Aktuální informace

Ústavu zdravotnických informací a statistiky
České republiky

Praha 17.7.2000

48

Sebevraždy v České republice v roce 1999

Údaje v těchto informacích vycházejí ze dvou statistik o sebevraždách. Jednak ze základní statistiky příčin smrti vedenou Českým statistickým úřadem (ČSÚ) a dále z doplňující statistiky Ministerstva zdravotnictví, kterou zpracovává Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR). ČSÚ čerpá údaje z tiskopisu OBYV 3-12 „Hlášení o úmrtí a ÚZIS ČR z tiskopisu NZIS „Statistické hlášení příčin a okolností dokonané sebevraždy“. Počty sebevražd publikované ČSÚ jsou vyšší než počty uváděné ÚZIS ČR (rozdíl je 38 případů, tj. 2,4 %). Rozdíl obou statistik je dán odlišností metodiky vyplňování a sběru tiskopisů. Na jeho snižování se kladně odráží důsledné metodické působení pracovišť ÚZIS ČR na zdravotnická zařízení, která povinná hlášení vyplňují.

V České republice bylo v roce 1999 evidováno ČSÚ 1 610 úmrtí na úmyslné sebepoškození (rok 1998 = 1 613 případů). Počet zemřelých mužů se zvýšil z 1 268 v roce 1998 na 1 285 v roce 1999, u žen se počet sebevražd snížil o 20 na 325 případů.

Podíl žen na celkovém počtu sebevražd se od roku 1964 přes řadu meziročních výkyvů snižuje, v roce 1999 byl nejnižší a činil 20,2 %. Na jednu sebevraždu žen připadaly 4 sebevraždy mužů.

V roce 1999 byla incidence sebevražd za Českou republiku 15,3 případů na 100 000 obyvatel. Počet sebevražd na 100 000 obyvatel s rostoucím věkem vzrůstá. Ve věkové skupině 20 – 24 let to bylo 11,1 případů, ve skupině 60 – 64 let 20,7 případů. Ve věkové skupině 80 – 84 let již 49,6 a v nejstarší skupině 85 a více let dosahuje sebevražednost více jak 2,5 násobku věkové skupiny 60 – 64 let, tj. 55,0 případů na 100 000 obyvatel.

Dlouhodobě je u obou pohlaví nejčastějším způsobem provedení sebevraždy oběšení, v roce 1999 to bylo 895 případů, tj. 56,9 %. Dále pak se 171 případy následuje sebevražda střelnou zbraní a skok s výše se 161 případy. Proti roku 1998 se snížil počet sebevražd u osob se základním vzděláním o 24 případů na 346 případů a naopak se zvyšuje u osob se středoškolským vzděláním o 85 případů na 549 a vysokoškolským vzděláním o 20 na 81 případů.

Podle postavení v zaměstnání byly v roce 1999 nejvíce zastoupeny případy sebevražd u osob bez pracovního zařazení – 987 případů, tj. 62,8 % (rok 1998 = 942 případů, tj. 64 %). Dále to byli řemeslníci a kvalifikovaní dělníci (rok 1999 = 186 případů, tj. 11,8 %). U osob bez pracovního zařazení se oproti předchozímu roku snížil počet sebevražd u studentů o 17 na 31 a invalidních důchodců o 18 případů na 101 v roce 1999. U starobních důchodců se počet sebevražd zvýšil o 45 (o 11 %) na 455 případů a u nezaměstnaných o 18 případů na 171.

Podle motivu sebevražd jsou trvale na prvním místě zdravotní problémy včetně vrozených vad (175), duševní onemocnění (138) a problémy rodinné (119). Stejné pořadí podle motivu sebevraždy platí hlavně u osob bez pracovního zařazení. O počtu sebevražd v roce 1999 podle motivu a regionu bydliště informuje následující přehled:

Motiv

ČR

PHA

STČ

SVČ

JM

SM

OST

1

119

5

10

7

12

9

23

24

27

2

2

11

1

2

2

-

1

2

1

2

-

3

45

2

8

2

4

4

3

7

15

-

4

53

3

5

4

6

4

7

6

18

-

5

28

-

2

2

3

5

2

3

10

1

6

175

8

24

6

20

25

26

24

42

-

7

138

8

11

6

15

13

19

35

31

-

8

103

6

5

6

4

18

16

17

30

1

9

76

4

7

2

9

14

12

9

19

-

0

824

120

76

41

56

81

79

184

184

3

Úhrn

1 572

157

150

78

129

174

189

310

378

7

Poznámka: OST – příslušníci Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany, bezdomovci

Motiv: 1 - konflikty a problémy rodinné

2 - konflikty a problémy sexuální

3 - konflikty a problémy pracovní a školní

4 - konflikty a problémy existenční

5 - konflikty a problémy společenské

6 - zdravotní problémy, tělesná vada

7 - duševní onemocnění

8 - jiné osobní konflikty a problémy

9 - bez srozumitelné motivace

0 - bez zjištěné motivace

Domov je dlouhodobě nejčastějším „místem činu“ sebevraždy (59 %), následují jiná určená místa (20,7 %), obytná instituce (5,9 %) a ulice a silnice (5,3 %). V roce 1999 stoupl počet sebevražd provedených v opilosti o 29 % na 138 (rok 1998 = 107).

Nejvyšší počet sebevražd na 100 000 obyvatel byl v regionu severní Morava a dosáhl 19,3 případů (muži 30,7, ženy 8,4), dále následovaly východní Čechy s 15,3 případy. Nejnižší byl v regionu jižní Čechy a činil 11,1 případů. Porovnání počtu sebevražd na 100 000 obyvatel v  jednotlivých regionech v roce 1999 s předchozím rokem ukazuje následující tabulka:

Území

Rok 1998

Rok 1999

muži

ženy

celkem

muži

ženy

celkem

Hlavní město Praha

18,4

7,1

12,5

18,7

8,3

13,2

Střední Čechy

12,2

4,6

8,3

22,9

4,6

13,5

Jižní Čechy

16,3

3,6

9,9

17,7

4,8

11,1

Západní Čechy

28,4

7,8

17,8

23,8

6,6

15,1

Severní Čechy

25,3

6,5

15,7

23,7

6,1

14,7

Východní Čechy

22,6

7,9

15,1

25,4

5,7

15,3

Jižní Morava

23,6

4,3

13,6

25,9

4,9

15,1

Severní Morava

27,3

6,8

16,8

30,7

8,4

19,3

Česká republika

23,1

6,1

14,3

24,8

6,3

15,3

Nejnižší sebevražednost (na 100 000 obyvatel) byla u mužů v okrese Prachatice 3,9 případů, nejvyšší v okresech Jeseník 47,4 a Rakovník 52,9 případů. U žen nebyl v okresech Benešov, Jeseník, Nymburk, Tachov a Rychnov nad Kněžnou zachycen v roce 1999 ani jeden případ sebevraždy. Nejnižší sebevražednost u žen byla v okresech Tábor, Prostějov, Náchod, Žďár nad Sázavou a Brno-venkov (do 2 případů na 100 000 žen), nejvyšší v okrese Plzeň-jih 20,5 případů.

I v roce 1999 byl, jako v roce předchozím, květen s nejvyšším počtem sebevražd nejčernějším měsícem v roce. Kritickým dnem týdne se stalo pondělí, denní doba nemá až tak rozhodující vliv na provedení sebevraždy.

Zpracovala: Milena Asterová

 

Grafy – příloha:

Vývoj počtu dokonaných sebevražd na 100 000 obyvatel v letech 1970 – 1999
Struktura dokonaných sebevražd podle motivu v roce 1999