|
|
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky |
|
Praha 18.4.2002 |
16 |
Zdravotnická zařízení v České republice v roce 2001
Rezorty celkem
Síť zdravotnických zařízení nedoznala v průběhu roku 2001 výraznějších změn:
Pokles počtu nemocnic proti roku 2000 má převážně organizační důvody. Malá zařízení, dříve detašovaná pracoviště větších nemocnic, která se po roce 1992 osamostatnila, se z ekonomických důvodů opět slučují s většími nemocničními celky a jejich lůžková kapacita je využívána zejména pro následnou a ošetřovatelskou péči. Činnost bez náhrady ukončila jen malá, jednooborová zařízení - Městská nemocnice Aš (okr. Cheb), nemocnice Eliška s.r.o. (okr. Karlovy Vary) a Železniční nemocnice Olomouc.
Výrazněji roste každoročně jen počet samostatných ordinací lékařů specialistů (proti roku 2000 přibylo 201 ordinací) a lékárny a výdejny (+78 zařízení). Nárůst samostatných ordinací ambulantních lékařů specialistů není na úkor ambulantních částí nemocnic, naopak vytváří se tak zdvojená síť specializované ambulantní péče prodražující léčbu pacienta.
Koncem roku bylo v České republice registrováno celkem 25 768 zdravotnických zařízení, z nichž 24 290 bylo právním subjektem, 1 478 bylo začleněno do větších právních celků.
Rezortu zdravotnictví náleželo 25 610 zařízení, ostatním rezortům (doprava, obrana, spravedlnost, vnitro) 158 zařízení.
Státních zařízení bylo registrováno 803 (134 přímo řízených ministerstvem zdravotnictví, 158 ministerstvy jiných rezortů, a 511 spravovaných okresními úřady). Nestátních zařízení bylo evidováno 24 965 (228 spravovaných krajem, městem nebo obcí, 24 737 privátních), z toho 18,5 tisíc samostatných ordinací lékařů.
Ve zdravotnických zařízeních všech rezortů pracovalo koncem roku 39 127,18 lékařů a 109 577,66 středních zdravotnických pracovníků (přepočtený počet). Ve státních zařízeních pracovalo 40,3 % lékařů a 56,5 % SZP, v privátních zařízeních (většinou samostatných ordinacích) 55,2 % lékařů a 36,4 % SZP. Zbývajících 4,5 % lékařů a 7,1 % SZP pracovalo v nestátních zařízeních krajů, měst či obcí. Nejvyšší nárůst lékařů a středních zdravotnických pracovníků zaznamenaly v průběhu roku nemocnice (+289,60 lékařů, +1 296,66 SZP), zejména jejich lůžkové části, každoročně přibývá i samostatných ordinací lékařů specialistů (+221,20 lékařů, +158,45 SZP). Ze zvláštních zdravotnických zařízení vykazuje výraznější nárůst personálního zajištění jen dopravní a záchranná zdravotní služba (proti roku 2000 přibylo 33,68 lékařů a 117,70 SZP).
V ambulantní péči, (včetně ambulantních částí lůžkových zařízení) pracovalo koncem roku 28 144,08 lékařů a 53 796,18 SZP (přepočtený počet), z toho v komplementu [1] 2 960,34 lékařů a 15 101,64 SZP. Na 10 000 obyvatel připadalo v průměru 27,4 ambulantního lékaře (bez lékařů v komplementu jen 24,5), na 1 ambulantního lékaře připadalo v průměru 1,9 SZP (včetně laborantů a rehabilitačních pracovníků). Zhruba ¾ ambulantních služeb je již privatizováno.
Z celkového počtu ambulantních lékařů pracuje 25,9 % (7 299,46) v ambulantních částech nemocnic, 73,7 % (20 740,33) v samostatných ambulantních zařízeních (převážně samostatných privátních ordinacích). Odborné léčebné ústavy (včetně lázní) poskytují jen 0,4 % (104,29 lékařů) úzce specializované ambulantní péče, navazující na úzce specializovanou péči lůžkovou.
V primární péči (praktičtí lékaři pro dospělé, děti a dorost, registrující lékaři gynekologové a stomatologové) nedochází dlouhodobě k výraznějším výkyvům. Mírný nárůst zaznamenávají jen PL gynekologové a stomatologové. Stagnuje počet PL pro dospělé a PL pro děti a dorost, ale protože dětská populace klesá, nedochází ke zhoršování zajištění primární péče o děti a dorost (vyjádřeno relací počtu osob ve věku 0 - 19 let na 1 úvazek lékaře). Zajištění primární péče o dospělé se sice dlouhodobě také nemění, ale varující je vysoký podíl praktických lékařů ve věku nad 50 let (42 %). V současné době je primární péče zprivatizována z 95 %.
