Aktuální informace

Ústavu zdravotnických informací a statistiky
České republiky

Praha 14.1.2002

2

Hodnocení zdraví pomocí metodologie Burden of Disease

Tato aktuální informace přináší základní údaje o metodologii Burden of Disease, využívanou Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a dalšími subjekty k hodnocení zdraví populace. Bude se týkat možností jejího využití a dále budou uvedeny pro ukázku některé výsledky z Global Burden of Disease (GBD) 2000 Study publikované ve Světové zprávě o zdraví (World Health Report 2001).

Podstata a možnosti využití metodologie Burden of Disease

Burden of Disease (dalo by se přeložit jako „zátěž“ nebo „břemeno nemocí“) je vědecký přístup určený ke zlepšování procesu řízení zdraví populace a zdravotní péče. Pomocí této metodologie lze kvantifikovat zdraví populace kombinací údajů o úmrtnosti a nemocnosti. Je to metoda souhrnně hodnotící zdraví populace, zahrnutím široké škály zdravotních problémů a pomocí několika snadno srozumitelných ukazatelů.

Metodologie Burden of Disease nabízí širokou možnost uplatnění v plánování zdravotní politiky, neboť poskytuje návod pro:

·      hodnocení nerovností ve zdraví

·      posuzování relativní velikosti zdravotních problémů

·      hodnocení nákladové efektivity zdravotních programů

·      analýzu zdravotně-rizikových faktorů

·      zjišťování prevalence a incidence onemocnění

·      projekci zdravotního stavu

Global Burden of Disease Study

Přístup Burden of Disease byl použit Světovou bankou a WHO při vypracování studie GBD 1990, jejímiž základními cíli bylo:

·      Oddělit epidemiologické hodnocení rozsahu zdravotních problémů od prosazování zájmů jednotlivých zdravotních plánů nebo intervencí.

·      Zahrnout do mezinárodní diskuse o zdravotní politice společný náhled na informace o nemocnosti a úmrtnosti.

·      Změřit zdravotní problémy v časových jednotkách (rocích) použitelných při ekonomických výpočtech.

Šlo o rozsáhlou studii, zaměřenou na posouzení zdraví světové populace, která poskytuje tyto informace:

·      stupeň škod na zdraví vyplývajících z předčasné úmrtnosti a nemocnosti,

·      příspěvek rozličných nemocí, úrazů a rizikových faktorů k celkové úrovni zdraví,

·      krátkodobé a střednědobé projekce předčasných úmrtí a nemocnosti.

V návaznosti na GBD 1990 probíhá v současnosti projekt GBD 2000, z něhož byly pro druhou část tohoto sdělení vybrány některé výsledky. Specifickými úkoly tohoto projektu je získat konzistentní odhady úmrtnosti na 135 příčin smrti podle pohlaví, věku a hlavních geografických regionů, rozvinout konzistentní odhady incidence, prevalence, doby trvání a smrtelnosti pro nemoci a zdravotní problémy, popsat a zhodnotit zdravotní stavy spojené s nemocemi či úrazy, změřit zatížení předčasnými úmrtími a nemocností podle jednotlivých příčin, analyzovat příspěvek hlavních psychologických, behaviorálních a sociálních rizikových faktorů a vytvořit alternativní projekční scénáře úmrtnosti a nemocnosti na dalších 30 let.

Využití metodologie Burden of Disease

Metodologii Burden of Disease je možné aplikovat v rozličných oblastech. Protiváhou GBD jsou projekty na úrovni jednotlivých zemí, tzv. National Burden of Disease. Tyto studie lze využít při tvorbě zdravotní politiky při zjišťování priorit zdravotní péče. Dále se může jednat o plánování intervencí na základě analýzy nerovností ve zdraví mezi jednotlivými regióny nebo sociálními skupinami. Výsledky lze využít také například pro odhady počtu pacientů vyžadujících speciální péči a z toho vyplývající typ a rozmístění zdravotní péče.

Kromě zmíněného projektu GBD, byly provedeny národní a lokální studie v několika zemích po celém světě. V současnosti existuje pro případné zájemce dostatek literatury a jiných nástrojů pro vytváření studií založených na metodologii Burden of Disease (blíže viz http://www.who.int/whosis pod odkazem Burden of Disease activities). K propagaci užívání této metodologie byla založena organizace International Burden of Disease Network (blíže viz www.ibdn.net). Mezi její oblasti působení patří rozvoj a tvorba doporučení ohledně této metodologie, zprostředkování kontaktů a spolupráce mezi odborníky, tvůrci zdravotní politiky a sponzory.

Základní souhrnné ukazatele zdraví podle Burden of Disease

Velkým přínosem metodologie Burden of Disease je možnost vyjádřit zdraví populace pomocí souhrných ukazatelů, které spojují a současně charakterizují ztráty zdraví způsobené smrtí i nemocemi. Těmito ukazateli jsou disability-adjusted life years lost (DALYs) a disability-adjusted life expectancy (DALE). DALY patří k ukazatelům měřících rozdíl mezi skutečným zdravím populace a určitým definovaným cílem (jde o počet roků života populace ztracených předčasnými úmrtími a nemocností). DALE (WHO používá nověji název HALE) patří do skupiny ukazatelů délky života ve zdraví a vyjadřuje délku života prožitou v ekvivalentu úplného zdraví.

