Činnost oboru dětského a dorostového v ambulantní péči v roce 1997

Ambulantní péči v oboru dětském a dorostovém zabezpečovalo 2 381 oddělení (pracovišť) s 2 366,42 lékaři a 2 482,81 středními zdravotnickými pracovníky (přepočtený počet).

Počet preventivních i léčebných vyšetření-ošetření provedených v zařízení byl v přepočtu na 1 osobu (0-19letou) ve všech regionech České republiky zhruba stejný. Na 1 osobu (0-19letou) připadalo v průměru za republiku 6,4 léčebných a 1,2 preventivních vyšetření-ošetření. Republikovému průměru se výrazněji vymyká hl.město Praha (7,2 léčebných a 1,6 preventivních vyšetření-ošetření). Proti minulému roku byl zaznamenán pokles počtu ošetření o 6,6 %. Na 1 dítě do 1 roku připadalo 11,5 léčebných a 11,2 preventivních vyšetření-ošetření.

V České republice připadalo v roce 1997 v průměru na 1 praktického lékaře pro děti a dorost 1079 osob v přímé péči.

Celkem se sledovalo 228,9 dispenzarizovaných onemocnění a vad na 1000 dětí. Nejvyšší dispenzarizaci dětí vykazovaly západní Čechy (258,7) a hl. město Praha (252,9), nejnižší severní Morava (190,8). Nejvýrazněji se na dispenzarizaci dětí podílely nemoci nervové soustavy a smyslových orgánů (63,5 případů na 1 000 dětí), nemoci dýchací soustavy (48,3), nemoci kůže a podkožního vaziva (22,1), vrozené vady, deformace (17,5) a nemoci močové a pohlavní soustavy (14,8)

Na 1000 osob dorostového věku bylo evidováno 207,9 dispenzarizovaných onemocnění a vad. Nejvyšší dispenzarizaci dorostu vykazovaly hl. město Praha (248,9), severní Čechy (229,7), jen o málo nižší pak střední Čechy (226,3). Nejčastější příčinou dispenzarizace, tak jako u dětí, jsou nemoci nervové soustavy a smyslových orgánů (64,0 případů na 1000 dorostu) a nemoci dýchací soustavy (35,1). Na třetí místo postoupily u dorostu nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně (26,2).

Na 1 000 dětí připadá 72 dětí s alergickým onemocněním.

Počet dorostu vyžadujícího zvláštní péči (tj. dorostu se změněnou pracovní schopností) činil v roce 1997 z celkového počtu dorostu v přímé péči praktických lékařů 1,0 %. Maxima dosahovaly střední Čechy (1,5).

Z celkového počtu živě narozených dětí v České republice představovaly děti s nízkou porodní hmotností (NPH) 4,9 %. Nejvyšší podíl dětí narozených s NPH vykazovaly regiony: hl. město Praha (7,3 %), nejnižší jižní Morava (4,1 %). Z celkového počtu živě narozených dětí s NPH zemřelo 2,3 % dětí v kojeneckém věku.

Zpracovala: Barbara Hamanová