Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky
Praha 25.10.2001	66

Poštovní šetření Zdraví a vstřícnost zdravotnického systému (H&HSR 2000-2001)

Díl VII.: Vztah mezi subjektivním zdravím a vybranými ukazateli

V této aktuální informaci se pokusíme popsat souvislost mezi ukazateli subjektivního zdraví a vybranými socio-demografickými ukazateli (pohlaví, věk, počet let vzdělání, velikost obce, příjem domácnosti na osobu) a dalšími ukazateli zdraví (návštěvou ambulantního či lůžkového zdravotnického zařízení a dočasnou neschopností).

K popisu vztahů byla využita metoda Multinomial Logistic Regression statistického produktu SPSS, která umožňuje posuzovat vztah závislosti jedné vysvětlované kategoriální proměnné na jedné nebo více vysvětlujících kategoriálních proměnných s využitím informace obsažené v dalších doprovodných spojitých proměnných. Při výpočtech bylo vhodné některé vysvětlující i vysvětlované proměnné překódovat. Aby byly výsledky v níže uvedených tabulkách srovnatelné z hlediska věku, byly standardizovány podle věkového složení obyvatel České republiky k 1.1.2001.

Vztah mezi subjektivním zdravím a socio-demografickými ukazateli

Subjektivní zdraví (subjektivně vnímané zdraví) bylo zjišťováno v dotaznících ZDRAVÍ i VSTŘÍCNOST pomocí pětibodové škály (velmi dobré, dobré, průměrné, špatné, velmi špatné). Socio-demografickými ukazateli byly pohlaví, věk, počet let vzdělání (0-10, 11-13, 14 a více let), velikost obce (do 1 999, 2 000-4 999, 5 000-9 999, 10 000-29 999, 30 000 a více obyvatel), příjem domácnosti na osobu (do 4 999, 5 000-5 999, 6 000-6 999, 7 000-9 999, 10 000 a více Kč).

Z dotazníků ZDRAVÍ i VSTŘÍCNOST je jasné, že subjektivně vnímané celkové zdraví je závislé především na věku respondentů (s vyšším věkem je zdraví horší). Dále je závislé na vzdělání (s vyšším vzděláním je zdraví lepší) a u dotazníků VSTŘÍCNOST je ještě navíc, poněkud však méně, závislé na příjmu na osobu (osoby s nejvyššími příjmy uvedly lepší zdraví). Významné rozdíly nejsou mezi muži a ženami nebo respondenty podle velikosti obce.

Procento osob podle subjektivního zdraví vzhledem ke vzdělání
Počet let vzdělání	Subjektivní zdraví (%)
	velmi dobré	dobré	průměrné	špatné	velmi špatné
0-10	7,5	29,3	43,6	18,9	0,7
11-13	11,5	41,5	37,0	9,1	0,9
14+	19,6	43,7	30,9	5,7	0,1

Vztah mezi složkami zdraví a socio-demografickými ukazateli

Dotazníky ZDRAVÍ rozšiřovaly otázku subjektivního zdraví o sedm otázek ze specifických oblastí zdraví (pohyb, osobní péče, práce nebo domácí činnosti, bolesti či tělesné obtíže, strach, smutek či starosti, soustředění nebo pamatování a osobní vztahy).

Procento osob podle stupně omezení nebo obtíží u specifických složek zdraví
Složka zdraví	Stupeň omezení/obtíží (%)
	žádné	mírné	střední	silné	extrémní
pohyb	37,5	33,0	22,5	6,6	0,4
osobní péče	75,0	15,5	7,5	1,9	0,1
práce nebo domácí činnosti	41,3	34,3	18,3	5,7	0,4
bolesti či tělesné obtíže	25,2	46,3	21,6	6,8	0,1
strach, smutek či starosti	24,4	40,8	23,4	10,1	1,3
soustředění nebo pamatování	41,9	38,7	15,9	2,8	0,7
osobní vztahy	56,1	27,5	12,2	3,4	0,8