Roky ztraceného zdraví (DALYs)

DALY je součtem složky popisující ztráty zdraví způsobené předčasnými úmrtími - Years of life lost (YLL) a složky popisující ztráty způsobené nemocností - Years lived with disability (YLD). YLL se zjistí jako součin počtů úmrtí a s tím související počet roků ztraceného života. YLD se vypočtou jako součin incidence případů (počet nových případů výskytu nemoci), průměrné doby trvání jednoho případu (v rocích) a váhy nemoci (jde o míru omezení zdraví pro každou nemoc, která nabývá hodnot 0-1). Při výpočtech YLD se dále používá diskontování a věkově specifických vah.

První výsledky GBD 2000 Study byly zveřejněny ve World Health Report 2001. Zatížení světové populace hlavními příčinami úmrtí a ztraceného zdraví ukazuje následující tabulka.

Hlavní příčiny úmrtí a ztraceného zdraví na světě v roce 2000

Pořadí

Hlavní příčiny úmrtí

% ze všech úmrtí

Hlavní příčiny ztraceného zdraví (DALYs)

% ze všech DALYs

1

Ischemické nemoci srdeční

12,4

Infekce dolní části dýchacího ústrojí

6,4

2

Cévní nemoci mozku

9,2

Některé stavy vzniklé v perinatálním období

6,2

3

Infekce dolní části dýchacího ústrojí

6,9

HIV/AIDS

6,1

4

HIV/AIDS

5,3

Deprese

4,4

5

Chronické obstruktivní plicní nemoci

4,5

Střevní infekční nemoci

4,2

6

Některé stavy vzniklé v perinatálním období

4,4

Ischemické nemoci srdeční

3,8

7

Střevní infekční nemoci

3,8

Cévní nemoci mozku

3,1

8

Tuberkulóza

3,0

Dopravní nehody

2,8

9

Dopravní nehody

2,3

Malárie

2,7

10

Zhoubné novotvary průdušnice/průdušky/plíce

2,2

Tuberkulóza

2,4

Na první pohled je patrné, že pořadí příčin úmrtí není totožné s pořadím příčin ztraceného zdraví. To je způsobeno právě rozdílným vlivem jednotlivých příčin na zdraví. Některé nemoci zatěžují zdravotní obraz vysokým podílem předčasných úmrtí (nemoci oběhové soustavy), jiné „pouze“ zhoršují kvalitu života se zanedbatelným vlivem na úmrtnost (příkladem je deprese). Rozdíly existují mezi muži a ženami i mezi jednotlivými regiony světa. Tak zatímco v Africkém regionu jsou nejčastějšími příčinami ztráty zdraví HIV/AIDS a malárie, v Evropském regionu to jsou nemoci oběhové soustavy a deprese.

Zdravá délka života (HALE)

Druhým základním ukazatelem je tzv. zdravá délka života, která je měřena pomocí ukazatele health-adjusted life expectancy (HALE). Výpočtem je vlastně očištěna střední délka života o dobu prožitou s nemocemi (doba prožitá s nemocemi je vážená mírou omezení zdraví zapříčiněné těmito nemocemi). Ve World Health Report 2001 byl výskyt nemocí vypočten kombinací výsledků z GBD 2000 spolu s daty zjištěnými z výběrových šetření zdravotního stavu, která proběhla v mnoha zemích světa. HALE byla počítána pro každý ze 191 členských států WHO. Výsledky za vybrané země světa jsou uvedeny v další tabulce.

Zdravá délka života v některých státech světa v roce 2000

Země

Zdravá délka života při narození

Část života ztracená kvůli zdravotním potížím (%)

muži+ženy

muži

ženy

muži

ženy

Japonsko

73,8

71,2

76,3

8,1

9,9

Švýcarsko

72,1

70,4

73,7

8,1

10,7

Austrálie

71,5

69,6

73,3

9,1

10,7

USA

67,2

65,7

68,8

11,1

13,4

Česko

65,6

62,9

68,3

12,0

12,6

Slovensko

62,4

59,6

65,2

14,0

15,9

Čína

62,1

60,9

63,3

11,6

13,2

Rusko

55,5

50,3

60,6

15,3

15,8

Afghánistán

33,8

35,1

32,5

20,5

27,8

Sierra Leone

29,5

29,7

29,3

19,6

24,6

Z výsledků je patrné, že existuje určitá souvislost mezi vyspělostí země (nejčastěji charakterizované ekonomickým bohatstvím) a zdravím její populace. Lidé ve vyspělých zemích mají nejen předpoklad žít déle, ale i relativně delší dobu svého života ve zdraví. Ve vyspělejších zemích prožijí ženy sice více let ve zdraví než muži, relativně však prožijí ve zdraví menší podíl svého života než muži. V méně vyspělých zemích se ženy dožívají kratšího věku a navíc stráví s nemocemi i relativně delší dobu.

Vypracoval: Ing. Jakub Hrkal

Literatura:

IBDN: Global Burden of Disease.

Mathers C. et al: Estimates of healthy life expectancy for 191 countries in the year 2000: methods and results. WHO, Geneva 2001 (GPE Discussion Paper No. 38).

Murray CJL et al: The Global Burden of Disease 2000 project: aims, methods and data sources. WHO, Geneva 2001 (GPE Discussion Paper No. 36).

WHO: The World Health Report 2001. Mental Health: New Understanding, New Hope. WHO, Geneva 2001.