|
|
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky |
|
Praha 28.12.2001 |
80 |
Šetření zdravotního stavu české
populace (EUROHIS 2001)
Díl V.: Sociální zdraví
Otázky týkající se sociálního zdraví byly v testovacím šetření EUROHIS (Health Interview Surveys in Europe) zařazeny a testovány do nástroje (strukturovaného dotazníku) Duševní zdraví.
Součástí celkového zdravotního stavu člověka je také sociální zdraví. Zdraví nelze chápat pouze jako nepřítomnost nemoci či neschopnosti, ale také jako plné využití všech funkčních schopností během života. Zejména staří lidé jsou často pro snížení těchto schopností vyřazováni z pracovního procesu, někdy žijí osamoceně a izolovaně. Sociální zdraví bylo v testovacím šetření EUROHIS zastoupeno blokem otázek na sociální podporu a emoční roli.
Sociální podpora
Sociální podpora obsahovala tři otázky, ve kterých měl respondent vybrat odpověď, která nejblíže vyjadřovala jeho pocity. Škály byly čtyř až pětibodové. Na základě podkladů WHO byl zpracován Social Support Scale (míra sociální podpory). Po standardizaci všech tří otázek byla jejich součtem určena výsledná míra sociální podpory (standardizace s Z-score). Čím nižší je hodnota standardizované míry sociální podpory, tím horší sociální podpora.
Tabulka ukazuje na strukturu odpovědí na otázky sociální
podpory: ženy měly více blízkých lidí (3 až 5 blízkých - ženy 45 %, muži
38 %) a snadněji získávaly praktickou pomoc ze sousedství než muži (těžké
získat pomoc - ženy 13 %, muži 17 %).
|
Struktura sociální podpory podle pohlaví |
||
|
Otázka na sociální podporu |
Struktura odpovědí respondentů (v
procentech) |
|
|
muži |
ženy |
|
|
Počet blízkých lidí, kteří spolehlivě
pomohou při vážných osobních potížích |
||
|
Nikdo |
1,2 |
0,7 |
|
1 nebo 2 |
22,6 |
16,4 |
|
3 až 5 |
38,7 |
45,0 |
|
Více než 5 |
37,4 |
37,9 |
|
Zájem ostatních lidí o činnosti
dotazovaných |
||
|
Velmi vysoký |
22,6 |
29,1 |
|
Poněkud vysoký |
46,9 |
42,9 |
|
Malý (nízký) |
13,2 |
12,3 |
|
Vůbec žádný |
3,3 |
1,9 |
|
Tázaný si není jistý |
14,0 |
13,8 |
|
Míra složitosti získání praktické pomoci
ze sousedství, v případě potřeby |
||
|
Velmi snadné |
16,1 |
16,4 |
|
Snadné |
26,9 |
26,0 |
|
Možné |
39,7 |
44,2 |
|
Těžké |
12,4 |
10,4 |
|
Velmi těžké |
5,0 |
3,0 |
Po standardizaci otázek a výpočtu míry sociální podpory však mezi muži a ženami nebyly nalezeny významné rozdíly (testováno ANOVA testem). Nepotvrdil se ani předpoklad, že se zvyšujícím se věkem klesá míra sociální podpory. V nejvyšším věku (60 a více let) byla míra sociální podpory vyšší než ve středním věku respondentů (30-59 let).
Jako významné se ukázaly souvislosti mezi mírou sociální podpory a mezi vzděláním a velikostní skupinou obce (testováno ANOVA testem). Z hlediska vzdělání bylo zjištěno, že čím vyššího vzdělání (podle délky školní docházky) respondent dosáhl, tím nižší měl míru sociální podpory. Jinými slovy, nejkvalitnější sociální podpora byla u osob s nejnižším dosaženým vzděláním. Z pohledu velikostní skupiny obce je parné, že respondenti žijící v obcích s 5-10 tisíci obyvateli vykazovali nejnižší míru sociální podpory. Osoby žijící na venkově (do 5 tisíc obyvatel) měli vysokou míru sociální podpory a respondenti žijící ve velkých městech (nad 10 tisíc obyvatel) také poměrně „dobrou“ míru sociální podpory.
