Aktuální informace

Ústavu zdravotnických informací a statistiky
České republiky

Praha 13.9.2000

60

Činnost oboru dětského a dorostového v ambulantní péči
v roce 1999

Podkladem pro zpracování dat o činnosti oboru dětského a dorostového je ambulantní výkaz A(MZ)1-01 za rok 1999, návratnost výkazů byla 99,8 %.

Ambulantní péči o děti a dorost zabezpečovalo 2 363,83 lékařů a 2 472,97 středních zdravotnických pracovníků (přepočtený počet). V průměru na 1 lékaře připadalo 7 573 ošetření ročně, nejvíce ošetření na jednoho lékaře připadalo v severních Čechách (8 300), nejméně v Praze (6 139). Nejvíce registrovaných pacientů na 1 lékařské místo bylo zaznamenáno na severní Moravě (1 051), republikový průměr byl 963.

V České republice bylo registrováno 2 275 473 děti a dorostu, (v roce 1998 2 313 849). Zhruba 3/4 dorostu zůstává v péči ambulantních pediatrů, 1/4 dorostu přechází do péče praktických lékařů pro dospělé.

Na 1 osobu (0 - 19letou) připadalo v průměru v ČR za rok 7,4 ošetření – vyšetření. Nad republikovým průměrem byla Praha z 8,7 ošetření a jižní Čechy 7,9 ošetření na osobu. Proti minulému roku byl zaznamenán pokles počtu ošetření o 3 %, což odpovídá poklesu obyvatelstva ve věkové kategorii 0 – 19 let.

Proti roku 1998 stoupl počet dětí a dorostu z dysfunkčních a afunkčních rodin, u dětí o 263 na 27 732, u dorostu o 563 na 7783. Počet týraných a sexuálně zneužívaných dětí se zmenšil o 89 děti na 485, u dorostu pouze ubyly 2 případy proti loňskému roku. Počet dorostu vyžadujícího zvláštní péči, tj. dorostu se změněnou pracovní schopností, činil 4510 osob (tj. 0,8% z celkového počtu dorostu). Maxima dosahovaly jižní Čechy (1,4 %). V ČR byl zaznamenán pokles o 787 osob proti minulému roku. Ve všech regionech byl zaznamenán pokles dorostu se ZPS mimo hl. město Prahy, kde byl nárůst o 40 osob.

Počet dětí při roční prohlídce byl 90 907, z toho bylo kojeno do 6 týdnů jejich věku 27,5 % dětí.

Nejvyšší dispenzarizaci dětí vykazovaly severní Čechy (274,40), nejnižší severní Morava (203,7). Republikový průměr byl 245,6 dispenzarizovaných onemocnění na 1 000 dětí. Stejně jako v minulém roce nejvýrazněji se na dispenzarizaci podílely nemoci nervové soustavy a smyslových orgánů (65,0 onemocnění na 1 000 dětí), nemoci dýchací soustavy (54,4 onemocnění na 1 000 dětí), nemoci kůže a podkožního vaziva (25,6 onemocnění na 1 000 dětí) a vrozené vady, deformace (17,1 onemocnění na 1 000 dětí). Na 1 000 dětí připadá 83 dětí s alergickým onemocněním.

Na 1 000 osob dorostového věku připadalo 236,7 dispenzarizovaných onemocnění a vad. Nejvyšší dispenzarizaci dorostu vykazovaly severní Čechy (271,7), nejnižší jižní Morava (206,4). Nejčastější příčinou dispenzarizace, tak jako u dětí, jsou nemoci nervové soustavy a smyslových orgánů (67,5 onemocnění na 1 000 dětí) a nemoci dýchací soustavy (43,0 onemocnění na 1 000 dětí). Na třetím místě byly u dorostu nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně (26,8 onemocnění na 1 000 dětí). Na1 000 dorostu připadá 82 dorostu s alergickým onemocněním.

 

 

Zpracovala: Barbara Dadiková

 

Tabulky - příloha

Činnost oboru dětského a dorostového
Počet ošetření (vyšetření) v oboru dětském a dorostovém
Počet registrovaných dětí a dorostu
Kojené děti - podle délky kojení
Počet sledovaných pacientů v oboru dětském a dorostovém – děti
Počet sledovaných pacientů v oboru dětském a dorostovém - dorost

Grafy - příloha

Zjištěná onemocnění a vady na 1 000 dětí v roce 1999
Zjištěná onemocnění a vady na 1 000 dorostu v roce 1999
Zjištěná onemocnění a vady na 1 000 dětí
Zjištěná onemocnění a vady na 1 000 dorostu