Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky
Praha 23.1.2002	5

Šetření zdravotního stavu české populace (EUROHIS 2001)
Díl VIII.: Chronická nemocnost

Součástí testovacího šetření EUROHIS (Health Interview Surveys in Europe) byl dílčí dotazník Chronické nemoci a obtíže. Na základě první otázky byli respondenti rozděleni na dvě skupiny podle toho, zda měli nějaká dlouhodobá onemocnění. V další části bylo konkrétně uvedeno 21 chronických nemocí, u kterých respondenti odpovídali, zda mají či prodělali uvedenou nemoc. Vybrané chronické nemoci byly doplněny o položku „ostatní dlouhodobá onemocnění“, kde měli respondenti možnost individuálně zapsat chronickou nemoc, která nebyla uvedena v základním seznamu.

Do terénního testování byly zařazeny otázky zjišťující nejen výskyt jednotlivých druhů onemocnění, ale i zda byla obtíž diagnostikována lékařem, zda měli respondenti daný problém v posledních 12-ti měsících, zda používali léky nebo se léčili v posledních 12-ti měsících a do jaké míry je konkrétní onemocnění omezovalo v pracovní, společenské či rodinné funkci. Stupeň omezení chronickou chorobou respondenti vyjadřovali v čtyřbodové škále (neomezuje = 1, částečně = 2, středně = 3 a omezuje zcela = 4).

Zcela bez chronických nemocí bylo 34,8 % respondentů, více mužů (37,4 %) než žen (32,5 %). Podrobný přehled o chronické nemocnosti podle věkových skupin poskytuje tabulka, z níž je patrná závislost na věku. Sloupec 12-ti měsíční prevalence je vypočítán na základě otázky, zda respondent měl danou chronickou nemoc právě v posledním roce; tj. údaje jsou „očištěny“ o respondenty, kteří nejprve odpověděli, že měli či prodělali chronickou nemoc a u otázek na jednotlivé druhy nemocí uvedli, že danou nemoc během posledních 12-ti měsíců neměli. 12-ti měsíční prevalence chronických onemocnění dosahovala u mužů 53,5 %, u žen 63,8 % (viz tabulka).

Prevalence chronických onemocnění
Věková skupina	Podíl osob s chronickou nemocí (v %)		12-ti měsíční prevalence (v %)
	muži	ženy	muži	ženy
15-29	51,4	36,1	43,2	30,6
30-44	46,8	60,7	40,3	60,7
45-59	71,9	79,4	54,7	73,5
60+	90,7	95,5	88,4	92,5
Celkem	62,6	67,5	53,5	63,8

Jako významný se ukázal vztah mezi respondenty s chronickou nemocí a kvalitou jejich života (celkovým indexem), jejich subjektivně vnímaným zdravím a emoční pohodou (Mental Health Index). Ti, co měli chronické onemocnění, zároveň uváděli nižší kvalitu života, horší subjektivní zdraví a horší emoční pohodu.

Z grafu, který ukazuje prevalenci jednotlivých chronických onemocnění, je patrné, že nejčastější chronickou nemocí byla u mužů hypertenze (vysoký krevní tlak, 19 %), chronické onemocnění páteře (16 % respondentů) a alergie (15 %). U žen to byl výskyt migrény a častých bolestí hlavy (21 % respondentek), dále chronické onemocnění páteře (20 %), hypertenze (18 %) a artróza či artritida (18 %). Mezi respondenty bylo zjištěno velké procentuální zastoupení skupiny „ostatní dlouhodobá onemocnění“ – 9 % mužů a 15 % žen. Varující je poměrně vysoký podíl alergií (muži 15 %, ženy 14 %).

Na jednoho respondenta připadalo v průměru 1,7 chronických nemocí (na muže 1,4 a na ženu 2,0; testem ANOVA potvrzeno jako významný rozdíl). Druhý graf zachycuje nalezenou závislost průměrného počtu chronických nemocí připadajících na jednoho respondenta na věku. Např. ve věkové skupině 15-29 let připadalo na jednoho muže 0,8 nemoci, na jednu ženu 0,6 nemoci. Se zvyšujícím se věkem významně rostl i počet chronických nemocí - u respondenta staršího 60 let to bylo u muže 3,4 nemoci a u ženy již 4,0 nemoci.

Z hlediska vzdělání, resp. délky školní docházky, byly zjištěny u mužů i žen významné rozdíly v počtu chronických nemocí - respondenti s délkou školní docházky do 10 let měli až 3 chronické poruchy a se zvyšující se délkou školní docházky klesal počet chronických onemocnění. Vzdělaností struktura byla však u mužů i žen ovlivněna věkovými nerovnosti. Podobně byly významné rozdíly v souboru respondentů nalezeny i z pohledu rodinného stavu a ekonomického statusu - maximální počet chronických nemocí byl u ovdovělých (4 nemoci na jednoho respondenta) a u důchodců (3,5 nemoci), naopak minimální u svobodných a studentů (cca 0,7 chronických nemocí). Také tato zjištění byla ovlivněna věkovými nerovnostmi. Proto základní závislost dlouhodobé nemocnosti je na věku.

Také u ukazatele průměrný počet chronických poruch na jednu osobu byla testována souvislost s kvalitou života (celkovým indexem), subjektivně vnímaným zdravím a emoční pohodou (Mental Health Index). Potvrdil se předpoklad, že čím více chronických nemocí člověk má, tím je jeho kvalita života nižší, subjektivní zdraví a emoční pohoda horší (testováno ANOVA testem, signifikance na hladině významnosti 0,01).

