Aktuální informace

Ústavu zdravotnických informací a statistiky
České republiky

Praha 22.2.2002

8

Šetření zdravotního stavu české populace (EUROHIS 2001)
Díl X.: Využívání zdravotnických služeb

Do testovacího šetření EUROHIS (Health Interwiev Surveys in Europe) byly zařazeny otázky, které se týkají využívání zdravotnických služeb v České republice. Terénním testováním bylo možné zjistit, jak se u nás využívá lůžková péče v nemocnicích (údaje o hospitalizaci) a ambulantní péče (údaje o návštěvách lékařů). Některé výsledky lze srovnat s evidovanými údaji ve Zdravotnické ročence ČR 2000, vydané ÚZIS ČR v roce 2001.

Lůžková péče

Otázky, týkající se hospitalizace, zahrnovaly období posledních 12-ti měsíců. Sledovány byly dva typy otázek: (i) první typ se týkal hospitalizace v lůžkovém zařízení na více než jednodenní pobyt (tj. vícedenní hospitalizace); (ii) druhý typ byla jednodenní hospitalizace, tj. respondent byl přijat na nemocniční lůžko bez nutnosti setrvat přes noc. Jednodenní hospitalizace se týkala například menších chirurgických zákroků, tj. mini-interrupcí, operací šedého zákalu, apod. U jednodenní hospitalizace byl vypočítán jejich průměrný počet v posledních 12-ti měsících. U vícedenní hospitalizace se zjišťoval počet jednotlivých ukončených pobytů a celkový počet nocí strávených v nemocnicích během posledních 12-ti měsíců. Na základě těchto údajů byla vypočítána průměrná ošetřovací doba ve dnech.

Vícedenní hospitalizace

Podle výsledků šetření EUROHIS bylo v posledních 12-ti měsících v lůžkových zařízeních hospitalizováno 11,3 % osob (58 respondentů), z toho 9,1 % mužů a 13,4 % žen (nevýznamné rozdíly mezi muži a ženami, testováno Chí-kvadrát testem). Pro srovnání lze uvést, že na základě evidovaných údajů ÚZIS bylo v ČR v roce 2000 hospitalizováno [1] 22,2 % obyvatel starších 15 let (20,3 % mužů a 24,0 % žen). Respondenti, kteří byli v posledním roce v lůžkové péči, byli hospitalizováni v průměru 1,4krát. Celkem strávili v nemocnicích během posledního roku průměrně 13,0 nocí (muži 14,4 nocí, ženy 12,1 nocí). Zjištěná průměrná ošetřovací doba jednoho zakončeného pobytu v lůžkových zařízeních byla 9,1 dní (pro muže 10,8 dní, pro ženy 8,0 dní). Pro srovnání uvádíme, že podle evidovaných údajů ÚZIS byla v ČR v roce 2000 průměrná ošetřovací doba 7,9 dní (pro muže 8,0 dní, pro ženy 7,8 dní).

U hospitalizovaných respondentů byla potvrzena závislost na věku. Roční preva­lence a průměrná ošetřovací doba hospitalizovaných podle věku jsou uvedeny v tabulce (potvrzeny významné rozdíly; testováno ANOVA a Chí-kvadrát testem). Je zřejmé, že s rostoucím věkem se zvyšuje prevalence i průměrná ošetřovací doba hospitalizace. Z druhé části tabulky je patrné, jak je zhoršené subjektivně vnímané zdraví respondentů v důsledku hospitalizace (tj. nemoci) a delší průměrné ošetřovací doby (testováno ANOVA a Chí-kvadrát testem).