Z uvedených výsledků lze usuzovat, že rizikovou skupinu pro nízkou sociální podporu (a nekvalitní sociální zdraví) představují častěji lidé s vyšším vzděláním žijící na malém městě. Souvislost míry sociální podpory s dalšími socio-demografickými charakteristikami souboru (např. průměrným příjmem na osobu) nebyla významná. Základní vyhodnocení otázek bylo prováděno na 512 respondentech (tj. na relativně nízkém počtu).
|
Standardizovaná míra sociální podpory podle vzdělání |
|||
|
|
Standardizovaná míra sociální podpory |
||
|
ženy |
muži |
celkem |
|
|
Podle délky školní docházky |
|||
|
10 a méně let |
0,2167 |
0,6829 |
0,4124 |
|
11-13 let |
-0,0222 |
-0,1306 |
-0,0709 |
|
14 a více let |
-0,2413 |
-0,0611 |
-0,1367 |
|
Podle velikostní skupiny obce (dle počtu
obyvatel) |
|||
|
-1999 |
0,2250 |
0,0007 |
0,1168 |
|
2000-4999 |
0,1103 |
0,2282 |
0,1708 |
|
5000-9999 |
-0,7361 |
-0,5865 |
-0,6625 |
|
10 000-29 999 |
-0,0501 |
0,2579 |
0,0972 |
|
30 000+ |
-0,0489 |
0,0799 |
0,0076 |
|
Celkem |
-0,0187 |
0,0068 |
-0,0066 |
Emoční role
Ve třech testovaných otázkách měli respondenti možnost zhodnotit svoji emoční roli během posledních 4 týdnů. Otázky se týkaly např. snížení objemu času stráveného v práci kvůli emočním problémům (depresím, úzkostem), dosažení slabších výsledků či nepečlivost v nějaké činnosti kvůli emočním problémům. Podle podkladů WHO byl z otázek zpracován Role Emotional Index (REI). REI dosahuje hodnot 0-100, má pozitivní bodování, tzn. že čím vyšší počet bodů, tím lepší emoční role (hodnota 100 odpovídala nejlepší možné emoční roli). Respondent byl do výpočtu zařazen tehdy, pokud odpověděl alespoň na dvě ze tří otázek.
Z tabulky je patrné, že index emoční role nevykazoval významné rozdíly mezi muži a ženami (testováno ANOVA testem). Z hlediska věku nelze jednoznačně říci, že se zvyšujícím se věkem respondentů klesal index REI (statisticky nevýznamné rozdíly).
Určitý významný vztah je patrný mezi ekonomickou aktivitou mužů a jejich emoční rolí. U nezaměstnaných mužů index REI dosahoval „jen“ 83 bodů oproti zaměstnaným - 95 bodů. Lze se domnívat, že nezaměstnaní muži mají více problémů s depresemi, úzkostmi a v důsledku těchto potíží se hůře soustředí, dosahují menších výsledků a jsou nepečliví ve svých činnostech. Mezi ženami toto zjištění neplatí - problém nezaměstnanosti na jejich psychické zdraví a emoční roli nepůsobí významně. U žen se významně do emoční role promítl rodinný stav (testováno ANOVA testem). Nejnižší hodnoty indexu REI byly zjištěny u žen ovdovělých (84 bodů) a žijících odděleně (87 bodů). Zejména na vdovy působí faktor osamělosti - na jejich psychické zdraví a následně i na zhoršenou soustředěnost, pečlivost v činnostech apod. (nízká emoční role).
Na základě uvedených zjištění představují rizikovou skupinu pro nízkou emoční roli (a tím i pro narušené psychické a sociální zdraví) nezaměstnaní muži a ovdovělé ženy.
|
Index emoční role (REI) podle ekonomické aktivity a
rodinného stavu |
|||
|
|
Index emoční role |
||
|
ženy |
muži |
celkem |
|
|
Podle ekonomické aktivity |
|||
|
Zaměstnaný (i podnikatel) |
95,5 |
95,2 |
95,3 |
|
Nezaměstnaný |
96,9 |
83,3 |
91,2 |
|
Podle rodinného stavu |
|||
|
Ženatý/vdaná nebo druh/družka |
95,8 |
93,6 |
94,7 |
|
Žijící odděleně |
86,7 |
88,9 |
87,9 |
|
Rozvedený/á |
93,3 |
92,9 |
93,2 |
|
Ovdovělý/á |
84,2 |
95,2 |
85,8 |
|
Svobodný/á |
97,7 |
96,5 |
96,9 |
|
Celkem |
93,9 |
94,2 |
94,1 |
Mnozí respondenti měli problém jednoznačně ohodnotit testované otázky na sociální podporu a emoční roli, tj. vybrat jen jednu odpověď. Respondenti uváděli, že by bylo vhodné blíže specifikovat tyto dotazy.
Vypracovala: Mgr. Edita Matoušková