Dlouhodobá onemocnění a obtíže zcela omezovaly 11 % respondentů, středně omezovaly 20 %, částečně 40 % respondentů. Vůbec neomezovaly 29 % respondentů, kteří měli chronické onemocnění; významné rozdíly mezi muži a ženami nebyly zjištěny. Průměrný stupeň omezení se u jednotlivých druhů chronických nemocí odlišoval (viz tabulka). Muže a ženy v jejich pracovní, společenské a rodinné funkci nejvíce omezoval srdeční záchvat (infarkt myokardu - průměrný stupeň omezení 2,8), dále chronické úzkosti a deprese (průměrný stupeň omezení 2,7) a šedý zákal (průměrný stupeň omezení 2,5). Naopak minimální stupeň omezení byl zjištěn u jaterních nemocí, zánětu žlučníku (průměrný stupeň omezení 1,4) a u chronického onemocnění ledvin (průměrný stupeň omezení 1,5). Významné rozdíly mezi muži a ženami byly nalezeny u migrény a chronického onemocnění kůže - ženy tyto nemoci v pracovní, společenské a rodinné funkci omezovaly více než muže (průměrný stupeň omezení u žen s migrénou 2,1, s chronickým onemocněním kůže 2,3) - testováno ANOVA testem. Migrénu a onemocnění kůže vnímají ženy hůře než muži, tj. jako více omezující.

V tabulce jednotlivých chronických poruch jsou uvedeny podíly nemocných respondentů, kteří byli diagnostikováni lékařem, podíly nemocných v posledních 12-ti měsících a podíly nemocných, kteří v posledním roce užívali léky či podstoupili léčení. Z výsledků je patrné, že respondenti nejméně často navštěvovali lékaře s obtížemi jako jsou migréna (jen 49 % respondentů diagnostikováno lékařem) a chronické úzkosti a deprese (71 % respondentů diagnostikováno lékařem). Ženy obecně navštěvují lékaře častěji než muži - u všech sledovaných druhů chronických onemocnění byl nalezen vyšší podíl žen diagnostikovaných lékařem než mužů (kromě hypertenze). Toto zjištění v našem šetření není významné, důvodem jsou nízké počty mužů a žen s jednotlivými onemocněními. Respondenti, kteří trpěli dlouhodobou nemocí či obtíží během posledních 12-ti měsíců, se většinou v posledním roce také léčili, tzn. užívali léky či podstoupili léčbu. Pouze u respondentů s mozkovou mrtvicí, srdečním záchvatem (infarktem) a hypertenzí byl zjištěn vyšší podíl mužů a žen, kteří v posledních 12-ti měsících užívali léky a zároveň uvedli, že během posledního roku neměli danou nemoc či obtíž (viz tabulka). Lze se domnívat, že když někteří respondenti s těmito chronickými nemocemi užívali léky (a nemoc měli pravděpodobně zaléčenou), neměli pocit, že by se jim jejich nemoc projevovala a odpovídali negativně, tj. že neměli daný problém (nemoc) v posledních 12-ti měsících.

Jednotlivá chronická onemocnění
Druh onemocnění	Počet respon-dentů s nemocí	Z toho procento respondentů s:			Průměrný stupeň omezení *
		diagnózou od lékaře	nemocí v posledních 12 měsících	léky či léčbou v posledních 12 měsících
Astma (včetně alergického astmatu)	17	88,2	88,2	88,2	2,3
Alergie (bez alergického astmatu)	74	91,9	85,1	71,6	1,7
Cukrovka	40	95,0	87,5	80,0	2,4
Šedý zákal	17	100,0	82,4	64,7	2,5
Vysoký krevní tlak	94	95,7	87,2	96,8	1,9
Srdeční záchvat (infarkt)	20	100,0	50,0	90,0	2,8
Mozková mrtvice, mozkové krvácení	15	100,0	26,7	66,7	2,0
Chronická bronchitida, rozedma plic	14	100,0	71,4	71,4	1,7
Artróza, artritida	76	90,8	92,1	72,4	2,3
Osteoporóza	26	100,0	92,3	76,9	2,3
Žaludeční nebo dvanáctníkový vřed	34	100,0	50,0	55,9	1,6
Zhoubný nádor / rakovina	7	100,0	57,1	71,4	1,7
Migréna, časté bolesti hlavy	72	48,6	94,4	83,3	1,9
Chronická úzkost a deprese	21	71,4	95,2	57,1	2,6
Chronické onemocnění páteře	91	93,4	81,3	67,0	2,2
Žlučové kameny nebo zánět žlučníku	57	100,0	26,3	22,8	1,4
Chronické onemocnění ledvin, včetně ledvinových kamenů	32	100,0	34,4	31,3	1,5
Chronický zánět močového měchýře	23	100,0	65,2	65,2	1,9
Onemocnění štítné žlázy	20	100,0	65,0	65,0	1,6
Nemoci jaterní, j. ciróza	21	90,5	47,6	33,3	1,4
Chronické onemocnění kůže	23	100,0	87,0	69,6	1,9
Ostatní onemocnění	62	98,4	69,4	67,7	2,1

Pozn.: * průměrný stupeň omezení dosahuje hodnot od 1 (neomezuje vůbec) až 4 (omezuje zcela).

Z našich výsledků se lze domnívat, že zdravotní stav české populace není z hlediska chronických onemocnění dobrý. Varující je, že se mezi nejčastější chronická onemocnění dostávají tzv. novodobé druhy nemocí, např. alergie.

Vypracovala: Mgr. Edita Matoušková