Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky
Praha 10.12.2001	73

Poštovní šetření Zdraví a vstřícnost zdravotnického systému (H&HSR 2000-2001)

Díl IX.: Vyhodnocení důležitosti cílů zdravotnického systému

Cíle zdravotnického systému sledované WHO vycházejí ze třech sociálních cílů: zdraví, vstřícnosti a spravedlivého financování. U zdraví a vstřícnosti se sledují dvě stránky, úroveň (kvalita) a distribuce (nerovnost) dosahování každého cíle. Základní pojmy byly popsány v Aktuální informaci č. 52. V dotaznících tohoto šetření se zjišťovalo, jakou relativní důležitost (váhu) respondenti přikládají každému z těchto pěti cílů, tj. měli rozdělit 100 % mezi úroveň a distribuci zdraví, úroveň a distribuci vstřícnosti, a spravedlivé finanční příspěvky.

V této aktuální informaci podrobněji popíšeme výsledky hodnocení relativní důležitosti jednotlivých cílů. Nejprve uvedeme základní charakteristiky cílů, dále se pokusíme popsat souvislost mezi důležitostí cílů a vybranými faktory (využitím metod lineární regrese a analýzy rozptylu) a nakonec vysvětlení rozdílných preferencí respondentů mezi úrovní a distribucí u ukazatelů zdraví a vstřícnosti (využitím metody logistické regrese).

Základní charakteristiky cílů

Z hlediska třech sociálních cílů přikládají respondenti největší důležitost zdraví (51 %), následuje vstřícnost (25 %) a spravedlivé financování (24 %). Z hlediska pěti cílů zdravotnického systému je podle respondentů nejdůležitější úroveň zdraví (29 %) a nejméně důležitá je distribuce vstřícnosti (11 %). Modus (nejčastější hodnota) je u obou složek zdraví i vstřícnosti stejný, takže nejčastěji respondenti dávali stejnou váhu mezi úroveň a distribuci. Variabilitu (rozptýlenost) hodnot charakterizuje směrodatná odchylka, která je však závislá na velikosti hodnot. Proto je lépe využít charakteristiku relativní variability, kterou je například variační koeficient, jež je podílem směrodatné odchylky na aritmetickém průměru. Podle jeho hodnot je zřejmé, že nejpodobněji respondenti přiřazovali důležitost spravedlnosti finančních příspěvků (pokud se posuzuje variabilita mezi třemi základními sociálními cíli, pak je variabilita velmi podobná). Rozdělení absolutních četností ukazatelů cílů podle skupin hodnot (po 10 procentních bodech) je zobrazeno v grafech pod tabulkou.

	Základní charakteristiky cílů zdravotnického systému (%)
	Cíl zdravotnického systému	Aritmetický průměr		Modus	Směrodatná odchylka	Variační koeficient
	Úroveň zdraví	28,5		25,0	11,4	40,1
	Distribuce zdraví	22,1		25,0	9,3	41,9
	Úroveň vstřícnosti	14,0		16,7	5,4	38,7
	Distribuce vstřícnosti	11,3		16,7	5,3	46,7
	Spravedlivé finanční příspěvky	24,0		20,0	6,9	28,9
Rozdělení četností cílů zdravotnického systému

Souvislost mezi důležitostí cílů a vybranými faktory

Obsahem následujícího odstavce bude výsledek hledání faktorů, které měly vliv na rozhodování o důležitosti cílů zdravotnického systému. Pokud kladl respondent větší důraz na důležitost zdraví, snižoval zhruba stejně důležitost vstřícnosti i spravedlivému financování (váha u zdraví větší o 1 procentní bod znamenala váhu vstřícnosti i spravedlivého financování menší o 0,5 procentního bodu). Pokud byla hodnota u vstřícnosti vyšší, bylo možné očekávat i vyšší hodnotu u spravedlivého financování (váha u vstřícnosti větší o 1 procentní bod znamenala s vysokou pravděpodobností i váhu u spravedlivého financování větší o 0,6 procentního bodu).

Podle našich výsledků nejsou mezi muži a ženami patrné významné rozdíly v rozhodování o důležitosti jednotlivých cílů. Podle dalších faktorů existují významné rozdíly pouze u žen, a to u skupin s různým počtem let vzdělání, v některých případech dále u věku a subjektivního zdraví (což je dáno i tím, že nejstarší osoby mají častěji nižší vzdělání a horší subjektivní zdraví).

Jak je patrné i z tabulky, ženy s nejnižším vzděláním přikládají větší váhu zdraví a menší váhu vstřícnosti a spravedlivému financování. I ženy hodnotící špatně své zdraví dávají větší váhu zdraví. Mladší ženy dávají nepatrně menší přednost zdraví a větší vstřícnosti. U žen s nejnižším vzděláním a špatným subjektivním zdravím je nejpatrnější zvýšení váhy úrovně zdraví a snížení váhy spravedlivého financování.

