Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky |
|
Praha 27.12.2001 |
78 |
Ambulantní péče v České republice v roce 2000
V České republice pracovalo koncem roku 2000 v ambulantní péči 27 509,18 lékařů (přepočtený počet), včetně 2 900,16 lékařů v komplementu [2]. To představuje 26,79 lékařů na 10 000 obyvatel ČR v průměru. Zhruba ¼ veškeré ambulantní péče zajišťují pacientům nemocnice, zbývající část samostatná ambulantní zařízení. Praktičtí lékaři pro dospělé a praktičtí lékaři pro děti a dorost představují z celkového počtu úvazků ambulantních lékařů 26,3 %, praktičtí lékaři gynekologové a stomatologové dalších 25,4 %. Zbývajících 48,3 % ambulantních lékařů jsou lékaři specialisté. Nemocnice zajišťují převážně specializovanou ambulantní péči, v samostatných ambulantních zařízeních představují lékaři specialisté zhruba třetinu, lékaři primární péče dvě třetiny všech úvazků.
Porovnáme-li zajištění ambulantní péče v krajích, je situace následující:
·
Ambulantní péče celkem
Republikový průměr 26,79 ambulantních lékařů na 10 000 obyvatel převyšuje výrazně Hlavní město Praha (44,98 ambulantních lékařů na 10 000 obyvatel). Praha však poskytuje zejména úzce specializovanou ambulantní péči obyvatelům Středočeského kraje, který na svém území vlastní krajskou nemocnici nemá. Z ostatních krajů převyšuje výrazněji republikový průměr Jihomoravský (29,23) a Plzeňský kraj (29,11).
Nejnižší zajištění ambulantních služeb vykazuje (s výjimkou Středočeského kraje) kraj Vysočina (21,32) a Ústecký kraj (21,87). Jde o kraje pro privátní sféru neatraktivní (Ústecký kraj má nejvyšší nezaměstnanost, kraj Vysočina nejnižší průměrnou mzdu a spolu s Olomouckým krajem nejnižší HDP na 1 obyvatele v celé republice). Z Ústeckého kraje vykazuje nedostatek ambulantních lékařů zejména okres Teplice (19,25) a Most (19,31). V kraji Vysočina má nízké zajištění ambulantní péče především okres Třebíč (19,18 ambulantních lékařů na 10 000 obyvatel).
Porovnáme-li zajištění ambulantní péče v jednotlivých okresech, řadí se mezi nejlépe zajištěné všechny okresy, které mají na svém území krajská města a tedy i velké nemocnice s širokou nabídkou specializované ambulantní péče. Výjimkou je jen okres Jihlava.
Nejnižší zajištění ambulantní péče (méně než 19 ambulantních lékařů celkem na 10 000 obyvatel) vykazují okresy: Praha-východ, Praha-západ, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Brno-venkov a Domažlice. Až na Domažlice jde o okresy přilehlé k městům s fakultními nemocnicemi, které pokrývají výraznou část potřebné specializované ambulantní péče.
Co se týče komplementu (společné vyšetřovací a léčebné složky), vykazuje nejnižší personální zajištění kraj Vysočina (1,70 lékařů na 10 000 obyvatel) a Zlínský kraj (1,68). Výrazněji pod republikovým průměrem je s výjimkou Středočeského kraje (1,80) ještě Pardubický (2,00) a Ústecký kraj (2,13). Průměr za republiku je 2,82 lékařů v komplementu celkem na 10 000 obyvatel.
·
Primární ambulantní péče (PL pro dospělé a PL
pro děti a dorost)
V průměru za republiku připadá na 10 000 obyvatel odpovídajícího věku 5,84 PL pro dospělé a 9,44 PL pro děti a dorost. Zajištění primární péče o dospělé i děti a dorost je vyšší než republikový průměr ve třech krajích: Hl. m. Praha, Jihočeský, a Jihomoravský kraj. Ostatní kraje mají buď primární péči o dospělé nebo primární péči o děti a dorost pod republikovým průměrem. Výrazně pod republikovým průměrem v obou případech je kraj Vysočina, Moravskoslezský a Ústecký kraj.
Nejnižší zajištění primární péče o dospělé (počet PL na 10 000 obyvatel starších 14 let nižší než 5,0) vykazují okresy: Sokolov, Česká Lípa, Nymburk, Praha-západ, Teplice, Chomutov a Karviná.
Nejnižší zajištění primární péče o děti a dorost (počet PL pro děti a dorost na 10 000 obyvatel ve věku 0 - 19 let nižší než 8,0) vykazují okresy: Domažlice, Nymburk, Opava, Ústí nad Labem, Havlíčkův Brod, Tachov a Frýdek-Místek.