Roční prevalence a průměrná ošetřovací doba hospitalizace

 

Roční prevalence (v %)

Průměrná ošetřovací doba (ve dnech)

Věková skupina

15-29

6,8

4,8

30-44

10,6

4,6

45-59

10,6

5,9

60+

18,9

16,1

Celkem

11,3

9,1

Subjektivně vnímané zdraví

Velmi dobré

6,3

4,1

Dobré

8,3

4,1

Uspokojivé

12,5

8,6

Špatné a velmi špatné

48,0

40,8

Z hlediska ekonomického statusu bylo v šetření EUROHIS zjištěno, že maximální 12-ti měsíční prevalence hospitalizace byla mezi ženami v domácnosti (33 %, a jejich průměrná ošetřovací doba 5,5 dne). To je zřejmě ovlivněno tím, že se často jedná o ženy na mateřské dovolené a do lůžkové péče se započítávaly i hospitalizace z důvodu porodu. Prevalence hospitalizace byla u osob v důchodu22 %, což je pochopitelné. Další významné souvislosti mezi intenzitou hospitalizace a ostatními socio-demografickými charakteristikami nebyly nalezeny.

Potvrdil se předpoklad, že čím vyšší počet chronických nemocí a obtíží u jednotlivce, tím častější a zpravidla i delší hospitalizace (testováno ANOVA a Chí-kvadrát testem). Počet chronických onemocnění se většinou zvyšuje s rostoucím věkem.

Jednodenní hospitalizace

Na základě výsledků šetření EUROHIS podstoupilo jednodenní hospitalizaci během posledních 12-ti měsíců 2,7 % osob, 3,3 % mužů a 2,2 % žen (nevýznamné rozdíly mezi muži a ženami, testováno Chí-kvadrát testem). Pro srovnání lze uvést, že podle evidovaných údajů ÚZIS bylo v ČR v roce 2000 na jednodenní hospitalizaci 3,1 % obyvatel starších 15 let (2,6 % mužů a 3,6 % žen). Tak nízký počet jedno­denních hospitalizací nelze analyzovat podle socio-ekonomických charakteristik souboru. Respondenti, kteří v posledním roce byli jednodenně hospitalizováni, podstoupili tento typ hospitalizací v průměru 3,9krát (muži 5,9krát, ženy 1,2krát - nevýznamný rozdíl, testováno ANOVA testem).

Z výsledků testovaných otázek na vícedenní hospitalizaci byl zjištěn téměř o polovinu nižší podíl hospitalizovaných osob než uváděla evidovaná data ÚZIS (například některé osoby hospitalizované v době šetření, nemusely být tazateli dostiženy). Naopak z výsledků testovaných otázek na jednodenní hospitalizaci nebyly nalezeny výrazné odchylky od evidovaných dat ÚZIS ČR.

Ambulantní péče

Testované otázky se týkaly jen těch návštěv u ambulantních lékařů, které byly z důvodu respondentova vlastního zdraví. Nezapočítávaly se například doprovody rodinného příslušníka k lékaři či kontakty za účelem „objednání se k lékaři“. Zvlášť byli respondenti dotazováni na návštěvy u praktického (či rodinného) lékaře, na návštěvy na pohotovosti, na závodního lékaře, na specialisty a na zubního lékaře. U každého druhu lékaře byly pokládány otázky dvou typů: (i) kolikrát daného lékaře respondent navštívil během posledních 4 týdnů a pokud ani jednou, následoval druhý typ otázek: (ii) kdy naposledy ohledně svého zdraví navštívil daného lékaře.

Otázky lze porovnat s evidovanými daty ÚZIS ČR jen orientačně. Evidují se počty ambulantních vyšetření za celý rok (tj. ošetřené případy, ne osoby); v šetření EUROHIS se sledovaly počty návštěv u ambulantních lékařů během posledních 4 týdnů (také případy, kdy jednotlivec mohl lékaře navštívit vícekrát). Evidované údaje ÚZIS byly pro srovnatelnost přepočítány na měsíční počty ambulantních vyšetření (viz tabulka). Z tabulky je patrné, že šetřením EUROHIS byl zjištěn nepatrně nižší počet případů všech ambulantních vyšetření (96,5) než uváděla data ve Zdravotnické ročence ČR 2000 (108,5). Podle šetření EUROHIS bylo více případů vyšetřeno praktickými a závodními lékaři (52,1 a 4,7) než bylo zaznamenáno ve Zdravotnické ročence ČR 2000 (viz tabulka).