Procentní rozdělení důležitosti mezi sociální cíle ve zdravotnictví podle pohlaví a počtu let vzdělání
Sociální cíl	Skupiny osob podle počtu let vzdělání
	muži			ženy
	0-10	11-13	14 a více	0-10	11-13	14 a více
Zdraví	53	50	52	55	49	49
Vstřícnost	25	26	24	23	26	26
Spravedlivé financování	22	24	24	22	25	25
Celkem	100	100	100	100	100	100

Rozdíly preferencí mezi úrovní nebo distribucí cílů

Jelikož se u zdraví a vstřícnosti zjišťovaly dvě složky, a to jejich úroveň a distribuce, vyvstává otázka, zda existují nějaké rozdíly v preferování jedné složky před druhou podle různých faktorů. Úroveň je ve statistice popisována mírou polohy (v našem příkladu aritmetickým průměrem) a distribuce mírou variability (zde průměrnou odchylkou). Úroveň tedy popisuje hodnotu zdraví nebo vstřícnosti průměrného člověka z této populace. Distribuce popisuje, jaké je rozložení osob podle zdraví nebo vstřícnosti. Cílem zdravotnictví má být nejen maximalizovat úroveň zdraví nebo vstřícnosti (aby se zlepšovaly u každého člověka), ale i minimalizovat distribuci (aby se snižovaly rozdíly mezi lidmi).

Pro lepší pochopení pojmů úroveň a distribuce bude na úvod graficky ilustrován rozdíl mezi těmito dvěma odlišnými charakteristikami určitého ukazatele. Představme si populaci skládající se ze čtyř lidí, jejichž zdravotní stav je charakterizován mírou úplného zdraví (v procentech). Zdraví jednoho člověka dosahuje 30 %, dvou lidí 50 % a posledního člověka 70 % (obrázek A). Zlepšení úrovně zdraví stejným tempem u každého člověka o 10 procentních bodů je zobrazeno na obrázku B. Snížení nerovností (zmenšení distribuce) ve zdraví bez změny jeho úrovně je zobrazeno na obrázku C. Kombinaci současného zvýšení úrovně zdraví i snížení distribuce zdraví ukazuje obrázek D. V dotaznících tohoto šetření se zjišťovalo, jakou kombinaci zlepšování úrovně a snižování nerovností by respondent u zdraví a vstřícnosti preferoval. Pokud by respondent vybral buď obrázek B (resp. C), rozhodl by se preferovat pouze zlepšování úrovně (resp. zmenšování distribuce). Pokud by vybral obrázek D, preferoval by určitou kombinaci zlepšování obou složek zdraví a vstřícnosti.

Ukázka rozdílu mezi změnou úrovně a změnou distribuce ukazatele

Popisky os: vodorovná osa - míra úplného zdraví v procentech, svislá osa - počet osob

A nyní již k výsledkům rozdílnosti preferencí respondentů mezi zlepšováním úrovně stejným tempem nebo snižováním nerovností v našem šetření. U zdraví i vstřícnosti respondenti spíše preferují stejné zlepšování úrovně zdraví u každého člověka oproti snižování rozdílů mezi lidmi. Zhruba 50 % respondentů dalo úrovni a distribuci stejnou váhu. 37 % preferuje více zlepšování úrovně a 13 % preferuje více snižování nerovností. Výsledky jsou téměř shodné, porovnáváme-li zdraví se vstřícností (existuje silná závislost mezi odpověďmi respondentů, tj. dává-li respondent přednost zlepšování úrovně zdraví před distribucí, dává s vysokou pravděpodobností i přednost zlepšování úrovně vstřícnosti před její distribucí). Faktory ovlivňující preferenci úrovně nebo distribuce (i když jen mírně a na hranici statistické významnosti) jsou pohlaví a vzdělání respondentů. Muži byli rozhodnější, neboť častěji dávali větší preferenci buď úrovni nebo distribuci a častěji než ženy preferovali úroveň před distribucí u zdraví i vstřícnosti. U ukazatele vstřícnosti dávali středoškoláci častěji přednost úrovni před distribucí než vysokoškoláci. Naprosto přesvědčivé a jednoznačné rozdíly však neexistují, což mohlo být způsobeno i složitostí rozlišení mezi úrovní a distribucí.

Rozdělení preferencí mezi úrovní a distribucí cílů zdravotnického systému (%)
Prefrence mezi úrovní a distribucí	Zdraví		Vstřícnost
	muži	ženy	muži	ženy
Úroveň důležitější než distribuce	40	34	41	33
Úroveň stejně důležitá jako distribuce	47	55	45	52
Distribuce důležitější než úroveň	13	11	14	15
Celkem	100	100	100	100

Závěr

WHO definovala 5 cílů zdravotnického systému. V tomto šetření byly kladeny otázky, kterými se zjišťovala důležitost, jakou naši občané přikládají každému z nich. Snahou bylo dále zjistit případné rozdíly mezi různými skupinami osob při hodnocení těchto cílů. Nejdůležitějším cílem byla, jak se dalo očekávat, úroveň zdraví. Mírné rozdíly v hodnocení cílů bylo možné zjistit pouze u žen, a to podle vzdělání, subjektivního zdraví a věku. Určité rozdíly preferencí mezi úrovní a distribucí zdraví a vstřícnosti bylo možné zjistit mezi muži a ženami a mezi vzdělanostními skupinami.

Vypracoval: Ing. Jakub Hrkal