Starším osobám činil pohyb větší námahu než osobám mladším. Respondenti s vyšším vzděláním uvedli menší námahu při pohybu než respondenti s nižším vzděláním. U žen existuje navíc mírný vztah mezi vyšším příjmem a méně vážnými obtížemi při pohybu. Větší obtíže s osobní péčí uvedly starší osoby a osoby s nejnižším vzděláním. O něco větší obtíže s osobní péčí uvedly ženy, což je zřejmě způsobeno i tím, že jsou s touto oblastí více spjaty než muži. Domácí práce nebo činnosti činí menší námahu osobám spíše mladším a s minimálně středoškolským vzděláním. Silnějšími bolestmi či obtížemi trpěli lidé spíše starší, osoby s nižším vzděláním a nižšími příjmy. Více strachu, smutku či starostí uvedly ženy (zejména mezi 40-60 rokem života) a osoby s nižšími příjmy. Více se obtíže se soustředěním nebo pamatováním týkaly starších respondentů. Problémy v osobních vztazích uváděly častěji ženy (zejména ty s nižším příjmem domácnosti na osobu a ve věku 40-49 let).

Mezi uvedenými složkami zdraví lze vysledovat určitou vzájemnou souvislost. První čtyři složky se týkají spíše fyzického rozměru zdraví, zatímco další tři převážně psychického rozměru zdraví. Pokud by se vzaly výsledky za oba tyto rozměry zvlášť, lze konstatovat, že osoby mladší a s vyšším vzděláním uvedly rozhodně lepší fyzické zdraví, zatímco muži uvedli oproti ženám lepší zdraví po stránce psychické.

Vztah mezi subjektivním zdravím a dalšími ukazateli zdraví

Z dotazníků VSTŘÍCNOST bylo možné určit, zda respondent navštívil v posledním roce nějaké zdravotnické zařízení (bylo to 92 % respondentů, z nichž všichni navštívili ambulantního lékaře) nebo lůžkové zdravotnické zařízení (bylo to 20 % respondentů). Z dotazníků ZDRAVÍ bylo možné zjistit, zda byl respondent v posledních 30 dnech alespoň 1 den neschopný dělat jakoukoliv domácí práci (20 % mužů a 30 % žen) nebo chodit do práce (15 % mužů a 20 % žen).

Procento osob podle subjektivního zdraví vzhledem k dalším ukazatelům zdraví
	Subjektivní zdraví (%)
	velmi dobré	dobré	průměrné	špatné	velmi špatné
Respondent navštívil v posledním roce ambulantní zdravotnické zařízení:
ano	10,5	40,8	37,6	10,3	0,7
ne	21,3	49,9	26,9	1,9	-
Respondent pobýval v posledním roce v lůžkovém zdravotnickém zařízení:
ano	3,7	35,3	40,5	17,6	2,9
ne	11,6	41,5	37,9	8,9	-
Neschopní alespoň 1 den dělat jakoukoliv domácí práci:
ano	6,5	26,0	37,6	29,6	0,2
ne	17,8	45,9	32,4	3,5	0,5
Neschopní alespoň 1 den chodit do práce:
ano	10,4	33,6	39,5	15,9	0,7
ne	17,8	46,2	32,0	3,7	0,4

Z tabulky vyplývá, že respondenti, kteří navštívili v posledním roce zdravotnické zařízení, hodnotí své zdraví jako horší oproti respondentům, kteří u lékaře nebyli. Horší zdraví uvedly i osoby, které byly v lůžkovém zařízení, rozdíly již nejsou tak velké. Lidé, kteří byli dočasně neschopní uvedli horší zdraví než lidé, kteří uvedli, že byli v posledních 30 dnech v pořádku. Neschopnost vykonávat domácí práce souvisí se subjektivním zdravím více než neschopnost chodit do práce.

Vypracoval: Ing. Jakub Hrkal