·
Zajištění ambulantní péče v krajích podle oborů
Vyloučíme-li Hl. m. Praha, které dosahuje maxima ve všech oborech, pohybuje se zajištění ambulantní péče v krajích v jednotlivých oborech v těchto intervalech:
Obor |
Počet lékařů na 10 000 obyvatel odpovídající věkové skupiny
a pohlaví |
|
Nejvyšší hodnoty |
Nejnižší hodnoty |
|
interní (vč.
podoborů) |
Plzeňský (2,34), |
Středočeský (1,47), Karlovarský (1,48) |
infekční |
Jihomoravský (0,08), Karlovarský (0,07) |
Liberecký (0,02), |
TRN |
Plzeňský (0,41), |
Jihomoravský (0,23), Liberecký (0,22) |
nervový |
Olomoucký (0,76), Jihomoravský (0,71) |
Středočeský (0,44), Karlovarský (0,40) |
dětský
vč. PL) |
Jihočeský (11,21), Královéhradecký (10,91) |
Vysočina (9,56), |
ženský
(vč. PL) |
Olomoucký (2,93), Jihomoravský (2,73) |
Pardubický (2,01), |
chirurgický
(vč.podoborů) |
Královéhradecký (1,82), Jihomoravský, Plzeňský (1,61) |
Středočeský (1,09), |
anesteziologicko-resuscitační
(nelůžkové) |
Královéhradecký (1,18), Plzeňský (1,07) |
Olomoucký (0,32), |
urologický |
Královéhradecký (0,27), Olomoucký (0,26) |
Středočeský (0,17), |
ORL
(vč. foniatrie) |
Plzeňský (0,73), |
Karlovarský, |
oční |
Olomoucký (0,87), Královéhradecký (0,85) |
Ústecký (0,50), |
kožní |
Jihomoravský (0,61), Olomoucký (0,58) |
Vysočina (0,41), |
Hustota sítě zejména samostatných ambulancí lékařů specialistů je mimo jiné ovlivněna i lukrativností lokality a existencí krajské nemocnice v dopravně přístupném okolí. Přenesení kompetencí v tvorbě sítě zdravotnických zařízení na kraje by mělo vzhledem k lepší znalosti místních potřeb a odlišností přispět v kraji i k rovnoměrnějšímu rozložení ambulantních služeb.
Zajištění ambulantní péče podle oborů v okresech se pohybuje v následujících intervalech (zahrnuto i Hlavní město Praha):
Obor |
Počet lékařů na 10 000 obyvatel odpovídající věkové skupiny
a pohlaví |
|
Nejvyšší hodnoty |
Nejnižší hodnoty |
|
interní
(vč.podoborů) |
Plzeň-město (5,18), |
Znojmo (0,71), |
infekční |
oddělení má zpravidla spádovost několika okresů a relace se pohybují
v intervalu 0,01 – 0,2 lékaře na 10 000 obyvatel |
|
TRN |
Plzeň-město (0,75), |
Praha-západ, |
nervový |
Brno-město (1,32), |
Blansko (0,19), |
dětský |
Hl. m. Praha (14,54), |
Domažlice (7,90), |
ženský |
Brno-město (4,40), |
Plzeň-jih (1,22), |
chirurgický
(vč.podoborů) |
Hl. m. Praha (3,44), |
Třebíč (0,51), |
anesteziologicko-resuscitační
(nelůžkové) |
Hradec-Králové (2,63), |
Praha-západ, Rakovník, Plzeň-sever, Most (0,00) |
urologický |
Hradec-Králové (0,57), |
Praha-východ, Rakovník, Domažlice, Jeseník (0,00) |
ORL
(vč. foniatrie) |
Plzeň-město (1,60), |
Most (0,18), |
oční |
Hradec-Králové, |
Plzeň-jih (0,19), |
kožní |
Hl. m. Praha (1,28), |
Plzeň-jih (0,11), |
Upozornění závěrem:
Tato aktuální informace si klade za cíl jen porovnat zabezpečení ambulantních služeb v nově ustavených krajích a upozornit i na výraznější rozdíly mezi okresy. Podrobnější informace o krajích a okresech, doplněné i o činnosti praktických lékařů a lékařů specialistů budou publikovány v doplňující zprávě, která je před dokončením.
Vypracovala: Mgr. Jana Tvrdá
Ambulantní péče v krajích v roce 2000 - rezort zdravotnictví, obrany a
dopravy - lékaři (přepočtený počet) - absolutně - lékaři (přepočtený počet) na 10 000
obyvatel příslušného věku a pohlaví |
Údaje v grafech uvedeny za rezort zdravotnictví, obrany a dopravyAmbulantní lékaři na 10 000 obyvatel k 31.12.2000 Počet středních zdravotnických pracovníků v domácí zdravotní péči na
10 000 obyvatel starších 65 let k 31.12.2000 Praktičtí lékaři pro děti a dorost na 10 000 obyvatel (0-19) let k
31.12.2000 Praktičtí lékaři pro dospělé na 10 000 obyvatel starších 14 let k
31.12.2000 Ambulantní lékaři na 10 000 obyvatel v roce 2000 - odd. interní (vč. podoborů) - odd. dětská - odd. ženská - odd. chirurgická (vč. podoborů) |
Počet ambulantních lékařů na 10 000
obyvatel k 31.12 2000 - rezort zdravotnictví, obrany a dopravy |
[1] nezahrnuty rezorty, jejichž zdravotnická zařízení nejsou přístupna široké veřejnosti
[2] klinická farmakologie, klinická biochemie, klinická hematologie, radiodiagnostika, protetika, transfúzní služba, rehabilitace a fyzikální medicína, nukleární medicína, patologie, soudní lékařství, epidemiologie, mikrobiologie, tkáňové stanice, krevní sklady a ostatní SVLS