slučování menších samostatných zařízení do větších právních celků) a doznívající reakcí na výběrová řízení (útlum akutní péče a posilování lůžkové kapacity zařízení následné ošetřovatelské péče):
Zařízení, která zanikla, nebo ukončila poskytování lůžkové péče:
· Nemocnice Kostelec nad Černými Lesy (okr. Kolín), státní, zřizovatel MZ …ukončila činnost jako zdravotnické zařízení k 30. 6. 2000.
· Nemocnice Brno, Zoubkova (okr. Brno-město), nestátní, zřizovatel město či obec …od 1. 3. 2000 převedena jako oddělení následné péče do FN u sv. Anny, Brno.
· Železniční nemocnice Nymburk (okr. Nymburk), státní, mimorezortní … pokračuje v činnosti jen jako poliklinika.
· Nemocnice INMED s.r.o. Svitavy (okr. Svitavy), nestátní, zřizovatel jiná právnická osoba … pokračuje v činnosti jako hemodialyzační středisko.
· Nemocnice Brno, Koliště (okr. Brno-město), zřizovatel město či obec … pokračuje v činnosti jako poliklinika.
Nemocnice akutní péče, které se změnily na nemocnice následné péče:
· Interna CO s.r.o. (Praha 6), nestátní, zřizovatel jiná právnická osoba
· DTC Hospital s.r.o. (Praha 4), nestátní, zřizovatel jiná právnická osoba
· Sanatorium dr. J. Šírka, Jince (okr. Příbram), nestátní, zřizovatel fyzická osoba
· Nemocnice Městec Králové (okres Nymburk), nestátní, zřizovatel město či obec
Zařízení, která ukončila činnost jako nemocnice akutní nebo následné péče a stala se léčebnami dlouhodobě nemocných (LDN):
· Nemocnice sv. Alžběty (Praha 2), nestátní, zřizovatel jiná právnická osoba
· Nemocnice následné péče Kralupy nad Vltavou (okr.Mělník), nestátní, zřizovatel město či obec
· Nemocnice Aeskulap s.r.o. Červená Voda (okr.Ústí nad Orlicí), zřizovatel město či obec
Nově vzniklá zařízení:
· Nemocnice následné péče Planá (okr. Tachov), státní, zřizovatel Okresní úřad … vznikla z bývalé LDN Planá a nových kapacit od 1. 4. 2000
· Městská PK Uherský Brod s.r.o. LDN (okr. Uherské Hradiště), nestátní, zřizovatel jiná právnická osoba – nemocnice následné péče od 1. 1. 2000
Z úhrnného počtu 199 zařízení (65 839 lůžek) bylo 25 nemocnic (20 976 lůžek) přímo řízeno Ministerstvem zdravotnictví, 82 nemocnic (31 582 lůžek) bylo spravováno Okresními úřady, 33 nemocnic (6 849 lůžek) spravovala města či obce a 59 nemocnic (6 432 lůžek) bylo privátních.
Kapacita nemocnic poklesla za první pololetí letošního roku oproti r. 1999 celkem o 1 526 lůžek (- 2,3 %). Pokles se týká jen státních zařízení spravovaných Okresními úřady (-680 lůžek, tj. –2,1 % jejich celkové kapacity) a nestátních zařízení spravovaných městem nebo obcí (-1 161 lůžek, tj. 14,5 % jejich celkové kapacity).
Zřizovatel |
Počet lůžek |
||
1999 |
1. pololetí 2000 |
rozdíl |
|
Ministerstvo zdravotnictví |
20
937 |
20
976 |
+39 |
Okresní úřad |
32
262 |
31
582 |
-680 |
Městský, Obecní úřad |
8
010 |
6
849 |
-1161 |
fyzická
osoba, církev, jiná |
6
156 |
6
432 |
+276 |
Pokles zaznamenaly všechny obory, s výjimkou mírného nárůstu počtu lůžek kardiologických, kardiochirurgických, traumatologických, anesteziologicko-resuscitačních a klinické hematologie (celkem +208 lůžek). Výrazný nárůst (důsledek výběrových řízení) zaznamenala lůžka následné ošetřovatelské péče (+935 lůžek).
Lůžka |
1999 |
1. pololetí 2000 |
Rozdíl |
akutní péče (bez lůžek |
61 460 |
59 091 |
-2 369 |
novorozenecká |
2 395 |
2 303 |
-92 |
následné péče |
3 510 |
4 445 |
+935 |
celkem |
67
365 |
65
839 |
-1 526 |
V nemocnicích celkem (tj. v ambulantní i lůžkové části) pracovalo koncem 1. pololetí 14 585,97 lékařů a 56 213,01 středních zdravotnických pracovníků - SZP (vždy přepočtený počet). V ambulantních částech nemocnic (vč. společných vyšetřovacích a léčebných složek[1]) pracovalo 6719,20 lékařů a 20 930,27 SZP. V lůžkových částech nemocnic pracovalo 7 866,77 lékařů a 35 282,74 SZP, z toho 30 680,00 u lůžka pacienta. Na 1 lékaře připadalo v průměru 6,1 obsazeného lůžka, na 1 SZP u lůžka 1,6 obsazeného lůžka (bez ohledu na třísměnný provoz). Tyto relace nevykazují dlouhodobě výraznějších výkyvů.