Počet ambulantních vyšetření (ošetřených případů)

Lékařský obor

Šetření EUROHIS 2001
(údaje za poslední 4 týdny)

ÚZIS ČR 2000
(údaje přepočteny za 1 měsíc)

Počet případů

Případy
na 100 respondentů

Počet případů

Případy na 100 obyvatel
starších 15-ti let

Lékaři

494

96,5

9 370 676

108,5

z toho:

 

 

 

 

- praktický lékař

267

52,1

4 226 758

49,1

- pohotovost

15

2,9

144 844

1,7

- závodní lékař

24

4,7

.

.

- specialisté

188

36,7

4 999 074

57,6

Zubní lékaři

114

22,3

1 828 868

21,3

Pozn.:  V evidovaných datech ÚZIS byla do kategorie specialistů započítána i dětská vyšetření. U praktických lékařů a stomatologů byly z evidovaných dat ÚZIS dětské případy vyřazeny.

Následující tabulka ukazuje procenta osob, které v posledních 4 týdnech a v posledním roce navštívily ambulantní lékaře. Podle výsledků šetření EUROHIS během posledních 4 týdnů navštívilo lékaře obecně 42,4 % respondentů, během posledních 12-ti měsíců 78,7 % respondentů. Byl potvrzen předpoklad, že nejčastěji respondenti navštěvovali praktického lékaře (v posledních 4 týdnech 40 % osob), nejméně pak lékařskou pohotovost (v posledních 4 týdnech 3,5 % respondentů). Ženy celkově navštěvovaly ambulantní lékaře více než muži. Rozdíly mezi muži a ženami nebyly u jednotlivých ambulantních lékařů významné (testováno Chí-kvadrát testem).

Podíly respondentů u ambulantních lékařů podle pohlaví

Lékařský obor

Procento osob u lékaře v posledních 4 týdnech

Procento osob u lékaře v posledním roce

muži

ženy

muži a ženy

muži

ženy

muži a ženy

Lékaři

37,9

46,5

42,4

71,6

85,1

78,7

z toho:

 

 

 

 

 

 

- praktický lékař

36,2

42,8

40,0

61,7

75,8

69,1

- pohotovost

5,2

2,2

3,5

9,9

10,4

10,2

- závodní lékař

4,6

3,1

3,7

13,6

13,0

13,3

- specialisté

28,7

27,1

27,8

46,1

60,6

53,7

Zubní lékaři

13,2

16,4

14,8

67,1

73,2

70,3

Návštěvy na lékařské pohotovosti a u závodního lékaře v posledních 4 týdnech nebylo možné podrobněji analyzovat podle socio-demografických charakteristik, protože jejich počty byly nízké (na pohotovosti bylo 14 respondentů, u závodního lékaře 15 respondentů). U otázky na závodního lékaře dokonce 30 % dotazovaných respondentů  (120 osob) uvedlo, že nemá závodního lékaře.

Z grafu, který zobrazuje podíly respondentů u ambulantních lékařů podle věku, je patrná závislost na věku (testováno Chí-kvadrát testem). Respondenti, kteří navštívili závodního lékaře, byli pro testování podle věku sloučeni s těmi, co navštívili praktického lékaře. Významné rozdíly byly zjištěny zejména u lékařů obecně, u praktických či závodních lékařů a také u specialistů - se zvyšujícím se věkem rostlo i procento osob navštěvujících lékaře kvůli svým zdravotním obtížím. Pouze u zubních lékařů nebyl tento trend potvrzen. V testovacím šetření byla respondentům pokládána i otázka, zda mají vlastní zuby. 6,4 % respondentů odpovědělo, že nemá vlastní zuby. Byla zde nalezena jednoznačná závislost na věku - maximum osob bez vlastních zubů bylo v nejstarší věkové kategorii (nad 60 let nemělo vlastní zuby 28 % respondentů; testováno Chí-kvadrát testem).

