Nemoci z povolání v roce 1999

Sledování výskytu profesionálních onemocnění (nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání) je významným ukazatelem zdravotního stavu pracujících se závažnými ekonomickými a sociálními dopady. Na území České republiky se proto sledují všechna nově vzniklá profesionální onemocnění.

Sběr dat provádí Centrum hygieny práce a nemocí z povolání Státního zdravotního ústavu v Praze, které vede Registr nemocí z povolání a po skončení kalendářního roku předává požadované údaje do Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) k dalšímu zpracování Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR).

Od 1.1.1996 vstoupil v platnost nový seznam nemocí z povolání, který je přílohou k nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Od 1.1.1998 vstoupila v platnost Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají.

V roce 1999 bylo v České republice hlášeno celkem 1 886 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1 845 nemocí z povolání (NZP) a 41 ohrožení nemocí z povolání. V roce 1999 poklesl nejen počet hlášených nemocí z povolání, ale i počet ohrožení nemocí z povolání a rovněž poklesla incidence nemocí z povolání na 100 000 pojištěnců, jak ukazuje následující tabulka:

Následující přehled informuje o výskytu hlášených nemocí z povolání podle regionu vzniku NZP:

Dlouhodobě je nejvíce nemocí z povolání hlášeno ze severní Moravy. V roce 1999 to bylo 625 hlášených onemocnění (33,9 %). V Praze, středních a západních Čechách došlo k mírnému nárůstu hlášených nemocí z povolání, který byl způsoben infekčními nemocemi a profesionálními dermatózami.

Následující tabulka ukazuje pořadí četnosti hlášených NZP v jednotlivých odvětvích ekonomické činnosti:

Nejvíce nemocí z povolání vzniklo v roce 1999 při dobývání uhlí (400 případů) a ve zdravotnictví (265 případů), i když ve zdravotnictví došlo k největšímu poklesu hlášených nemocí z povolání v roce 1999 (o 138 případů).

V roce 1999 bylo opět nejvíce onemocnění vyvoláno fyzikálními faktory (697 případů, tj.37,8 %), dále následovaly nemoci kožní (416 případů, tj. 22,5 %) a nemoci postihující dýchací cesty, plíce a pohrudnici (374 případů, tj. 20,3 %). Nemoci přenosné a parazitární s 310 případy se umístily až na čtvrtém místě (v roce 1998 na 2. místě). Počty hlášených nemocí z  povolání podle jednotlivých kapitol seznamu nemocí z povolání a incidenci na 100 000 pojištěnců uvádí následující tabulka:

Na prvém místě v pořadí četnosti hlášených nemocí z povolání podle jednotlivých položek seznamu nemocí z povolání se umístily nemoci periferních nervů z jednostranného nadměrného dlouhodobého zatížení končetin s 233 případy, průměrný věk postižených osob byl 46 let a průměrná expozice 17 let. Na druhém místě to byly pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého s 228 případy, s průměrnou expozicí 22 let a průměrným věkem postižených 52 let. Na dalším místě byly nemoci periferních nervů z vibrací s 206 případy, nemoci šlach, šlachových pochev, úponů a kloubů končetin z jednostranného nadměrného dlouhodobého zatížení končetin se 114 případy, skabies 110 případů a profesionální dermatózy z plastických hmot 90 případů.

Příčiny poklesu počtu hlášených profesionálních onemocnění v České republice jsou s největší pravděpodobností komplexní a nelze je interpretovat pouze jako důsledek zkvalitnění preventivních opatření. Tento pokles nemusí znamenat skutečné zlepšení zdravotního stavu pracující populace, protože mimo jiné může být způsoben nedostatky v posuzování a hlášení jednotlivých případů.

Zpracovala: Milena Asterová