Hospitalizováno v nemocnicích bylo v první polovině roku celkem 1 032219 pacientů, o 1,2 % více, než ve stejném období loňského roku. Na 10 000 obyvatel České republiky připadalo v průměru 1 005 případů hospitalizace (bez rozdílu pohlaví a věku).
Průměrná ošetřovací doba na nemocničním lůžku byla v polovině letošního roku jen o 0,1 dne kratší než ve stejném období loňského roku, 8,5 dne. Lůžka akutní péče (bez lůžek novorozeneckých) vykázala průměrnou ošetřovací dobu 8,1 dne, lůžka následné péče 36,4 dne. Pokles ošetřovací doby zaznamenaly všechny obory, s výjimkou alergologie, kardiochirurgie, oddělení anesteziologicko-resuscitačních a nefrologie.
Nemocnice vykázaly v letošním pololetí výrazně vyšší využití lůžek (132,8 dne), než v loňském pololetí (126,7). Akutní lůžka byla využívána v průměru 132,0 dní ze 182 možných, lůžka následné péče 144,8 dní. Při zachování objemu poskytnuté lůžkové péče i v druhém pololetí by roční využití nemocnic mohlo dosáhnout až 267 dní z roku.
Rozdělíme-li nemocnice do skupin podle zřizovatele, vykazují výrazně vyšší využití lůžek než je republikový průměr nemocnice spravované městem či obcí a nemocnice privátní. V těchto zařízeních je výrazně vyšší podíl lůžek následné ošetřovatelské péče (15 až 19 % z celku), než v ostatních skupinách.
Rozdělíme-li nemocnice do skupin podle velikosti lůžkového fondu, odpovídá nejvyšší využití lůžek (144,3 dne) a současně nejdelší ošetřovací doba (11,8 dne) zařízením s kapacitou do 100 lůžek (30 % jejich lůžkové kapacity představují lůžka následné ošetřovatelské péče). Druhé nejvyšší využití lůžek vykazují nemocnice s kapacitou 700 až 999 lůžek (137,1 dne).
Mimo rezort zdravotnictví existovalo v České republice koncem pololetí celkem 8 nemocnic s úhrnnou kapacitou 1 906 lůžek. Od konce roku 1999 ubylo 1 zařízení (Železniční nemocnice Nymburk ukončila lůžkovou péči a pokračuje v činnosti jako poliklinika) a úhrnná lůžková kapacita klesla o 36 lůžek (interna, psychiatrie, chirurgie; ostatní obory beze změn).
V mimorezortních nemocnicích pracovalo celkem (v ambulantní i lůžkové části) 490,97 lékařů a 1 552,37 středních zdravotnických pracovníků (vždy přepočtený počet). V ambulantních částech nemocnic pracovalo 268,78 lékařů a 601,27 SZP, v lůžkových částech nemocnic 222,19 lékařů a 951,10 SZP, z toho 834,90 u lůžka pacienta. Na 1 lékaře připadalo v průměru 6,6 obsazených lůžek, na 1 SZP u lůžka pacienta 1,7 obsazených lůžek (bez ohledu na třísměnný provoz). Tyto relace jsou vyšší, než v rezortu zdravotnictví.
Hospitalizováno bylo v mimorezortních nemocnicích za 1. pololetí celkem 26 111 pacientů, při průměrné ošetřovací době 10,2 dne. Jedno lůžko bylo v průměru využito 138,7 dne (téměř o 6 dní déle, než v rezortu zdravotnictví). Ve srovnání s pololetím minulého roku vzrostlo využití lůžek o 9,1 dne, ošetřovací doba se prodloužila o 0,3 dne.
Vypracovala: Mgr. Jana Tvrdá
Lůžkový fond nemocnic v ČR v 1. pololetí 2000 |
Využití lůžkového fondu nemocnic v České
republice v 1. pol. 2000 |
Lůžkový fond nemocnic a jeho využití - nové územní uspořádání platné od r. 2000 |
Hospitalizovaní na 1 000 obyvatel |
[1] klinická farmakologie,
klinická biochemie, klinická hematologie, radiodiagnostika, protetika,
transfúzní služba, rehabilitace a fyzikální medicína, nukleární medicína,
patologie, soudní lékařství, epidemiologie, mikrobiologie, tkáňové stanice,
krevní sklady a ostatní oddělení SVLS