Z hlediska ekonomického statusu byly v našem souboru zjištěny významné rozdíly v návštěvách ambulantních lékařů obecně a u praktických lékařů (testováno Chí-kvadrát testem). Maximum respondentů, kteří navštívili během posledních 4 týdnů lékaře (zejména praktického), bylo ve skupině důchodců (70 %) a také u žen v domácnosti (56 %). U respondentů v důchodu je však patrná souvislost s věkem. Základní demografickou charakteristikou související s návštěvami u ambulantních lékařů zůstává věk.

V průměru respondenti navštívili ambulantního lékaře během posledních 4 týdnů jednou (0,96krát; viz tabulka). Nejčastěji navštívili praktického lékaře (0,52krát), následovaly návštěvy u specialistů (0,37krát) a stomatologů (0,22krát). Respondenti, kteří navštívili lékaře během posledních 4 týdnů, ho v průměru navštívili 2,28krát. Rozdíly mezi muži a ženami se nepotvrdily jako významné (testováno ANOVA testem). Opět se potvrdila závislost na věku u návštěv ambulantních lékařů obecně, u praktických nebo závodních lékařů a u specialistů. S rostoucím věkem navštěvovali respondenti praktické či závodní lékaře a specialisty častěji (testováno ANOVA testem).

Průměrný počet návštěv u ambulantních lékařů za poslední 4 týdny

Lékařský obor

Průměrný počet návštěv u lékaře
jen z respondentů, kteří byli u lékaře

Průměrný počet návštěv u lékaře
ze všech respondentů

Lékaři

2,28

0,96

z toho:

 

 

- praktický lékař

1,66

0,52

- pohotovost

1,07

0,03

- závodní lékař

1,60

0,05

- specialisté

1,68

0,37

Zubní lékaři

1,50

0,22

Testována byla i souvislost návštěv u lékařů s počtem chronických nemocí a subjektivně vnímaným zdravím. Na základě ANOVA testů se ukázalo jako významné, že čím více a častěji zdravotních obtíží či chronických onemocnění respondenti měli, tím častěji navštěvovali ambulantní lékaře (zpravidla praktické a specialisty) a také uváděli horší subjektivní zdraví. Tyto souvislosti se nepotvrdily pouze u návštěv zubařů. Lze se domnívat, že stomatology lidé častěji navštěvují kvůli prevenci, než pro zdravotní obtíže.

28 % mužů a 15 % žen uvedlo, že byli naposledy u ambulantního lékaře před více jak jedním rokem nebo vůbec ne (viz tabulka). Rozdíly mezi muži a ženami byly Chí-kvadrát testem potvrzeny jako významné u návštěv ambulantních lékařů obecně, ale u jednotlivých typů lékařů již ne. U zubního lékaře bylo naposledy před více jak jedním rokem nebo vůbec ne 30 % respondentů. Pro respondenty, kteří nenavštívili v posledním roce zubaře, byla nalezena závislost na věku. Nejvíce osob, které navštívili zubního lékaře naposledy před více jak jedním rokem, bylo u nejstarší věkové kategorie (nad 60 let, tj. 57 %). Lze konstatovat, že osoby starší 60-ti let navštěvují stomatology jen zřídka.

Podíl respondentů, kteří naposledy navštívili ambulantní lékaře
před více jak rokem nebo vůbec ne

Lékařský obor

Procento respondentů, kteří navštívili lékaře před více jak rokem nebo vůbec ne

muži

ženy

muži a ženy

Lékaři

28,4

14,9

21,3

z toho:

 

 

 

- praktický lékař

38,3

24,2

30,9

- pohotovost

90,1

89,6

89,8

- závodní lékař

67,1

59,9

63,3

- specialisté

53,9

39,4

46,3

Zubní lékaři

32,9

26,8

29,7

Vypracovala: Mgr. Edita Matoušková



[1] Byl vzat podíl hospitalizovaných v lůžkových zařízeních na vícedenní pobyt, tj. od celkové hospitalizace byly odečteny jednodenní hospitalizace.