Praktických lékařů pro dospělé bylo koncem roku registrováno 5 184,19 (přepočtený počet). Na 1 úvazek lékaře připadalo v průměru 1 660 osob starších 14 let.
Praktických lékařů pro děti a dorost (včetně samostatných dorostových lékařů) bylo registrováno 2 212,16. Na 1 úvazek lékaře připadalo v průměru 1 060 osob ve věku 0-19 let.
Praktických lékařů stomatologů bylo registrováno 5 954,18. Na 1 úvazek lékaře připadalo v průměru 1 720 osob.
Praktických lékařů gynekologů bylo koncem roku registrováno 1 150,19. Na 1 úvazek lékaře připadalo v průměru 4 580 žen.
Skutečný počet registrovaných u PL stomatologů a PL gynekologů je ještě příznivější, protože děti před třetím rokem stomatologa vyhledají jen zřídka, stejně jako dívky ve věku 0 - 14 let gynekologa.
V lůžkové péči (tj. v nemocnicích, odborných léčebných ústavech a lázních) pracovalo koncem roku 9 672,81 lékařů (z toho 80,7 % ve státních zařízeních, 8,5 % v nestátních zařízeních spravovaných krajem, městem, nebo obcí a 10,8 % v zařízeních privátních). Na 1 úvazek lékaře připadalo v průměru 4,7 úvazku SZP.
Síť zdravotnických zařízení ústavní péče tvořilo 202 nemocnic (11 fakultních, 170 akutní péče a 21 následné péče) s celkem 66 818 lůžky (včetně 2 294 novorozeneckých), 164 odborných léčebných ústavů s 23 154 lůžky a 67 lázeňských léčeben s 22 532 lůžky. Proti roku 2000 klesla kapacita nemocnic o 639 lůžek, kapacita OLÚ o 487 lůžek vzrostla a počet lůžek lázeňských se navýšil o 353. Celkem měla zařízení ústavní péče k dispozici 112 504 lůžek, což představuje 109,5 lůžek na 10 000 obyvatel (v nemocnicích 65,1, v OLÚ 22,5 a v lázních 21,9 lůžek na 10 000 obyvatel. Privátní zařízení ústavní péče na sebe vázala 24 % všech lůžek (60 nemocnic - 6 321 lůžek, 49 lázeňských léčeben - 17 715 lůžek, 45 odborných léčebných ústavů - 2 973 lůžek).
Zvláštní zdravotnická zařízení (kojenecké ústavy a dětské domovy, centra a stacionáře pro děti a dospělé, jesle, záchytné stanice a dopravní a záchranná služba) nezaznamenala v průběhu roku s výjimkou záchranné služby výraznějších změn. Zařízení zaměstnávala k 31.12.2001 celkem 501,62 lékařů a 3 678,64 SZP, celková kapacita zařízení klesla na 6 062 míst (úbytek se týká jako každoročně výhradně jeslí).
Opět vzrostl počet lékáren a výdejen, koncem roku jich i s detašovanými pracovišti bylo 2 284 (lékáren 2 075, z toho 289 na detašovaném pracovišti, výdejen 209, z toho 24 na detašovaném pracovišti). Na 1 lékárnu připadá v průměru 4 950 obyvatel.
V hygienické službě pracovalo koncem roku 658,06 lékařů a 2 304,38 SZP. Počet lékařů proti roku 2000 klesl o 7,10 úvazků, počet SZP se proti stejnému období zvýšil o 30,28 úvazků.
Síť zdravotnických zařízení v České republice je v posledních třech letech stabilní, výraznější změny (ve struktuře sítě, nikoliv v kapacitách zařízení) lze očekávat až s přijetím nové legislativy a s převodem legislativně vymezené části kompetencí na kraje a obce.
Vypracovala: Mgr. Jana Tvrdá
|
Zajištění zdravotnických služeb v České republice v roce 2001 Síť zdravotnických zařízení k 31.12.2001 Ambulantní péče podle druhu zařízení - ČR k 31.12.2001 |
|
Léčebně preventivní péče v ČR v roce 2001 - lékaři celkem - lékaři v ambulantní péči Síť zdravotnických zařízení k 31.12.2001 - mapa |